!Test1!

Popis testovací publikace, která obsahuje testovací vydání... <img src="x" onerror="alert('XSS PubDesc')">

Strana 26

HISTORIE
Pětka LISTOPAD /2022
26
19. STOLETÍ
Včele Národní gardy
T
y se promítly také do osudů
mnoha smíchovských obyvatel.
Patřil knim iFrantišek Špatný,
ojehož působení vrevolučním roce
pojednávají následující odstavce.
„Večer byl dusný, obloha skoro
jako krev ajenom tu atam prokmitala
nějaká hvězda. Od Prahy zazníval (…)
neustále podivný nevylíčitelný hukot
alomoz, přerývaný občas dunivými
ranami zděl ahromadně hrkotavým
nebo jednotlivě praskavým zvukem
výstřelů zpušek,“ vzpomínal později
na 16. červen osmačtyřicátého roku
Jakub Arbes, jenž tehdy coby osmiletý
kluk srodiči zvrchu nad Bertramkou
sledoval požár dělostřelbou zapále-
ných Malostranských mlýnů.
Boje vládních jednotek spo-
vstalci se už pomalu chýlily ke konci
aobyvatelé Prahy aokolních obcí
počítali mrtvé azraněné. Kmístům,
kdevpředchozích dnech hrozilo krve-
prolití, náležel vprvé řadě Smíchov,
kde vedle národnostních anábožen-
ských sporů intenzivně sílil konikt
mezi stále početnější skupinou ná-
mezdních dělníků amajiteli zdejších
továren. Obava ze ztráty dosažených
svobod vyvolala revoluci, jež tyto pod
povrchem doutnající spory rozdmý-
chala. Aprávě zakročením Špatného
se podařilo předměstí za Újezdskou
branou před tragickou událostí
ochránit.
Nepokoje na Smíchově
František Špatný pocházel zrodiny
správce vrchnostenského ovčína
vBoru uProtivína. Hlavní školu
auniverzitní vzdělání absolvoval
vPraze, načež vstoupil do služeb hos-
podářské správy schwarzenberských
panství. Vystřídal jich několik, vesměs
vjižních Čechách. Získal si pověst loa-
jálního úředníka, atak jej roku 1843,
vdevětadvaceti letech, jmenovali
správcem patrimonia Jinonice aná-
sledně ředitelem schwarzenberských
panství se sídlem na Smíchově.
Sociální napětí vprůmyslovém
předměstí poznal už roku 1844, kdy
vedla císaře kpříslibu zavedení ústavy
amnohých občanských svobod.
Krátce nato začaly být vobcích
aměstech Českého království zři-
zovány místní Národní gardy. Měly
chránit zdraví amajetek před revolucí
vydrážděnou „lůzou“ na straně jedné,
ale později také garantovat získané
svobody proti snahám reakce onávrat
kpředrevolučním poměrům. Už
vpolovině března císařský patent
zakládání gard legalizoval anásledně
byl vydán organizační řád Prosatimní
pravidla ouspořádání národní stráže
vČechách, kde se upravovalo členství,
volba vedení apodřízení gard minis-
terstvu vnitra. Gardistou se mohli stát
muži vrozmezí věku 19 a50 let ase
stabilními příjmy.
Vznik místní gardy
Záhy se utvořila garda také na Smí-
chově. Zdejší sousedé vypsali sbírku
zde tiskaři zkartounky, po zkrácení
mezd Mojžíšem Porgesem zPorthei-
mu, ničili tiskařské stroje. Protest na-
konec přerostl vsociální bouře azásah
armády si vyžádal oběti na životech.
Obavy zpodobných nepokojů se Smí-
chovem znovu rozšířily společně se
zprávami orevolucích vzápadní Ev-
ropě začátkem roku 1848, ale zejména
po březnové revoluci ve Vídni. Ta
Kresba zachycuje
Františka Špatného
vpodzimu života
Katributům svobodné společnosti bezpochyby
náleží právo každého občana spolupodílet se na
rozhodování opřijímaných zákonech, možnost
kontrolovat hospodaření veřejných institucí, ale
ise zbraní vruce bránit sebe asvé bližní, stejně
jako svůj majetek. Významným momentem na
cestě kdosažení těchto práv se staly bouřlivé
události roku 1848.
František Špatný pocházel zrodiny
správce vrchnostenského ovčína vBoru
uProtivína. Hlavní školu auniverzitní
vzdělání absolvoval vPraze, načež
vstoupil do služeb hospodářské správy
schwarzenberských panství.
Test 1