Strana 15
mýty versus fakta
hlubiny kosmu
15
11/2022
Tajemství vesmíru
Kromě toho jsme na severní polokouli
kcentrální stálici blíž vzimě než vlétě.
Za roční období vmírném podnebném
pásu tak vděčíme sklonu rotační osy naší
planety, který činí okolo 23,5°. Zároveň
přitom způsobuje střídání období sucha
adešťů vtropech. Kvůli zmíněnému sklonu
totiž sluneční záření dopadá na různá
místa na Zemi pod odlišnými úhly ataké
po nestejně dlouhou dobu během dne.
3.
Naše hvězda hoří
Oheň, tak jak ho známe, potřebuje khoření
palivo, vysokou teplotu akyslík. Slunce, stej-
ně jako většinu hvězd, tvoří převážně vodík
ahelium. Druhý zmíněný prvek je inertní
anehoří. Vodík je však hořlavý velmi, takže
palivo naše stálice má. Na jejím povrchu pak
panují teploty kolem 5500°C asměrem
do středu dál rostou. Nevyskytuje se tam
ovšem prakticky žádný kyslík, takže hořet
Slunce nemůže.
Záři ažár má na svědomí termojader-
ná fúze vnitru hvězdy. Kvůli extrémním
tlakům ateplotám se atomy vodíku dostanou
ksobě až na méně než jeden femtometr. Poté
dojde kfúzi jejich jader avznikne atom helia,
za současného uvolnění ohromného množství
energie vpodobě gama-záření. Tato jednodu-
še vypadající reakce udržuje „motor“ Slunce
vchodu po dlouhé miliardy let.
4.
Průlet hlavním pásem
jevelmi nebezpečný
Některé kosmické mýty mají původ
vscience-ction. Například ve
scéně zdruhého (formálně pátého) dílu
Hvězdných válek prolétá neohrožený Han
Solo sMillennium Falconem zónou ves-
mírných balvanů uplanety Hoth aC-3PO
ho varuje, že pravděpodobnost úspěš-
ného průletu dosahuje asi 3720 : 1. Po
chvíli napětí vše zvládnou, ikdyž se kolem
kosmického smetí pohybují nebezpečně
blízko. Ovšem vreálném vesmíru by byla
situace mnohem jednodušší. Ve Sluneční
soustavě sice máme hlavní pás planetek se
spoustou kamenů rozmanitých velikostí,
oblast však zabírá ohromný prostor, takže
se od sebe jednotlivá tělesa nacházejí
značně daleko.
Jako první člověkem vyrobené zařízení
překonala hlavní pás americká sonda
Pioneer 10 v70.letech. Neměla žádnou
zvláštní ochranu ani se ničemu nevyhýbala,
přesto cestu zvládla bez problémů. Tamní
asteroidy totiž vprůměru dělí téměř
milion kilometrů, což výrazně přesahuje
ivzdálenost Měsíce od Země.
5.
Slunce je žluté
Jak ví každé malé dítě, Slunce je žluté–po-
třebujete na něj přece žlutou pastelku.
Tutéž barvu má ina řadě snímků vmédiích
nebo třeba vučebnicích. Při východu
azápadu sice bývá spíš oranžové, nebo až
červené, ale přes den je žluté. Problém tkví
vtom, že odstín naší hvězdy, který vnímá-
me, představuje pouhou iluzi.
Slunce vydává viditelné záření všech
vlnových délek, takže jeho skutečná
„barva“ je bílá–amění se až při průcho-
du atmosférou. Vlnové délky fotonů na
modrém konci spektra jsou mnohem kratší
než na červeném, tudíž se první zmíněné
fotony světší pravděpodobností srážejí
sčásticemi vzduchu. Během dne se víc roz-
ptylují vatmosféře, proto se nám Slunce
„Honička“ mezi asteroidy by vás
v hlavním pásu planetek ve skuteč-
nosti nečekala
Stačí se dostat od černé díry
trochu dál, azačne se chovat jako
běžná hvězda, alespoň pokud jde
ogravitaci
Pokud by se ve středu Sluneční
soustavy ocitla černá díra, celý
systém by se ponořil do mrazivé
tmy. Jinak by se však na jeho
fungování nic nezměnilo