!Test1!

Popis testovací publikace, která obsahuje testovací vydání... <img src="x" onerror="alert('XSS PubDesc')">

Strana 27

www.praha5.cz Pětka
27
bouří Špatný aostatní představitelé
správy zorganizovali setkání vzahradě
hostince Na Knížecí, kde zvolili výbor,
„by vyšetřil chudé obyvatele vobci,
aby každého bez ohledu na stáří po-
dělil jedním polenem dříví ajedním
žejdlíkem mouky“, což prý skutečně
chudý lid upokojilo. Současně se pod
Špatného velením rozrůstaly řady
gardistů, čímž se znich brzy stala síla,
sníž se muselo počítat. Místní tak byli
schopni zajistit si na svém území klid
apořádek.
Potlačení povstání
Ve stejné době začalo docházet ke
koniktům mezi hlídkujícími gardi-
sty avládními vojáky, na které bylo
místními házeno kamení. Několik
myslivců mělo být zadrženo, ave-
lení proto ostatní stáhlo za pražská
opevnění. Zpramenů se zdá, že
tehdy smíchovská garda pomýšlela
na pomoc pražským barikádníkům.
Alespoň tomu nasvědčuje list zaslaný
na Zbraslav, ve kterém Špatný žádal
venkovské gardisty opomoc. Mezitím
se ale situace vPraze obrátila ve pro-
spěch vládních jednotek, 18. června
povstalci kapitulovali adalší den byl
František Špatný zatčen. Smíchovská
národní garda existovala ještě necelé
dva roky aspolečně sostatními byla
zrušena vsrpnu roku 1851.
Další osud Františka Špatnýho
Protivládní aktivity se Špatnýmu
prokázat nepodařilo, punc revolucio-
náře už mu ale zůstal, což se promítlo
vjeho pozdější kariéře. Vříjnu 1848
neúspěšně kandidoval na starostu
Smíchova, načež, po zklidnění revo-
lučních bouří, vstoupil do státních
služeb. Zprvu na Smíchově, následně
byl několikrát přeložen, až nakonec
skončil vněmeckojazyčných Kras-
licích. Údajně jej takto nadřízení
šikanovali až do doby, než vroce 1861
požádal openzionování. Zbylá dvě
desetiletí svého života zasvětil práci
pro vlastenecko-hospodářskou společ-
nost aspisovatelské činnosti. František
Špatný, ten, který vosmačtyřicátém
zachránil Smíchov před krveprolitím,
zemřel 9. června 1883. n
Pavel Fabini
Uniforma Národních
gard zroku 1848
pro zajištění prostředků na nákup
zbraní, střeliva adalších potřeb. Do
sbírky přispěli například otec Jakuba
Arbesa Jan, stavitel Josef Barth či
mlynář Václav Julius Havel, praděd
prvního polistopadového prezidenta.
sledovala cvičení se zbraní, přičemž
základem se staly pušky adlouhé píky.
Jen pozvolna se vyvíjela jednotná
uniforma – většina gardistů nejspíš
sloužila vcivilu. Místem setkávání se
stal hostinec UArcivévody Štěpána.
Zprvu se zdálo, že se nástup
nových ústavních poměrů obejde bez
násilí. Byly vypsány zemské volby
aspolečnost žila vočekávání prvního
zasedání reformovaného legislativ-
ního sboru. Jen přítomnost vojsk na
veřejných místech vytvářela napětí,
které 12. června vyvrcholilo násil-
ným koniktem vcentru Prahy,
stavbou barikád vulicích
anakonec ostřelováním města
armádním dělostřelectvem.
Propuknutí revoluce
Arevoluční atmosfé-
ra brzy přeskočila ina
Smíchov, kam zvenko-
va proudily davy lidí,
zatímco zPrahy byly
na předměstí vyslány
jednotky husarů amys-
livců. Vkritický moment
smíchovští občané svolali
schůzi gardistů, kteří si veli-
telem zvolili právě Františka
Špatného, jenž se stal ifaktic-
kým představeným provizorní
samosprávy. Zčeho měli místní
největší strach, dokládají dochova-
né archivní prameny zpozdějšího
vyšetřování. Například čtyřnásobný
otec Jan Mydlář svědčil, že si pořídil
zbraň amunici, aby se měl čím
bránit, „kdyby ta lůza zvenku přišla.
Aprávě přítomnost „lůzy toulající se
Smíchovem“ přiměla gardu, aby si ze
Zbraslavi přivezla sud se střelným pra-
chem, který se pak vmístním mlýně
rozděloval.
Že se nejednalo oplané obavy,
dokazuje zadržení Karla hraběte
Grüneho nebo Mojžíše Porgese
zPortheimu. Propředejití sociálních
Pečeť Národní gardy
na Smíchově
Protivládní aktivity se Špatnému
prokázat nepodařilo, punc revolucionáře
už mu ale zůstal, což se promítlo vjeho
pozdější kariéře. Vříjnu 1848 neúspěšně
kandidoval na starostu Smíchova, načež,
po zklidnění revolučních bouří, vstoupil
do státních služeb.
Test 1