Strana 49
kosmické objevy a události
49
11/2021
Tajemství vesmíru
kosmické objevy a události
Foto a ilustrace NASA, ESA, Wikipedie
Připravili S. Mihulka, M. Reichman a K. Sedláková Droščínová
Molekulární oblaka na hranicích souhvězdí Býka aPersea znají astronomové již
řadu let. Teprve nová pozorování družice Gaia však odhalila jejich skutečný tvar.
Ze snímků, jež observatoř pořídila, sestavili vědci podrobnou 3D mapu oblasti.
Ata ukázala dutinu orozměrech 500 světelných let, kterou zmíněná molekulár-
ní mračna obklopují.
Podle Shmuela Bialyho zastrofyzikálního centra při Harvard University jsou
ve hře dva nejvíc pravděpodobné scénáře vzniku záhadné dutiny: Buď se utvořila
po explozi jedné dávné supernovy zhruba před 10 miliony roků, jež mohutnými
rázovými vlnami vytlačila plyn do vnějšího prostoru; nebo jde odůsledek relativně
rychlého sledu výbuchů supernov během několika milionů let.
Marsovští stavitelé
Vědci zUniversity of Manchester
přišli na způsob, jak vyrobit materiál
podobný betonu ze zdrojů dostupných
na Měsíci či Marsu. Tamní prach lze
podle výzkumníků smíchat spro-
teinem albuminem, který se nachází
vkrevní plazmě. Výsledek nazvaný
AstroCrete má přitom podobnou pev-
nost vtlaku jako běžný beton. Smíse-
ním prachu smočovinou, jež se kromě
moči vyskytuje ivslzách či potu, může
pevnost zvýšit až o300 %. Svyužitím
dané technologie by skupina šesti
astronautů dokázala při dvouleté misi
na rudé planetě vyrobit kolem 500kg
speciálního betonu. Skaždou expe-
dicí by se tak velikost tamní kolonie
zdvojnásobila.
Početný úlovek
Vědci zprojektu Dark Energy Survey
vystopovali 815 transneptunických
těles, přičemž 461 znich představuje
nově identifikované objekty. Nedávná
zjištění by mohla přinést lepší apřes-
nější modely evoluce Sluneční sou-
stavy. Zmíněný projekt se nezaměřuje
přímo na pátrání po transneptunic-
kých tělesech–jeho cílem je výzkum
supernov, kup galaxií apodobných
vzdálených objektů, jenž má přispět
kobjasnění fenoménu temné energie.
Jeho aktivní fáze se odehrávala mezi
srpnem 2013 alednem 2019, kdy ba-
datelé během 575 nocí pořídili ohrom-
né množství snímků jižní oblohy
v(blízce) infračervené oblasti.
Vzorky zOceánu bouří
Vprosinci 2020 přivezl návratový
modul mise Chang’e 5 (Čchang-e) zMě-
síce 1731g hornin, ajde tak oprvní
lunárních vzorek po 44 letech. Podle
prvních výsledků je materiál zOceánu
bouří starý zhruba 1,96miliardy let,
tedy mnohem mladší než vzorky zpro-
gramu Apollo. Stáří všech vulkanických
hornin, jež na Zemi přivezli američtí
astronauti, přesahuje tři miliardy let.
Aveškeré mladé lunární impaktní krá-
tery se známou dobou vzniku existují
méně než miliardu let. Materiál získaný
čínskou misí tak pozoruhodně vyplňuje
pomyslnou mezeru ve stáří dosavad-
ních lunárních vzorků.
José Luis Pereira zachytil záblesk, který vnoci na 13.září provázel zánik malého
kosmického tělesa vatmosféře Jupitera. Brazilský amatérský astronom pořizoval
snímky anatáčel videosekvence plynného obra svyužitím softwaru DeTeCt, který
tvoří užitečný nástroj pro detekci zásahů planet apodobných událostí. Teprve ráno
se dozvěděl, že hned na prvním videu zaznamenal nový zásah gigantické oběžnice
vesmírným tělesem. Podle prvotních odborných komentářů šlo opoměrně malý
objekt, jenž nepronikl do hlubších vrstev atmosféry planety. Nezůstala po něm
žádná viditelná stopa.
Jupiter obíhá kolem Slunce vblízkosti hlavního pásu planetek, kde se nachá-
zí spousta kosmického materiálu orůzných rozměrech. Plynného obra tak kvůli
tomu–arovněž vdůsledku jeho mohutné gravitační přitažlivosti–bombarduje
vesmírné smetí pravidelně. Například při spektakulární nebeské show vroce 1994
se sním srazily
zbytky komety
Shoemaker–Levy9.
Tehdy šlo omno-
hem větší tělesa než
vpřípadě Pereirova
pozorování ajejich
zásah po sobě zane-
chal „jizvy“ viditelné
celé měsíce.
Záblesk na Jupiteru
José Luis Pereira
a jeho úlovek
ze 13. září
Ve zkratce
Dutina vGalaxii
Zvětšený pohled na vesmírnou
dutinu ukazuje molekulární
mračna Persea a Býka (modrá
a červená) na jejím „povrchu“