Strana 54
noční obloha meteorické roje
11/2022
Tajemství vesmíru
54
Foto Petr Horálek
T
rvalo to dlouhých osm let, ale vy-
platilo se. Kompletní sbírka velkých
každoročních meteorických rojů,
jejichž běžná zenitová frekvence přesahuje
osmnáct meteorů za hodinu, představuje nej-
delší ačasově nejnáročnější astrofotogracký
projekt mého života. Výsledná mozaika je tak
nejen potěchou pro milovníky noční oblohy,
ale zároveň poskytuje informace oaktivitě
ipodmínkách pozorování všech šesti rojů, jež
můžeme pravidelně sledovat každý rok–po-
kud dovolí počasí aměsíční fáze.
Kolekce ukazuje jak barvy adistribu-
ci meteorů jednotlivých rojů či polohy
jejich radiantů, tak třeba pozici Mléčné
dráhy ajejích objektů vdobách maxim
zaznamenaných rojů. Vneposlední řadě pak
upozorňuje na palčivý problém světelného
znečištění, jež vedle sledování zmíněných
nebeských jevů či obecně noční oblohy vý-
razně ovlivňuje inoční přírodu anaše zdraví.
Po celý rok
Přehled začíná hned vlednu Kvadrantidami,
rojem dnes již neexistujícího souhvězdí,
který spolu sPerseidami aGeminidami
dosahuje při svém maximu nejvyšší frek-
vence–ZHR přes 100 (vizSlovníček).
Další tři roje nepatří mezi tak aktiv-
ní, ale stále jsou pozoruhodné: Dubnové
Lyridy bývají slabé, v maximu se ZHR
asi 18, občas ovšem může jejich frekvence
stoupnout až ke stovkám. Vkvětnu aříjnu
pak nebe zdobí dvě meteorická rojení
způsobená nejslavnější vlasaticí historie,
Halleyovou kometou. Zatímco květnové
Éta Aquaridy lze mnohem lépe pozorovat
zjižní polokoule aběžně se pohybují do
ZHR50, říjnové Orionidy v maximu se
ZHR20 uvidíte prakticky odkudkoliv, ale
nejlepší výhled se na ně naskýtá zrovníku.
Meteory vbarvách
Zajímavé je porovnání rojů podle odstí-
nu meteorů, který závisí na chemickém
složení částeček zmateřského tělesa.
Nejvýraznější jsou vdaném směru roje,
jejichž původce představuje vlasatice, apatří
mezi ně Lyridy (C/1861 G1 atcher),
Perseidy (109P/Swift–Tuttle) aÉta Aquaridy
sOrionidami (Halleyova kometa). Za jejich
obvykle zelený ačervený nádech mohou
emise vápníku ahořčíku, ale také prvků
vzemské atmosféře, tedy dusíku akyslíku.
Oproti tomu Kvadrantidy aGeminidy
jsou spíš bílomodré. Jde odůsledek od-
lišného chemického složení, protože jejich
mateřská tělesa tvoří asteroidy abarvy jdou
na vrub itěžším prvkům.
Popsané odstíny očima nespatříme,
neboť lidské oko je na barvy vnoci málo
citlivé. Fotoaparát je však zachytí bez
potíží. Aprotože jsem pro pořizování všech
snímků používal téměř stejná nastave-
ní–tedy tytéž aparáty, objektivy imetody
následného zpracování–bylo snadné
obrazy poskládat do jedné nální kolekce.
Každý snímek jsem se snažil upravit tak,
aby byl zhlediska barev fyzikálně korekt-
ní, takže lze odstíny meteorů jednotlivých
rojů dobře jedinečnost každého znich.
Petr Horálek je fotograf, cestovatel a astronom.
Pracoval na Astronomickém ústavu AV ČR
vOndřejově, poté na Hvězdárně v Úpici a nyní
působí ve Fyzikálním ústavu v Opavě. Věnuje
se astrofotograi a popularizaci astronomie, je
autorem tří knih. NASA i ESO jeho záběry
několikrát vybraly jako prestižní Astronomický
snímek dne (NASA), respektive týdne (ESO).
Jeho jméno nese planetka 6822 Horálek
Padající hvězdy, jak se meteorickým rojům občas říká, zdobí noční oblohu několikrát za
rok. Jejich sledování však může zhatit počasí, jasný Měsíc i špatný výběr pozorovacího
stanoviště. Zvěčnit šestici těch nejvýraznějších tak bylo skutečnou výzvou…
Petr Horálek
Přehlídka
hvězdného rojení
Barevně nejvýraznější jsou
meteory rojů, jejichž mateřské
těleso představuje kometa
Slovníček
Meteorický roj vzniká, když se
dráha Země zkříží spásem mete-
oroidů–úlomků, jež se pohybují
stejným směrem jako jejich mateřské
těleso, nejčastěji kometa. Meteoroid
začne vhorní části atmosféry hořet za
vzniku světelného jevu zvaného me-
teor aobvykle se ve zlomku sekundy
vypaří. Jelikož mají meteoroidy téměř
rovnoběžné dráhy, při pohledu ze Země
se zdá, že meteory vylétají zjednoho
bodu na nebi, tzv.radiantu.
ZHR neboli zenitová hodinová frek-
vence udává maximum meteorů, které
lze spatřit za ideálních pozorovacích
podmínek během jedné hodiny vob-
dobí maxima činnosti daného roje.