!Test1!

Popis testovací publikace, která obsahuje testovací vydání... <img src="x" onerror="alert('XSS PubDesc')">

Strana 30

dobývání kosmu
mise DART
30
11/2022
Tajemství vesmíru
projektů, přičemž hmotnost automatu měla
klesnout na 300kg. Také vědecký program
by byl jednodušší: Strukturu asteroidu by
například nestudoval specializovaný radar,
ale zkoumaly by se jen radarové vlny pro-
cházející tělesem při komunikaci se Zemí.
Zplánů rovněž zmizel přistávací modul
idvojice cubesatů.
Ani automat AIM Light se však reali-
zace nedočkal ana jeho místo nastoupila
mise Hera, kterou ESA schválila vroce
2018. Svými parametry připomíná spíš
původní AIM než „odlehčenou“ verzi AIM
Light avzhledem ke zpoždění tří let za
sondou DART bylo jasné, že kplanetce
dorazí až po testu. Ale nepředbíhejme…
Seznamte se: DART
Sonda DART představuje misi NASA
uskutečněnou ve spolupráci sLaboratoří
aplikované fyziky při Univerzitě Johnse
Hopkinse. Doplňuje ji cubesat
LICIACube, který dodala Italská kosmická
agentura. Automat orozměrech 1,8 × 1,9
× 2,6m měl startovní hmotnost 610kg,
ztoho 60kg připadalo na xenon pro
iontové motory a50kg na hydrazin pro
klasický chemický pohon. Dvojice panelů
slunečních baterií, každý orozměrech 8,5
× 2,4m, pak uZemě dodávala 6,6 kW
elektrické energie.
DART byl přitom maximálně jed-
noduchý, neboť šlo de facto oprojektil,
který čekala zkáza při dopadu. Dostal
tedy do vínku pouze základní vybavení:
energetické akomunikační systémy, pohon,
avioniku–ajedinou kameru DRACO alias
Didymos Reconnaissance and Asteroid
Camera for Optical navigation, která až
do poslední chvíle pořizovala snímky cíle.
Hlavní roli hrál ovšem navigační přístroj,
jenž dodával data autonomnímu algo-
ritmu SMART Nav neboli Small-body
Maneuvering Autonomous Real-Time
Navigation. Sonda totiž musela být
ESA musela svou misi
zrušit, ikdyž chyběla jen desetina
zcelkových nákladů na projekt
Zásah komety
Neocenitelné zkušenosti pro misi
DART získala NASA včervenci 2005,
kdy navedla sondu Deep Impact rych-
lostí 10,3km/sdo jádra komety Tem-
pel 1. Přesněji řečeno do ní narazila
část průzkumníka nazvaná Impactor,
zatímco mateřská sonda nad vlasa-
ticí prolétala anáraz ze vzdálenosti
8600km monitorovala. Na jádru
orozměrech 7,6 × 4,9km tehdy vznikl
kráter sprůměrem 100m ahluboký
30m. Zásah měl ovšem za cíl nahléd-
nout pod povrch tělesa. Pro planetární
obranu nebyl impakt příliš průkazný,
jelikož změna rychlosti komety dosa-
hovala maximálně jednotek centime-
trů za sekundu.
Podle původního záměru měla dopad
sondy DART sledovat evropská mise
AIM, ale nakonec se neuskutečnila
Test 1