!Test1!

Popis testovací publikace, která obsahuje testovací vydání... <img src="x" onerror="alert('XSS PubDesc')">

Strana 28

dějiny kosmonautiky
první oblet Měsíce
28
11/2021
Tajemství vesmíru
aservisního modulu (dostala označení
Apollo 7) uskutečnit ještě jedna velká mise.
Jenže pokud nebude kdispozici lunární mo-
dul, bude třeba letět bez něj. Opakování letu
Apolla 7 chystaného na říjen by nepřineslo
nic nového amělo by jen malý efekt coby
zmíněná vzpruha pro NASA iveřejnost.
Co kdyby ale poslali samotnou loď někam
jinam než na oběžnou dráhu Země? Co ji
poslat třeba… na oblet Měsíce?
Oživený nápad
Ve skutečnosti nešlo onovou myšlenku,
adokonce ji ani Low nevyslovil jako první:
14.dubna 1967, čtyři dny po jeho nástupu
do čela programu Apollo, se uněj vkan-
celáři sešli ředitel letových operací Chris
Kraft aředitel divize letových operací
posádek Deke Slayton. Společně probírali
změny navržené ještě předchozím vedením
ajiž tehdy bylo evidentní, že jedním zhlav-
ních problémů se stanou právě termíny
dodání lunárního modulu.
Kraft proto „vystřelil od pasu“ několik
nápadů, včetně sólové mise Apolla kolem
Měsíce. Brzy pak na své návrhy zapomněl,
ale Low si je zapsal aposléze se knim mohl
vrátit. Aidea cirkumlunární mise se
vprůběhu léta 1968 pozvolna dostávala
do popředí. Low byl stále více přesvědčen,
že jde přesně ozmíněnou velkou akci, která
je právě zapotřebí…
Nadšení střídá nadšení
Po návratu zdovolené 5.srpna nejprve in-
struoval svoji sekretářku, aby mu domluvila
schůzky slidmi, jejichž jména jí nadiktoval,
ataké aby seznam udržela vtajnosti. Na
7.srpna ksobě pozval Krafta anápad mu
předestřel. Kolega byl všoku–plán se mu
zdál tak odvážný, že až hraničil sšílenstvím.
Ovšem čím déle oněm přemýšlel, tím víc
do sebe všechno zapadalo. Abrzy zjistil, že
se mu Lowův nápad nejen zamlouvá, ale
že je zněj dokonce nadšený.
„Chrisi, zvládneš připravit řídicí středisko,
kontrolory asoftware do prosince?“ zeptal
se ho Low. Kraft si vzal den na zjištění
potřebných požadavků ajejich splnitel-
nosti, zasvětil do věci několik podřízených
apozději vzpomínal: „Když zjistili, oco jde,
rozsvítily se jim oči jako vánoční stromeček.“
Ajeden znich, šéf divize analýzy aplánování
misí John Mayer, navrhl zajít ještě okrok
dál: Proč pouhý oblet Měsíce? Mnohem
přínosnější by byl vstup na jeho oběžnou
dráhu… Kraft nejprve opět jen nevěřícně
zíral, ale rychle ho vzrušila představa, jaké
možnosti se tím před nimi otevíraly.
Spustila se lavina
Druhé schůzky Lowa sKraftem, 9.srpna, se
zúčastnil iSlayton. Oba vzali ideu za svou
aještě toho dne sní seznámili svého nadříze-
ného, ředitele MSC Roberta Gilrutha. Jeho
mínění si všichni velmi vážili, apokud by
řekl „ne“, celý plán by šel kledu. Ke všeo-
becnému překvapení si však Gilruth veškeré
argumenty vyslechl azáměr ho evidentně
nadchl. Podle jeho názoru bylo ovšem nutné
do plánu co nejdřív zasvětit také ředitele
ostatních center NASA, jichž se týkal.
Vzal tedy do ruky telefon ahned na místě
domluvil schůzku slegendárním Wernherem
von Braunem, vedoucím Marshallova
střediska vHuntsville. Svědomím, že čas
představuje vzácnou komoditu, naplánovali
setkání na tentýž den. Von Braun přizval
išéfa Kennedyho vesmírného střediska
Kurta Debuse agenerála Samuela Phillipse,
ředitele lunárního programu Apolla. Slayton
zamluvil agenturní letadlo azařídil občerstve-
ní na palubě. Čtveřice tak přímo zGilruthovy
kanceláře zamířila na letiště.
Palácový převrat
Toho odpoledne se vHuntsville sešli zástupci
MSC, Kennedyho střediska awashington-
ského ústředí. Na schůzce ovšem chyběli
dva nejvýš postavení muži žebříčku pilo-
tovaných letů–administrátor NASA James
Webb aředitel kanceláře pilotovaných letů
George Mueller. Oba se tou dobou účastnili
ve Vídni konference OSN na téma „výzkum
amírové využití kosmického prostoru“. Ajak
se zpětně ukázalo, bylo to jen dobře.
Schůzka vMarshallově středisku vyzněla
jednoznačně ve prospěch zamýšleného letu.
Všichni se shodli, že přes značná rizika může
taková mise znamenat přínos arozhodně
Stále častěji zaznívaly hlasy,
že je Apollo příliš drahé a také
riskantní dobrodružství
George Low nadchl pro svůj plán
nejdřív Chrise Krafta, pak Dekea
Slaytona a nakonec i ředitele MSC
Boba Gilrutha (zleva: Kraft, Gilruth,
Low a zcela vpravo Slayton)
Test 1