!Test1!

Popis testovací publikace, která obsahuje testovací vydání... <img src="x" onerror="alert('XSS PubDesc')">

Strana 26

26
11/2022
Tajemství vesmíru
otázky a odpovědi
Barycentrum představuje těžiště soustavy hmot-
ných objektů: Typicky jde obod, okolo nějž vda-
ném okamžiku obíhají všechna uvažovaná tělesa
vsystému. Nejsnadněji si lze jeho význam ukázat
udvou zcela izolovaných objektů, působících na
sebe pouze gravitačně. Pak obě zmíněná těle-
sa–dvě hvězdy, Slunce aplaneta či planeta ajejí
měsíc–obíhají kolem jednoho fixního bodu, který
leží na jejich spojnici anachází se blíž ke středu
hmotnějšího znich. Vzdálenost středu hmotnější-
ho objektu od barycentra je potom nepřímo úměr-
ná poměru hmotnosti těžšího alehčího tělesa.
Vsoustavě Země–Měsíc spočívá barycent-
rum uvnitř naší planety. Ve vícečlenném systému
ovšem panuje složitější situace: Ipro něj lze sice
vkaždém okamžiku polohu barycentra výpočetně
stanovit, ovšem soběhem těles se může jeho pozice
měnit. Jedná se také opřípad našeho solárního
systému, kdy barycentrum vykonává kompli-
kované polopravidelné pohyby, přičemž někdy
vystupuje imimo sluneční těleso.
Co v astronomii
znamená
barycentrum?
Pileus, včeštině označovaný také jako čepička nebo šátek, před-
stavuje malý, obvykle čočkovitý mrak objevující se nad bouř-
kovými oblaky typu cumulus či cumulonimbus. Běžně jej utváří
silné vertikální proudění vnižších výškách apoté nad bouř-
kovými mraky náhle kondenzuje vlhkost. Vodní kapičky téměř
stejné velikosti pak ohýbají procházející světlo, takže zmíněná
oblaka nezřídka získávají perleťové zbarvení.
Jejich životnost však nebývá dlouhá, neboť je nejčastěji záhy
pohltí nahoru rostoucí cumulus. Pileus tedy dokládá silné ver-
tikální proudění voblačnosti pod ním, asignalizuje tak možný
brzký výskyt nebezpečných meteorologických jevů. Popsané
mraky se mohou
objevit také nad
vrcholky hor
inad mračnými
apyroklastic-
kými oblaky
vybuchují-
cích sopek.
Společného
jmenovatele
opět tvoří silné
vertikální prou-
dění vedoucí
ke kondenzaci
vlhkosti.
Jak vzniká perleťový
mrak pileus?
Kolik měsíců by mohlo
kroužit kolem naší planety?
Pohyby kosmických těles se řídí
poměrně striktními zákony. Ty jednak
předurčují trajektorie objektů, ale
současně umožňují stanovit, zda budou
výsledné oběžné dráhy dlouhodobě
stálé. Jejich stabilitu je třeba uvažovat
zejména vuskupeních světším počtem
obíhajících těles, typicky vplane-
tárních soustavách či vsystémech
tamních měsíců. Pohyb přirozených
satelitů se totiž řídí nejen gravitací
centrální planety, ale také jejich vzá-
jemnou přitažlivostí, která vsoustavě
způsobuje rušení. Příliš velké ruše-
ní pak může vést kjejí destabilizaci
anevyhnutelnému rozpadu. Vědci
nedávno vypočítali, do jaké míry by
mohly okolí Země zaplnit různé mě-
síce. Ukázalo se přitom, že by ji mohlo
na stabilních dráhách obklopovat až
sedm souputníků oprůměru planetky
Ceres, tedy asi 1000km. Snarůsta-
jícími rozměry satelitů se pak jejich
možný počet kvůli požadavku na
stabilitu redukuje: Průvodci oprůmě-
ru Pluta, čili kolem 2000km, by tak
mohli naši planetu obíhat ičtyři; za-
tímco souputníci oprůměru Měsíce,
tj. 3500km, už jen tři.
Země by dokázala do svého orbitálního
systému pojmout sedm objektů o velikosti
planetky Ceres, čtyři o rozměrech Pluta
nebo tři s průměrem Měsíce
Test 1