Strana 25
Foto a ilustrace NASA, ESA, Wikipedie
Sluneční západ se svými červenavými
odstíny představuje častý námět pro-
fesionálních iamatérských fotografů,
ale také malířů. Víme, že zmíněné
barvy způsobuje zemská atmosféra,
když se záření rozptyluje na mole-
kulách vzduchu. Nejvýznamnější je
rozptyl pro modrou část spektra, proto
se za bezoblačného dne jeví obloha
právě modrá. Při západu však sluneční
záření proniká geometricky silnější-
mi vrstvami atmosféry, „odmodrání“
je tudíž významnější anebe získává
červenavý odstín.
Vroce 1976 přistála na Marsu
sonda Viking 1 vybavená barevný-
mi kamerami–aodva roky později,
14.června 1978, jsme díky ní poprvé
spatřili západ Slunce na sousední
planetě. Barvy marsovské oblohy jsou
oproti Zemi překvapivě převrácené
amůže za to jemný prach vřídkém
vzdušném obalu, který tam předsta-
vuje hlavního činitele zodpovědného
za rozptyl světla. Prachová zrna jsou
omnoho větší než molekuly vzduchu,
proto má bezoblačné nebe na čtvrté
planetě žlutý až naoranžovělý odstín.
Naproti tomu soumrakové barvy jsou
„jedovatě“ kovově šedo-modré. Od dob
Vikingu1 zachytily západ Slunce na
Marsu ijiné automaty avlepší kvalitě,
odstíny však zůstávají podobné.
Vypadá západ Slunce na Marsu
jinak než na Zemi?
Na Zemi patří západ Slunce k nejpoutavějším a nejromantičtějším
představením, jaká nám příroda dokáže nabídnout. Jak ale tentýž nebeský
úkaz vypadá na rudé planetě?
Michal Švanda
otázky a odpovědi
Stejná hvězda zapadající na dvou
různých planetách – nahoře Země,
dole Mars
25
11/2022
Tajemství vesmíru