!Test1!

Popis testovací publikace, která obsahuje testovací vydání... <img src="x" onerror="alert('XSS PubDesc')">

Strana 25

Foto a ilustrace NASA, ESA, Wikipedie
Sluneční západ se svými červenavými
odstíny představuje častý námět pro-
fesionálních iamatérských fotografů,
ale také malířů. Víme, že zmíněné
barvy způsobuje zemská atmosféra,
když se záření rozptyluje na mole-
kulách vzduchu. Nejvýznamnější je
rozptyl pro modrou část spektra, proto
se za bezoblačného dne jeví obloha
právě modrá. Při západu však sluneční
záření proniká geometricky silnější-
mi vrstvami atmosféry, „odmodrání“
je tudíž významnější anebe získává
červenavý odstín.
Vroce 1976 přistála na Marsu
sonda Viking 1 vybavená barevný-
mi kamerami–aodva roky později,
14.června 1978, jsme díky ní poprvé
spatřili západ Slunce na sousední
planetě. Barvy marsovské oblohy jsou
oproti Zemi překvapi převrácené
amůže za to jemný prach vřídkém
vzdušném obalu, který tam předsta-
vuje hlavního činitele zodpovědného
za rozptyl světla. Prachová zrna jsou
omnoho větší než molekuly vzduchu,
proto má bezoblačné nebe na čtvrté
planetě žlutý až naoranžovělý odstín.
Naproti tomu soumrakové barvy jsou
„jedovatě“ kovově šedo-modré. Od dob
Vikingu1 zachytily západ Slunce na
Marsu ijiné automaty avlepší kvalitě,
odstíny však zůstávají podobné.
Vypadá západ Slunce na Marsu
jinak než na Zemi?
Na Zemi patří západ Slunce k nejpoutavějším a nejromantičtějším
představením, jaká nám příroda dokáže nabídnout. Jak ale tentýž nebeský
úkaz vypadá na rudé planetě?
Michal Švanda
otázky a odpovědi
Stejná hvězda zapadající na dvou
různých planetách – nahoře Země,
dole Mars
25
11/2022
Tajemství vesmíru
Test 1