Strana 27
www.praha5.cz Pětka
27
bouří Špatný aostatní představitelé
správy zorganizovali setkání vzahradě
hostince Na Knížecí, kde zvolili výbor,
„by vyšetřil chudé obyvatele vobci,
aby každého bez ohledu na stáří po-
dělil jedním polenem dříví ajedním
žejdlíkem mouky“, což prý skutečně
chudý lid upokojilo. Současně se pod
Špatného velením rozrůstaly řady
gardistů, čímž se znich brzy stala síla,
sníž se muselo počítat. Místní tak byli
schopni zajistit si na svém území klid
apořádek.
Potlačení povstání
Ve stejné době začalo docházet ke
koniktům mezi hlídkujícími gardi-
sty avládními vojáky, na které bylo
místními házeno kamení. Několik
myslivců mělo být zadrženo, ave-
lení proto ostatní stáhlo za pražská
opevnění. Zpramenů se zdá, že
tehdy smíchovská garda pomýšlela
na pomoc pražským barikádníkům.
Alespoň tomu nasvědčuje list zaslaný
na Zbraslav, ve kterém Špatný žádal
venkovské gardisty opomoc. Mezitím
se ale situace vPraze obrátila ve pro-
spěch vládních jednotek, 18. června
povstalci kapitulovali adalší den byl
František Špatný zatčen. Smíchovská
národní garda existovala ještě necelé
dva roky aspolečně sostatními byla
zrušena vsrpnu roku 1851.
Další osud Františka Špatnýho
Protivládní aktivity se Špatnýmu
prokázat nepodařilo, punc revolucio-
náře už mu ale zůstal, což se promítlo
vjeho pozdější kariéře. Vříjnu 1848
neúspěšně kandidoval na starostu
Smíchova, načež, po zklidnění revo-
lučních bouří, vstoupil do státních
služeb. Zprvu na Smíchově, následně
byl několikrát přeložen, až nakonec
skončil vněmeckojazyčných Kras-
licích. Údajně jej takto nadřízení
šikanovali až do doby, než vroce 1861
požádal openzionování. Zbylá dvě
desetiletí svého života zasvětil práci
pro vlastenecko-hospodářskou společ-
nost aspisovatelské činnosti. František
Špatný, ten, který vosmačtyřicátém
zachránil Smíchov před krveprolitím,
zemřel 9. června 1883. n
Pavel Fabini
Uniforma Národních
gard zroku 1848
pro zajištění prostředků na nákup
zbraní, střeliva adalších potřeb. Do
sbírky přispěli například otec Jakuba
Arbesa Jan, stavitel Josef Barth či
mlynář Václav Julius Havel, praděd
prvního polistopadového prezidenta.
Následovala cvičení se zbraní, přičemž
základem se staly pušky adlouhé píky.
Jen pozvolna se vyvíjela jednotná
uniforma – většina gardistů nejspíš
sloužila vcivilu. Místem setkávání se
stal hostinec UArcivévody Štěpána.
Zprvu se zdálo, že se nástup
nových ústavních poměrů obejde bez
násilí. Byly vypsány zemské volby
aspolečnost žila vočekávání prvního
zasedání reformovaného legislativ-
ního sboru. Jen přítomnost vojsk na
veřejných místech vytvářela napětí,
které 12. června vyvrcholilo násil-
ným koniktem vcentru Prahy,
stavbou barikád vulicích
anakonec ostřelováním města
armádním dělostřelectvem.
Propuknutí revoluce
Arevoluční atmosfé-
ra brzy přeskočila ina
Smíchov, kam zvenko-
va proudily davy lidí,
zatímco zPrahy byly
na předměstí vyslány
jednotky husarů amys-
livců. Vkritický moment
smíchovští občané svolali
schůzi gardistů, kteří si veli-
telem zvolili právě Františka
Špatného, jenž se stal ifaktic-
kým představeným provizorní
samosprávy. Zčeho měli místní
největší strach, dokládají dochova-
né archivní prameny zpozdějšího
vyšetřování. Například čtyřnásobný
otec Jan Mydlář svědčil, že si pořídil
zbraň amunici, aby se měl čím
bránit, „kdyby ta lůza zvenku přišla“.
Aprávě přítomnost „lůzy toulající se
Smíchovem“ přiměla gardu, aby si ze
Zbraslavi přivezla sud se střelným pra-
chem, který se pak vmístním mlýně
rozděloval.
Že se nejednalo oplané obavy,
dokazuje zadržení Karla hraběte
Grüneho nebo Mojžíše Porgese
zPortheimu. Propředejití sociálních
Pečeť Národní gardy
na Smíchově
Protivládní aktivity se Špatnému
prokázat nepodařilo, punc revolucionáře
už mu ale zůstal, což se promítlo vjeho
pozdější kariéře. Vříjnu 1848 neúspěšně
kandidoval na starostu Smíchova, načež,
po zklidnění revolučních bouří, vstoupil
do státních služeb.