Strana 16
hlubiny kosmu
mýty versus fakta
16
11/2022
Tajemství vesmíru
jeví žluté aobloha modrá. Při východu
či západu potom sluneční záření prochází
silnější vrstvou ovzduší, aodstín hvězdy se
tak znašeho pohledu proměňuje ještě víc,
kmalebné oranžové až červené.
6.
Stálice vsouhvězdích leží
navzájem blízko
Pro lepší orientaci na nočním nebi si lidé
už vhluboké minulosti spojili jednot-
livé hvězdy do rozpoznatelných tvarů,
přičemž vzniklé obrazce představovaly my-
tologické postavy, zvířata ineživé předměty.
Vroce 1928 pak Mezinárodní astronomic-
ká unie přijala rezoluci, vníž jejich hranice
pevně denovala, aobloha se tak rozčlenila
na 88 souhvězdí. (Připomeňme, že odborně
denovaný pojem souhvězdí není totožný
smyšleným obrazcem, ale zahrnuje rovněž
celou odpovídající oblast na nebi.)
Již dávno přitom víme, že stálice tvořící
souhvězdí jsou ve skutečnosti různě jasné
azároveň jinak vzdálené od Země ijedna
od druhé, často dokonce desítky či stovky
světelných let. Hvězdy se rovněž ve vesmíru
pohybují–ty bližší znašeho pohledu
obvykle rychleji, vzdálenější pomaleji. Před
pár milénii tudíž vypadala noční obloha
zcela jinak aza dalších pár tisíc roků už
bychom ji zase nepoznali. Přestože jsou
však souhvězdí jen zdánlivá, stále mají
praktický význam.
7.
Měsíc má temnou stranu
Odvrácená strana Měsíce dlouho podněco-
vala fantazii: Lidé si často představovali, že
tam panuje věčná tma, jedná se však omýtus
alze jej snadno vyvrátit pomocí lunárních
fází. Protilehlá hemisféra se celá vtemnotě
ocitne jen jedenkrát vměsíčním cyklu, ato
při úplňku. Tehdy je opravdu osvětlena pouze
polokoule, kterou sledujeme ze Země. Ve
všech ostatních případech vždy přinejmenším
část odvrácené strany ozařuje Slunce.
První hmatatelný důkaz poskytla sovětská
sonda Luna 3, když vroce 1959 pořídila
její snímek. Všichni se tak mohli přesvěd-
čit, že je opačná hemisféra zalitá slunečními
paprsky. Díky automatům, jež jsme vyslali na
oběžnou dráhu našeho souseda, jsme rovněž
zjistili, že se na odvrácené polokouli nacházejí
horniny atamní povrch je ve skutečnosti svět-
lejší. Opravdovou „temnou“ stranu Měsíce
tak vjistém slova smyslu představuje naopak
ta přivrácená, kterou důvěrně známe.
8.
Velkou čínskou zeď lze
vidět zvesmíru
Velká čínská zeď coby nejdelší struktura
vybudovaná člověkem měří neuvěřitelných
21196km, alidé si proto často představovali,
že musí být viditelná izkosmu. Zmíněný
názor byl populární především ve30.letech,
ještě před prvními lety do vesmíru.
Jednotlivé planetky vhlavním
pásu dělí průměrná vzdálenost
téměř milion kilometrů
Gravitace ovlivňuje i nehmotné svě-
telné paprsky, neboť světlo přichá-
zející ze vzdálených objektů prolétá
zakřiveným časoprostorem
Slunce skutečně nehoří. Magnetické
struktury v chromosféře zvané
spikule však svým vzhledem
ohníčky připomínají. V každém
okamžiku se jich na Slunci vyskytuje
asi milion a během své existence
trvající 5–15 minut dosáhnou výšky
5 000–15 000 km a šířky 1 km