!Test1!

Popis testovací publikace, která obsahuje testovací vydání... <img src="x" onerror="alert('XSS PubDesc')">

Strana 27

otázky a odpovědi
27
11/2022
Tajemství vesmíru
Světlo coby elektromagnetické vlnění
podléhá ohybovým neboli difrakčním
jevům, podobně jako jiné typy vlnění.
Zmíněné jevy jsou běžné na překáž-
kách ajejich vliv na obraz vzdáleného
objektu vsouladu svlnovou teorií
závisí na vlnové délce záření, na veli-
kosti překážky ana vzdálenosti pozo-
rovatele za ní. Principy ohybu světla
znají vědci již dlouho, přičemž ojejich
přehledný popis se zasloužil zejména
Augustin-Jean Fresnel na přelomu
18.a19.století.
Velké astronomické dalekohledy
představují bez výjimky zrcadlové
systémy složené zprimárního zrcadla
na „dně“ přístroje, od nějž se světlo
odráží směrem zpět ke zdroji. Vcestě
mu pak leží sekundární zrcadlo, které
světelný kužel odchyluje mimo tele-
skop do okuláru či kamery. Obvykle je
mechanicky připevněno radiálními
pruty, jež tvoří pro přicházející světlo
difrakční překážku. Každý prut tedy
ve výsledném obraze vytváří jeden
paprsek. Zjejich počtu lze potom
například odvodit, jak je sekundární
zrcadlo připevněno. Azuvedeného
také vyplývá, že čočkové dalekohledy
difrakčními paprsky netrpí, neboť
sekundární zrcátko nevyužívají.
Proč mají hvězdy na teleskopických
snímcích paprsky?
Počet difrakčních paprsků okolo
hvězd na první pohled prozrazu-
je, který z kosmických teleskopů
snímek pořídil (vlevo Hubble,
vpravo JWST)
Mezihvězdný oblak Ró Ophiuchi představuje hvězdotvornou
oblast v Gouldově pásu
Jako Gouldův pás se označuje neúplný prste-
nec relativně mladých hvězd vGalaxii. Táhne
se vdélce zhruba tří tisíc světelných let, což
odpovídá asi desetině místního obvodu Mléč-
né dráhy, aoproti galaktické rovině se sklání
zhruba o20°. Zahrnuje převážně horké stá-
lice spektrálních typů OaB, tudíž jde ojednu
znejbližších oblastí sprobíhající hvězdotvorbou
vmístním spirálním rameni Galaxie. Pás objevil
astronom Benjamin Gould vroce 1879 apodle
předpokladů se jedná ovýsledek kolize oblaku
temné hmoty sobřím molekulovým mračnem
před 30–50 miliony lety.
Vroce 2020 astronomové oznámili, že Goul-
dův pás ve skutečnosti náleží do mnohem větší
struktury, tzv. Radcliovy vlny. Ta reprezentuje
nejbližší koherentní plynný útvar vnašem ga-
laktickém ostrově, systém vzájemně propojených
hvězdných porodnic. Rozsáhlost oblasti sdélkou
přes 8800 světelných let podnítila domněnku,
že by mohlo jít spíš odůsledek srážky Mléčné
dráhy smenší galaxií. Oba popsané objekty tak
zůstávají cílem aktuálního výzkumu.
Jak vznikl
Gouldův pás?
Test 1