Strana 38
osobnosti
Jiří Svoboda
38
11/2021
Tajemství vesmíru
?
Mezi vlajkové lodě ESA patří mise
Solar Orbiter. Co tvoří její hlavní cíl
akde se sonda vsoučasnosti pohybuje?
Cíl mise Solar Orbiter představuje kom-
plexní studium Slunce, slunečních erupcí
ataké slunečního větru. Sonda se bude ke
Slunci postupně přibližovat po eliptic-
kých dráhách. Ze Země odstartovala loni
10.února ake hvězdě se dostala blíž, než
obíhá Venuše. Nyní se bude vracet smě-
rem kZemi, takže se vlistopadu dočkáme
téměř jejího návratu. Samozřejmě nepři-
stane, ale využije gravitační pole planety
kdalšímu urychlení anavedení na dráhu,
která ji ještě víc přiblíží kcíli.
Díky popsaným gravitačním mané-
vrům se ke Slunci dostane na vzdálenost
pouhých šedesáti jeho poloměrů, tedy
0,28astronomické jednotky (astronomic-
ká jednotka = vzdálenost Slunce–Země,
pozn.red.). Bude se pohybovat na oběžné
dráze podobné trajektorii Merkuru, její
sklon však postupně poroste až na třicet
stupňů. Umožní to unikátní pozorování
oblastí kolem obou slunečních pólů, které
tak uvidíme vůbec poprvé. Vokamžicích
největšího přiblížení bude sonda čelit
třináctkrát většímu tepelnému toku ve
srovnání stokem dopadajícím na Zemi.
Přístroje jsou však na to připraveny, takže
věříme, že mise přinese významné objevy.
?
Jaké otázky by měl Solar Orbiter
zodpovědět?
Měl by objasnit mnoho zásadních otá-
zek. Přístroje na palubě budou zjišťovat,
jak dochází ke slunečním erupcím, co
způsobuje vznik slunečního větru nebo
jak se utváří sluneční koróna. Jde ořídkou
atmosféru Slunce, zahřátou na miliony
stupňů vdůsledku přepojování siločar jeho
magnetického pole.
?
Nese sonda inějaké přístroje zčes-
kých laboratoří?
Solar Orbiter má na palubě spektrometr
STIX, na jehož vývoji se podíleli vědci
zAstronomického ústavu. Zrcadlový
dalekohled pro koronograf METIS má
zrcadlo vyrobené vTOPTEC. Vlastnosti
slunečního větru bude zkoumat analyzá-
tor elektromagnetických vln zlaboratoře
Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd
nebo částicový detektor, na jehož vývoji se
podíleli kolegové zMatematicko-fyzikální
fakulty Univerzity Karlovy. Oba posledně
zmiňované přístroje pracovaly už během
letu, takže kolegové již mají kdispozici
nová měření plazmových vln ačástic
slunečního větru. Česká účast na misi
tudíž sklízí první ovoce, což je samozřejmě
skvělý výsledek!
?
Česká republika se významně
podílí také na projektu vesmírného
koronografu ASPIICS na palubě mise
Proba-3. Ojaký výzkum půjde?
Zmíněná mise se věnuje demonstraci
technologie letu ve formaci atvoří ji dva
satelity: Jeden nese koronograf, druhý
poslouží jako zákryt slunečního kotouče.
Vlastně se tak napodobí zatmění Slunce,
kdy sluneční disk zakryje Měsíc. Zatímco
však přírodní divadlo na Zemi trvá jen
několik minut, Proba-3 jej vytvoří na
podstatně delší dobu.
?
Velké naděje vkládali vědci do fran-
couzské družice TARANIS (viz Za
nebeskými skřítky), jež se měla zabývat
studiem atmosférických výbojů. Co
zapříčinilo její zničení?
Čeští vědci na dané misi spolupracovali
dlouhých patnáct let. Tím větší je to ztráta.
Po úspěšném startu rakety Vega5, která
měla satelit vynést, selhal její poslední
stupeň AVUM, jenž nedosáhl požadované
výšky. Obě družice, které měl nosič dopra-
vit na oběžnou dráhu–tedy TARANIS
aSEOSAT-Ingenio – byly tudíž ztrace-
ny. Pro evropskou kosmonautiku je to
velká škoda, kneúspěchům však dochází
aje třeba se znich poučit. Práce na misi
TARANIS tímto neúspěchem zničena není.
Věřím, že se ji podaří využít v budoucnosti
na nějaké příští podobně zaměřené misi.
?
Další výzkumnou misi ESA arus-
ké kosmické agentury Roskosmos
představuje sonda ExoMars2020, která
bude hledat stopy života na rudé planetě.
Letos vbřeznu se přejmenovala na
ExoMars2022. Je pravda, že za to mohl
koronavirus?
Vesmírný koronograf na palubě
mise Proba-3 bude pozorovat
vnitřní sluneční korónu v dlouhých
periodách v podmínkách blízkých
úplnému zatmění Slunce
Mise TARANIS ztracena není.
Aktuálně probíhají jednání, jak
jiopět zrealizovat–ačeská účast
byneměla chybět