!Test1!

Popis testovací publikace, která obsahuje testovací vydání... <img src="x" onerror="alert('XSS PubDesc')">

Strana 24

Fotografie pozůstatku supernovy
s označením SNR 0519-69.0
kombinuje data z rentgenové
a viditelné části spektra
24
10/2022
Tajemství vesmíru
hlubiny kosmu
pozůstatek exploze
Známe stáří supernovy
Po celé obloze je rozeseto mnoho pozůstatků po extrémně energetických explozích
hvězd – po supernovách. Zmíněné mlhoviny se často stávají cílem astronomických
pozorování, ale jejich stáří se určuje velmi obtížně. Na jeden takový objekt se
nedávno zaměřily observatoře NASA
Jan Herzig
O
bjekt SNR 0519-69.0 (SNR zang-
lického „supernova remnant“ neboli
„pozůstatek supernovy“) představu-
je relikt spektakulární exploze bílého trpaslí-
ka. Nazýváme tak závěrečné stadium života
hvězdy oméně než 1,44násobku hmot-
nosti Slunce. Poté co stálice vyčerpá zásoby
vodíku vjádře, přesune se jeho spalování do
vyšších vrstev atmosféry. Následně se hvězda
extrémně rozepne, přičemž asi tisíckrát zvýší
jasnost, a postupně odvrhne své vnější obálky,
které vytvoří planetární mlhovinu. Vjejím
středu spočívá obnažené jádro stálice–bílý
trpaslík–oprůměru srovnatelném se
Zemí, ale shmotností Slunce. Tvoří jej
tzv. elektronově degenerovaný plyn, vněmž
jsou elektrony stlačeny zvyšších do spodních
vrstev atomového obalu.
Překročená hranice
Za běžných okolností setrvá bílý trpaslík
vpopsaném stavu miliardy let. Pokud však
tvoří součást vícenásobného hvězdného
systému, může začít ze svého souput-
níka odsávat hmotu. Jakmile pak tímto
způsobem překročí tzv. Chandrasekharovu
mez neboli již zmiňovaný 1,44násobek
hmotnosti Slunce, dojde ktermonukleární
explozi ahvězda je zničena při výbuchu
označovaném jako supernova typu Ia.
Pro astronomy mají dané supernovy
zásadní význam. Umožňují totiž zkou-
mat mnoho souvisejících jevů, ať už jde
otermonukleární exploze, nebo ourčování
vzdáleností galaxií–konkrétně díky stejné
intenzitě každého výbuchu, atudíž itotož-
né absolutní jasnosti.
Změřené rozpínání
Domovem SNR 0519 se stal Velký
Magellanův oblak, satelitní galaxie Mléčné
dráhy vzdálená 160 tisíc světelných let.
Přiložená fotograe kombinuje data
zobservatoře Chandra, vlajkové lodi
rentgenové astronomie sloužící na vysoce
eliptické oběžné dráze Země již 23let,
avizuální data zHubbleova dalekohle-
du. Rentgenovému záření vysoké energie
odpovídá na snímku alová brava, střední
energii pak modrá anízké zelená. Ostatní
objekty jsou voptickém oboru: Červeně
září mlhovina, bíle hvězdy vokolí.
Astronomové zkombinovali data
zChandry aHubblea sinformacemi zdnes
již vyřazené infračervené observatoře Spitzer,
aby zjistili, kdy supernova explodovala. Pro
změření rychlosti rozpínání porovnali sním-
ky HST zlet 2010, 2011 a2020 azískali
hodnoty vrozmezí 6–9 milionů kilometrů
za hodinu. Pokud by se reálná rychlost
blížila vyššímu odhadu, znamenalo by to,
že světlo zohromné exploze doputovalo
kZemi před 670 lety, tedy vdobě vlády
Karla IV. včeských zemích.
Je však pravděpodobné, že sledova-
ný materiál od dob výbuchu zpomalil,
audálost tudíž nastala před kratší do-
bou. Napovídají tomu idata zChandry
aSpitzera: Vrentgenové oblasti nejvíc září
místa, kde se nachází úplně nejpomalejší
hmota zmlhoviny. Zato regiony, jež jsou
podle vizuálních pozorování nejrychlejší,
rentgenové záření nevydávají. Část tlakové
vlny výbuchu se tedy nejspíš srazila sokol-
ním hustým plynem, čímž se zpomalila.
Vbudoucnu tak astronomové využijí další
pozorování Hubbleova teleskopu, aby od-
hadovaný věk supernovy zpřesnili.
Jan Herzig se vedle studia na Gymnáziu
J.Š.Baara vDomažlicích věnuje populari-
zaci astronomie ikosmonautiky. Loni zvítězil
vsoutěži Zlatý oříšek, vposledních dvou letech
se stal rovněž vítězem Astronomické olympiády
Foto NASA
Test 1