Strana 11
11
www.praha5.cz Pětka
ZAJÍMAVOSTI
VÝZNAMNÉ VÝROČÍ
Vodárenská věž
shlíží na řeku
přes čtyři staletí
Vodárenská věž na nejmenším pražském,
tzv. Petržilkovském ostrově slaví 460. výročí od uvedení
do provozu. Není to však jediný letošní důvod koslavě.
110 let už stojí vodohospodářský „Domeček“, ve kterém
již 30 let působí nástupce někdejší Komise
pro kanalisování řek Vltavy aLabe vČechách.
S
tavba kamenné věže, sloužící
jako vodárna pro zásobování
Malé Strany, byla dokončena
vroce 1562. Za tu dobu dokázala
čelit celé řadě velkých povodní
astala se jedním ze symbolů
českého vodního hospodářství.
Dnes se na Petržilkovském
ostrůvku měřícím 60 metrů na
délku a10 metrů na šířku tyčí již
pouze rekonstruovaná vodáren-
ská věž. Po staletí kní ale přilé-
hala skupina dřevěných domků
sloužících jako mlýny.
Historická vodárenská věž je
součástí sídla akciové společ-
nosti Vodohospodářský rozvoj
avýstavba (VRV), která letos
slaví 30 let od svého novodobého
založení. Historie pražských vo-
dohospodářů ale sahá mnohem
dále do historie avjejich rodném
listě je zapsán rok 1896. „Prvním
orgánem, ke kterému vážeme
naše kořeny, byla Komise pro
kanalisování řek Vltavy aLabe
vČechách, jež byla zřízena 25.
září 1896. Vprůběhu 20. století
prošla několika přeměnami. Zů-
stávala ale jako symbol vodního
hospodářství vČeské republice
aijejí nástupnické společnosti
sídlí stále na stejné adrese, vNá-
břežní ulici na Smíchově, číslo
popisné 90/4,“ uvedl Jiří Vald-
hans, předseda představenstva
VRV. Komise byla iniciátorem
přestavby bývalého Karpelesova
mlýna do současné podoby sídla
na Janáčkově nábřeží, známého
všem českým vodohospodářům
jako Domeček. „Stavba vznikla
podle projektu architekta Jiřího
Justicha vroce 1912 aletos slaví
110. výročí,“ dodal Jiří Valdhans.
Budova stojí na samém břehu
řeky Vltavy, kterou za léta pů-
sobení vodohospodářů proteklo
tolik vody, kolik by naplnilo
zhruba 800 orlických nádrží.
Vdobě založení společnosti
vládl vnaší zemi císař František
Josef I., svědky neúnavné práce
tisíců zaměstnanců na ochraně
aregulaci životodárného živlu
byla tedy icelá řada prezidentů.
Během času pražští vodohospo-
dáři ohraničili Vltavu do břehů,
jak je známe dnes, postavili 11
říčních zdymadel nebo vytvořili
systém protipovodňové ochrany
města od Radotína po Troju. n
HRDINA ZE SMÍCHOVA
Důstojné uložení ostatků letce Aloise Rozuma
A
lois Rozum se narodil
vroce 1912 vrodině
plzeňského strojvůdce.
Krátce po vzniku Československa
se rodina přestěhovala na pražský
Smíchov, kde otec pracoval jako
strojvůdce vlaků na Smíchovském
nádraží. Rozumovi bydleli včin-
žovním domě na Strakonické ulici
21 nedaleko železničního mostu
anádraží. Alois vychodil měšťan-
skou školu na Smíchově apoté se
vyučil vzávodech Františka Kři-
žíka elektromechanikem. Jelikož
vyučení dokončil právě vobdobí
hospodářské krize, kdy jen těžce
sháněl zaměstnání, vstoupil roku
1931 do armády. Po absolvová-
ní povinné vojenské služby se
přihlásil kletectvu, absolvoval Le-
tecké učiliště vProstějově apoté
se stal pilotem 2. leteckého pluku
vOlomouci.
Vroce 1939 odešel Alois
Rozum zprotektorátu do Polska,
odkud se přesunul do Francie.
Zde vstoupil do Cizinecké legie
anásledně se podrobil leteckému
výcviku. Po pádu Francie byl
roku 1940 evakuován do Velké
Británie, kde se stal příslušní-
kem 311. bombardovací perutě
Královského letectva RAF. Zde
sloužil až do svého posledního
letu uskutečněného vnoci z22.
na 23. června 1941, jehož cílem
byla německá vojenská zařízení
vBrémách. Při návratu zpět do
Británie byl jeho letoun Vickers
Wellington T2990 sestřelen nad
Nizozemskem apět ze šesti členů
posádky zahynulo, jen kapitán
letadla Vilém Bua sestřelení
přežil.
Vroce 2021 zahájila nizozem-
ská armáda práce vedoucí kvy-
zvednutí trosek letounu aostatků
jeho posádky. Ipřes technické
komplikace se akce podařila,
ostatky letců byly podrobeny
detailní analýze vojenskými
patology, při které byla zjištěna
přítomnost všech zemřelých členů
původní posádky vtroskách
letadla. Vden 81. výročí sestřelení
stroje byly ostatky Aloise Rozuma
(druhého pilota), Viléma Kon-
štatského (navigátora), Leonarda
Smrčka (radiotelegrasty), Jana
Hejny (předního střelce) aKarla
Valacha (zadního střelce) po-
hřbeny svojenskými poctami na
vojenském hřbitově vBergen op
Zoom vNizozemsku. n kun
Vojenský hřbitov Bergen op Zoom
Zdroj: Lubor Kunc
Historická podoba vodárenské věže na
Petržílkovském ostrově
Ajejí podoba, jak ji známe dnes