!Test1!

Popis testovací publikace, která obsahuje testovací vydání... <img src="x" onerror="alert('XSS PubDesc')">

Strana 15

mýty versus fakta
hlubiny kosmu
15
11/2022
Tajemství vesmíru
Kromě toho jsme na severní polokouli
kcentrální stálici blíž vzimě než vlétě.
Za roční období vmírném podnebném
pásu tak vděčíme sklonu rotační osy naší
planety, který činí okolo 23,5°. Zároveň
přitom způsobuje střídání období sucha
adešťů vtropech. Kvůli zmíněnému sklonu
totiž sluneční záření dopadá na různá
místa na Zemi pod odlišnými úhly ataké
po nestejně dlouhou dobu během dne.
3.
Naše hvězda hoří
Oheň, tak jak ho známe, potřebuje khoření
palivo, vysokou teplotu akyslík. Slunce, stej-
ně jako většinu hvězd, tvoří převážně vodík
ahelium. Druhý zmíněný prvek je inertní
anehoří. Vodík je však hořlavý velmi, takže
palivo naše stálice má. Na jejím povrchu pak
panují teploty kolem 5500°C asměrem
do středu dál rostou. Nevyskytuje se tam
ovšem prakticky žádný kyslík, takže hořet
Slunce nemůže.
Záři ažár má na svědomí termojader-
ná fúze vnitru hvězdy. Kvůli extrémním
tlakům ateplotám se atomy vodíku dostanou
ksobě až na méně než jeden femtometr. Poté
dojde kfúzi jejich jader avznikne atom helia,
za současného uvolnění ohromného množství
energie vpodobě gama-záření. Tato jednodu-
še vypadající reakce udržuje „motor“ Slunce
vchodu po dlouhé miliardy let.
4.
Průlet hlavním pásem
jevelmi nebezpečný
Některé kosmické mýty mají původ
vscience-ction. Například ve
scéně zdruhého (formálně pátého) dílu
Hvězdných válek prolétá neohrožený Han
Solo sMillennium Falconem zónou ves-
mírných balvanů uplanety Hoth aC-3PO
ho varuje, že pravděpodobnost úspěš-
ného průletu dosahuje asi 3720 : 1. Po
chvíli napětí vše zvládnou, ikdyž se kolem
kosmického smetí pohybují nebezpečně
blízko. Ovšem vreálném vesmíru by byla
situace mnohem jednodušší. Ve Sluneční
soustavě sice máme hlavní pás planetek se
spoustou kamenů rozmanitých velikostí,
oblast však zabírá ohromný prostor, takže
se od sebe jednotlivá tělesa nacházejí
značně daleko.
Jako první člověkem vyrobené zařízení
překonala hlavní pás americká sonda
Pioneer 10 v70.letech. Neměla žádnou
zvláštní ochranu ani se ničemu nevyhýbala,
přesto cestu zvládla bez problémů. Tamní
asteroidy totiž vprůměru dělí téměř
milion kilometrů, což výrazně přesahuje
ivzdálenost Měsíce od Země.
5.
Slunce je žluté
Jak ví každé malé dítě, Slunce je žluté–po-
třebujete na něj přece žlutou pastelku.
Tutéž barvu má ina řadě snímků vmédiích
nebo třeba vučebnicích. Při východu
azápadu sice bývá spíš oranžové, nebo až
červené, ale přes den je žluté. Problém tkví
vtom, že odstín naší hvězdy, který vnímá-
me, představuje pouhou iluzi.
Slunce vydává viditelné záření všech
vlnových délek, takže jeho skutečná
„barva“ je bílá–amění se až při průcho-
du atmosférou. Vlnové délky fotonů na
modrém konci spektra jsou mnohem kratší
než na červeném, tudíž se první zmíněné
fotony světší pravděpodobností srážejí
sčásticemi vzduchu. Během dne se víc roz-
ptylují vatmosféře, proto se nám Slunce
„Honička“ mezi asteroidy by vás
v hlavním pásu planetek ve skuteč-
nosti nečekala
Stačí se dostat od černé díry
trochu dál, azačne se chovat jako
běžná hvězda, alespoň pokud jde
ogravitaci
Pokud by se ve středu Sluneční
soustavy ocitla černá díra, celý
systém by se ponořil do mrazivé
tmy. Jinak by se však na jeho
fungování nic nezměnilo
Test 1