Strana 3
6/2023
Tajemství vesmíru
3
Radioteleskop na lunárním povrchu
by znamenal nezávislost na rádiovém
rušení při pozorování ze Země
Ilustrace Midjourney AI
Vážení čtenáři,
lidé se po více než půl století pomalu
vracejí na Měsíc, tentokrát snad na delší
dobu než naposledy. Důvodů existuje celá
řada, od geopolitického „hašteření“ až po
průzkum lunárních surovin, jež by pro
nás mohly být zajímavé. Poměrně pádnou
motivaci mají astronomové, kteří chtějí
využít unikátní podmínky zemského
souputníka ke stavbě teleskopů, jejichž
možnosti by dalece přesahovaly potenciál
pozemních přístrojů. Náklady by přitom
měly být zvládnutelné.
Měsíc láká především díky mimořádně
příznivému prostředí pro nízkofrekvenč-
ní radioastronomii. Odborníci vdaném
oboru od počátku výzkumu trpí tím, že
ionosféra naší planety účinně blokuje
rádiové vlny sdélkou zhruba přesahující
patnáct metrů–na povrch Měsíce se však
dostanou bez potíží. Pro astronomy jde
oposlední rozsáhlou oblast elektromag-
netického spektra, kterou ještě důkladně
neprozkoumali. Právě nízkofrekvenční rá-
diové vlny přitom mohou nést informace
oraném vesmíru, jež vědce pochopitel-
ně velice zajímají.
Před vznikem prvních galaxií se
většina běžné hmoty vyskytovala vpodobě
atomů neutrálního vodíku, který absor-
buje avyzařuje elektromagnetické záření
na vlnové délce jednadvaceti centimetrů.
Kvůli vesmírné expanzi se však vlnová
délka záření neutrálního vodíku zvelmi
raného kosmu značně „natáhla“: Vdnešní
době jde orádiové vlny sdélkou přesa-
hující deset až patnáct metrů. Ajediné
víceméně dostupné místo, kde bychom je
mohli pozorovat, představuje právě odvrá-
cená strana Měsíce.
Za redakci Tajemství vesmíru
Stanislav Mihulka
3, 2, 1, start
Čtěte nástaké digitálně
KIOSEK
kiosek.epublishing.cz
Denně dávka zajímavostí na
facebook.com/TajemstviVesmiru
Radioteleskopy postavené na odvrácené straně
Měsíce by mohly zodpovědět řadu otázek
o velmi raném vesmíru