Strana 30
dějiny kosmonautiky
první oblet Měsíce
30
11/2021
Tajemství vesmíru
Následně Slayton Bormanovi přiblížil
základní rysy plánu, načež se ho přímo
zeptal, zda je ochoten na oběžnou dráhu
Měsíce letět. Astronaut uvažoval jen pár
desetin sekundy, než zaznělo jeho jasné
„ano“. Ještě týž den se vrátil do Downey
ainformoval Lovella iAnderse. Oba se zdáli
nadšeni–Lovell oto víc, že se měl coby
pilot velitelského modulu stát prvním navi-
gátorem mimo zemskou orbitu.
Ovšem pro Anderse šlo trochu oránu
zčistého nebe. Jako pilot lunárního mo-
dulu doufal, že by mohl na Měsíci při jedné
zpozdějších výprav přistát. Jenže nová mise,
kde by guroval vroli „pilota bez lunárního
modulu“, poslala jeho šance ke dnu. Bylo
mu jasné, že než se dostane zpět do rotace
vjiné posádce, bude celý program možná již
minulostí. Nezbývalo mu však než se jako
týmový hráč do nadcházející výzvy ponořit,
ikdyž se sní zcela neztotožnil…
Slunární alternativou
Věci se ovšem neměnily jen vhlavách ast-
ronautů. Zástupce administrátora omas
Paine na schůzce ve Washingtonu slíbil, že
se pokusí Webba aMuellera přesvědčit,
aby dali letu zelenou, azčásti opravdu
uspěl. Uplynulo několik dní aoba muži mír-
ně změnili názor. Mueller se nakonec nechal
obměkčit apřistoupil na možnost, že se mise
uskuteční–ovšem pouze za podmínky, že
Apollo 7 coby první pilotovaný let vříj-
nu téhož roku dopadne dobře. Webb mu
vpostoji sekundoval aopatrné posvěcení
znejvyšších míst bylo na světě.
Vneděli 18.srpna se vMSC konala
schůzka, jíž se zúčastnil už iBorman.
Během pouhých čtyř hodin se podařilo
načrtnout cíle mise akostru letového
plánu, včetně počtu obletů Měsíce, což
za normálních okolností trvá týdny až
měsíce. Na tiskové konferenci oden poz-
ději byla oznámena změna číslování misí
apořadí letů: Apollo 8 již nebylo misí po-
sádky Jima McDivitta, ale vprosinci měl
pod daným označením letět Bormanův
tým akolegům přenechat číslo devět. Na
stejné tiskové konferenci zazněla ještě
jedna zajímavá informace: Nově designo-
vané Apollo 8 mělo představovat „misi na
vysoké zemské orbitě slunární alternativou“.
Novinářům trvalo jen okamžik, než se
dovtípili, ocojde…
Pouhé dva týdny
Denitivní rozhodnutí však muselo počkat
do podzimu: Den po startu Apolla 7 bylo
jasné, že se všechny hlavní překážky podařilo
překonat. Dvanáctého října tak Paine před-
stoupil před novináře, aby jim oznámil, že
„osmička“ zamíří na lunární orbitu. Ale to
hlavní se již dávno odehrálo během několika
srpnových dnů. Od konce oné Lowovy dovo-
lené do zhmotnění mise uplynuly pouhé dva
týdny. Dva týdny, během nichž byl deno-
ván extrémně riskantní aodvážný krok,
jakých se dosud vkosmonautice uskutečnilo
jen velmi málo. Otevřel přitom cestu člověka
kMěsíci azůstává inspirací dodnes.
Ondřej Šamárek se narodil vOpavě, kde pracuje
jako speciální pedagog. Od dětství ho fascinuje
kosmonautika, zabývá se zejména historií pilo-
tovaných letů. Články suvedeným zaměřením
píše pro portál Kosmonautix.cz. Mezi jeho další
záliby patří hudba, letectví, věda ahistorie
Během pouhých čtyř hodin
byly načrtnuty cíle mise
i kostra letového plánu, včetně
počtu obletů Měsíce
Členové Apolla 8 (zleva) Bill Anders,
Jim Lovell a Frank Borman měli na
přípravu jen pár měsíců
Vánoce uMěsíce
Apollo 8 odstartovalo 21.pro-
since 1968. Borman, Lovell
aAnders desetkrát obletěli Mě-
síc ve svém velitelském modulu
a27.prosince zamířili knávratu.
Jejich cesta přinesla několik primá-
tů: Lidé uskutečnili premiérovou
misi kzemskému souputníkovi,
vzlétla první raketa Saturn Vavů-
bec poprvé se takto podařilo zachy-
tit Zemi zhlubin vesmíru.
Posádka pořídila přes
600černobílých a720ba-
revných snímků, včetně
slavné fotografie vzdálené
modré planety nad měsíčním okra-
jem, známé jako „východZemě“.
William Anders už se do vesmíru
znovu nepodíval, během své jediné
mise však pořídil „snímek století“