Strana 41
Jiří Podolský
rozhovor
41
11/2022
Tajemství vesmíru
umělecké ztvárnění Einsteinovy fyziky,
především vzorců teorie relativity, jež se
vseriálu objevují na desítkách různých
tabulí. Snažil jsem se docílit co největší
autenticity, proto jsem čerpal způvodních
článků arukopisů.
Scénář byl daný, jeho strukturu jsem
nemohl aani nemusel nijak ovlivnit.
Byl napsaný dobře, evidentně spomocí
odborných poradců. Jenom na několi-
ka místech se mi podařilo upozornit na
drobnější chyby či nepřesnosti, které se
pak napravily.
?
Avyskytla se při natáčení
situace, kdy bylo potřeba uvést
na pravou míru inějakou závažnou
skutečnost?
Ano, problém byl sprvní verzí scénáře
sedmé epizody, která naprosto smyšleným
způsobem popisovala zrod obecné teorie
relativity vlistopadu 1915. Vtomto přípa-
dě jsem ostře protestoval ascénář se upra-
vil. Příhod znatáčení mám samozřejmě
spoustu apokusil jsem se je vylíčit vknize
„Einstein opět vPraze–fyzika vseriálu
Génius“, kterou jsme skolegy Cejnarem,
Danišem aValentou zMatematicko-
-fyzikální fakulty loni vydali vnakladatel-
ství MatfyzPress.
?
Kniha přináší poutavé ivtipné
příhody znatáčení aztvorby tabulí,
adoplňují ji pěkné fotograe. Sjakým
cílem jste ji psali?
Nápad shrnout naše zážitky jsme dostali
až po pár letech. Nejdřív jsme si mysleli,
že otom napíšeme jeden článek obvyk-
lého rozsahu, kde na několika konkrét-
ních příkladech vylíčíme proces tvorby
fyzikálních tabulí azmíníme pár „veselých
historek znatáčení“. Vše nám ale nakonec
poněkud přerostlo přes hlavu. Vzniklo
šest delších článků atím neplánovaně také
nový formát, který kromě líčení vzniku
několika scén specickým způsobem
shrnul život adílo Alberta Einsteina idal-
ších vědeckých velikánů té doby–tedy
cosi jako vybrané kapitoly zdějin fyziky
dvacátého století.
Jak napsal vprologu naší knihy pro-
fesor Michael D.Gordin zPrincetonu:
„Příběh, který autoři vyprávějí, představuje
vzácného křížence. Je to pohled do zákulisí
natáčení asoučasně erudovaná historie
vědy.“ Mám dojem, že to vystihl pěkně.
Bylo pak vcelku logické vydat vše vre-
prezentativní knižní podobě, jako poctu
Einsteinovi, hercům ilmařům.
?
Pokud byste se sEinsteinem
mohl setkat osobně, na co byste
se ho zeptal?
Myslím, že bych ze sebe nebyl scho-
pen vydat ani hlásku. Ale on by se na
mě možná moudře ashovívavě usmál,
podobně jako na zvídavou desetiletou
Alici vzávěrečné scéně poslední epizo-
dy Génia. Ta se mimochodem točila na
dohled od Viničné ulice, kde Einstein
vletech 1911 až 1912 působil. Jen už
nevíme, kde přesně se nacházela jeho
pracovna. Vidíte, to by vlastně mohla být
jedna z„lokálních“ otázek na něj! Apak
bych ze sebe začal chrlit, co všechno úžas-
ného ve vesmíru je, co on ještě nemohl
znát, aže se celý makrokosmos opravdu
chová vsouladu srovnicemi, které jeho
výjimečný duch před více než sto lety
našel. To by ho určitě moc potěšilo, aasi
dokonce překvapilo.
Můj případný zásadní dotaz by se
nejspíš týkal jeho vztahu ke kvantové
fyzice. Přizval bych své kolegy, odborní-
ky na mikrosvět, apopsali bychom mu
stávající úspěšný obraz částicové akvan-
tově-polní fyziky. Pak by se asi rozhořela
vášnivá debata, jestli je svět ve své podstatě
deterministický apopsatelný výhradně
klasickými koncepty, jak se Einstein až do
konce života domníval.
?
Dlouhodobě se věnujete popularizaci
vědy, přičemž publikum na přednáš-
kách oceňuje především vaši schopnost
vysvětlit isložité odborné informace.
Vnímáte zpřístupňování vědy široké
veřejnosti jako důležité? Aco podle vás
může lidem přinést?
Popularizaci vědeckého poznání poklá-
dám za naprosto zásadní. Jde onedílnou
součást mých aktivit, spolu svýzkumem,
vysokoškolskou výukou aorganizační
činností na fakultě. Cítím to jako závazek.
Nebýt Josipa Kleczka, Jiřího Grygara,
Dobroslava Srnce adalších, nestal bych se
profesorem teoretické fyziky, nedozvěděl
bych se ozákonitostech fungování světa,
neměl bych radost zpoznávání vesmíru.
Můj profesní iosobní život by vypada-
ly úplně jinak. Jsem jim za to vděčný.
Acítím jako vnitřní povinnost, kterou
však plním velmi rád, pokračovat vtradici
předávání onoho pozitivního poselství.
Sdělit ostatním něco zmnoha zajímavých
věcí, onichž jsem se dozvěděl. Někoho
svým nadšením dál nadchnout.
Proto také překládám kvalitní popu-
lárně-naučné knihy auž je jich dvacítka
(ikdyž skaždou znich po večerech
anocích strávím celý rok života). Píšu
ipedagogické apopularizační článkydo
českých časopisů anovin, třicet let na
Matematicko-fyzikální fakultě Karlovy
univerzity organizuji přednášky zmo-
derní fyziky. Přednáším na gymnáziích
ihvězdárnách, od roku 1994 se aktivně
účastním letních seminářů olozoc-
kých ahistorických otázkách matematiky
afyziky vJevíčku aVelkém Meziříčí, kde
se setkávají učitelé středních avysokých
škol. Popularizačních přednášek jsem
už měl kolem stovky. Před deseti lety
jsem vstoupil ido mediálního prostoru
sociálních sítí. Na YouTube, většinou na
kanále LLionTV, lze najít přes padesát
mých přednášek věnovaných moderní
fyzice ajejí historii. Obvykle je shlédne
přes deset tisíc zájemců aohlas je dobrý.
Vdaném ohledu je s330tisíci zhlédnu-
tí nejúspěšnější záznam mé přednášky
„Gravitační vlny po 100 letech potvrze-
ny!“, kterou 26.února 2016 zorganizo-
val vMěstské knihovně vPraze projekt
Science to Go.
Mgr. Jana Žďárská pracuje ve Fyzikálním
ústavu AV ČR, vrámci popularizace vědy
publikuje vČeskoslovenském časopise pro
fyziku adalších periodikách, je členkou
České astronomické společnosti (ČAS),
Kosmologické sekce ČAS (dříve místopřed-
sedkyní), Astronautické sekce ČAS, porot-
kyní Československé astrofotograe měsíce
(ČAM) ačlenkou Jednoty českých matema-
tiků afyziků
Stal jsem se poradcem pro
umělecké ztvárnění Einsteinovy fyziky,
především vzorců teorie relativity