Strana 37
Jiří Podolský
rozhovor
37
11/2022
Tajemství vesmíru
akoukáme na dlouhé černobílé záběry
zostře osvětleného měsíčního povrchu, po
němž pak „legračně poskakovali“ astronauti
ve skafandrech. Nejspíš to nebylo slavné
Apollo 11, ale některá znásledujících misí
vletech 1969 až 1972.
?
Zmíněný zážitek vás prý ovlivnil
tak, že jste si sestrojil vesmírné
plavidlo…
Máte pravdu. Vzpomínám, jak jsem si
zbabiččina štokrlete svíkem vyrobil
kosmickou loď. Na vnitřek víka jsem
voskovkami nakreslil řídicí pult, včetně
obrazovky se Zemí, Měsícem itrasou
letu, tkaničkami jsem propojoval malé
dírky–asi to mělo být něco jako analogo-
vý řídicí počítač, co já vím–asimuloval
jsem odpočítávání, průběh letu ipřistá-
ní. Odmalička mám blízko ke strojům
atechnice, kastronomickým teleskopům
avelkým fyzikálním laboratořím. Dnes
obdivuji hlavně urychlovače částic ade-
tektory gravitačních vln.
?
Ve vašem budoucím směřování však
sehrálo zásadní roli jedno důležité
setkání…
Ano, doslova osudové pro mne bylo setkání
sinženýrem Dobroslavem Srncem kon-
cem sedmdesátých let vMladé Boleslavi.
Spolu slaskavým středoškolským profe-
sorem Hylmarem tenkrát zřídili avedli
astronomický kroužek. Srnec se stal mým
neformálním mentorem, strávili jsme
spolu spoustu času. Měl úžasnou knihovnu
afotolaboratoř, neuvěřitelné znalosti auměl
poutavě vyprávět ovšem od lozoe,
archeologie ahistorie přes chemii, která byla
jeho profesí, až po kosmonautiku aastrono-
mii. Jeho vliv na dotvoření mého příro-
dovědného, sociokulturního ipolitického
světonázoru byl klíčový.
?
Nasměroval vás také do ond-
řejovské hvězdárny apod křídla
tamních významných astronomů.
Patřil mezi ně idocent Josip Kleczek,
jehož knihy jste prý vdětství hltal. Jak
na vás zapůsobilo setkání stehdejší
legendou astronomie?
Ano, Srncovi vděčím iza to, že jsem
se mohl stát udocenta Josipa Kleczka
praktikantem, dnes by se asi řeklo stážis-
tou. Oba se dlouho přátelili aSrnec mi
dojednal, že jsem mohl včervenci 1981
do Ondřejova odjet na dva týdny. Pak
jsem tam vlétě jezdil každoročně, ipo
celá svá univerzitní studia. Sostatními
Kleczkovými praktikanty, mezi něž patřil
také kolega Marek Wolf, jsme pomáhali
třídit hesla jeho mnohojazyčného Space
Obecně Einsteinovy rovnice, určující
geometrii prostoročasu, vyřešit nejde
pro jejich matematickou složitost
Prof. RNDr. Jiří Podolský,
CSc., DSc. (*1963)
Působí na Ústavu teoretické fyziky
Matematicko-fyzikální fakulty Uni-
verzity Karlovy, kde se zabývá výzku-
mem přesných prostoro časů vEinstei-
nově obecné relativitě akvadratické
gravitaci, především teorií gravitač-
ních vln amodely černých děr vkos-
mologii. Na dané téma publikoval přes
sto prací vodborných mezinárodních
časopisech asprofesorem Jerrym Gri-
ithsem také monografii Exact Space-
-Times in Einstein’sGeneral Relativity,
vydanou vroce 2009
nakladatelstvím
Cambridge University
Press. Absolvoval řadu
zahraničních studij-
ních pobytů apodílel
se na mnoha grantech
zoboru relativistické
fyziky.
Je členem Mezinárodní společnos-
ti pro obecnou relativitu agravitaci
aspoluorganizoval její konference
GR21 vNew Yorku (2016) iGR22 ve
Valencii (2019). Letos byl zvolen do je-
jího výboru jako reprezentant střední
avýchodní Evropy. Je
také členem Mezinárod-
ní astro nomické unie,
Jednoty českých mate-
matiků afyziků iaso-
ciovaným členem LISA
Consortium. Na MFF UK
vede kurzy teoretické
mechaniky, matematic-
kých metod, obecné relativity, teorie
gravitačních vln ihistorie fyziky.
Dlouhodobě se věnuje popularizaci
vědy. Působil jako odborný poradce
seriálu „Génius: Einstein“, který vČes-
ku natáčel National Geographic.
Kdo je…
Jako stážista u legendy astronomie,
docenta Josipa Kleczka (na sním-
ku) Jiří Podolský poprvé zblízka
a na vlastní oči viděl, jak se „dělá“
opravdová věda. Kleczek byl astro-
nom a sluneční fyzik, napsal řadu
odborných a populárně-vědeckých
publikací, například Velkou encyklo-
pedii vesmíru