Strana 39
Jiří Svoboda
osobnosti
39
11/2021
Tajemství vesmíru
Těžko říct. Samozřejmě omezení související s
cestováním do značné míry ovlivňují meziná-
rodní spolupráci. Uplanetárních misí se musí
vše stihnout připravit do unikátního startova-
cího okna, které umožňuje sondu nasměrovat
kcíli. Vpřípadě Marsu by bylo nevýhodné
ji vysílat, když se planeta nachází na druhé
straně od Slunce. Proto idrobná zpoždění,
způsobená například zjištěním technických
nedostatků či chybějícími nálními testy
nějaké části přístroje, mohou start odsunout
oněkolik let. Pandemie při hektických nál-
ních přípravách samozřejmě nijak nepomoh-
la, omezila provoz některých laboratoří ices-
tování mezi partnerskými institucemi. Takže
ikdyž se český přístroj podařilo připravit včas,
všechno se podle plánu nestihlo. Aktuální
harmonogram počítá se startem vzáří 2022,
kdy se na dvanáct dní otevře nové okno–což
nastává pouze jednou za dva roky aprávě
tehdy se dá kMarsu ze Země letět nejsnáz.
Odklad odva roky neznamená vkosmických
projektech nic dramatického, jen se vdaném
případě musela mise přejmenovat.
?
Vrámci mise ExoMars byla již vroce
2016 vypuštěna orbitální sonda
TGO neboli Trace Gas Orbiter spolu
spřistávacím modulem Schiaparelli. Co
způsobilo jeho selhání?
Zkušební přistávací modul Schiaparelli
bohužel nezvládl přistání anekontrolovatel-
ně se zřítil na povrch planety. Vdobývání
Marsu azejména vpřistávání není ESA
tak úspěšná jako NASA. Jde otestování
nových technologií, tudíž se snezdary musí
počítat. Každopádně věříme, že se inženýři
zpředchozích chyb poučí aže druhá část
mise–ExoMars2022 tvořená přistávací
platformou arobotickým vozítkem–na
povrch planety úspěšně dosedne.
?
Kde by se mělo přistání odehrát aco
volbu místa ovlivnilo?
Hlavním cílem druhé části mise je přistát
svozítkem voblasti, kde existuje vysoká
pravděpodobnost nalezení organických ma-
teriálů, především zrané historie planety.
Volba padla na dvě místa, jež kdysi dávno
zahrnovala velké množství vody, ato Oxia
Planum aMawrth Vallis. Rover bude vyba-
ven malým vrtným zařízením achemickou
laboratoří pro analýzu stop hypotetické-
ho života. Přistávací platforma současně
ponese vědecké přístroje pro monitorování
okolního prostředí.
?
Zahrne zmíněná sonda inějaké pří-
stroje zčeských laboratoří?
Ano, právě mezi přístroje chystané pro
přistávací platformu sondy ExoMars
2022 patří modul vlnového analyzátoru
WAM, vyvinutý vÚstavu fyziky atmo-
sféry. Na jeho vývoji avýrobě se podílel
Ústav přístrojové techniky Akademie
věd vBrně. Ataké je třeba zmínit přínos
Mikrobiologického ústavu, který pomohl
stestováním množství biologických
látek na přístroji. To je důležité kvůli
planetární ochraně, abychom nezanesli
na Mars pozemské bakterie aneobjevili
tam potom život, jenž by však pocházel
znašich laboratoří.
?
Co přesně bude přístroj WAM
zkoumat?
Mezi jeho hlavní cíle patří detekce
elektromagnetického záření zmožných
výbojů uvnitř oblaků prachu vatmosféře
Marsu azáznam elektromagnetických vln,
jež pronikají kpovrchu planety zokol-
ního kosmického prostoru. Pro možnost
pozorovat dané vlny jsou podstatné místní
magnetické anomálie. Vokolí již zmiňo-
vaných možných míst přistání se vyskytují
jen vomezené míře; přesto doufáme, že
pokud se podaří na Marsu měkce dosed-
nout, zaznamená náš přístroj nová, amož-
ná inečekaná pozorování.
?
Mise JUICE kJupiteru představuje
první znejvýznamnější kategorie
„velkých“ misí evropského programu
Kosmická vize. Kdy odstartuje akdy
doputuje kcílové planetě?
Její start se očekává vpříštím roce apřílet
kJupiteru vroce 2030. Předpokládá se, že
přinejmenším tři roky bude sonda detailně
zkoumat největší planetu Sluneční soustavy
Mise TARANIS alias Tool for
the Analysis of Radiation from
Lightning and Sprites se měla za-
bývat nadoblačnými elektrickými
výboji, ojejichž podstatě toho stále
mnoho nevíme. Zajímavé výboje
tvoří tzv. skřítci, které lze za jistých
podmínek spatřit ize Země, ale
pro jejich krátké trvání jde ovelmi
vzácné pozorování. Mise TARANIS
se měla zaměřit ina pozemní gama-
-záblesky, jejichž původ se dosud
nepodařilo uspokojivě vysvětlit.
Za nebeskými skřítky
Je důležité, abychom
naMarsnezanesli pozemské bakterie
aneobjevili tam pak život, který by
pocházel znašich laboratoří