!Test1!

Popis testovací publikace, která obsahuje testovací vydání... <img src="x" onerror="alert('XSS PubDesc')">

Strana 41

Jiří Svoboda
osobnosti
době tým inženýrů avědců, včetně českých
odborníků. Vpřípadě přístroje X-IFU
neboli X-ray Integral Field Unit určují výši
nákladů zejména ambiciózní požadavky
kladené na spektrální vlastnosti detektorů.
X-IFU představuje mikrokalorimetr chlaze-
ný na teplotu rovnou téměř absolutní nule,
konkrétně jen opadesát miliontin stupně
vyšší. Vpodstatě půjde onejchladnější místo
ve vesmíru, protože takto nízké teploty se
nevyskytují ani vprázdném achladném
vzduchoprázdnu, kterým prochází všudy-
přítomné záření. Přístroj tak zvládne velmi
přesně určit energii ačas příletu každého
rentgenového fotonu zvesmíru. Díky své
nadstandardně vyspělé technologii, na
níž se budou podílet špičkové laboratoře
Evropy, Japonska iSpojených států, dosáhne
ATHENA vysoké spektrální citlivosti–nižší
než pět elektronvoltů–při zachování velké
sběrné plochy důležité pro pozorování
zejména slabých či vzdálených objektů.
?
Kde bude teleskop pracovat ajakou
má předpokládanou životnost?
Teleskop by měla vynést nově připravovaná
raketa Ariane 6 anasměrovat jej do jedno-
ho zlibračních bodů, kde se vyrovnávají
gravitační síly Země aSlunce. Bude tudíž
obíhat stejnou úhlovou rychlostí společně
snaší planetou ajeho pozorování nebudou
tolik rušit sluneční vlivy, jako uvětšiny
současných rentgenových družic na zemské
oběžné dráze. ATHENA tak nebude
kolem Země kroužit, ale bude pracovat
ve vzdálenosti asi jednoho apůl milionu
kilometrů čili téměř čtyřikrát dál, než se
nachází Měsíc. Pokud jde ojejí životnost,
vsoučasném návrhu se počítá sminimem
pěti let, ale věříme, že se mise nakonec vý-
razně prodlouží–podobně jako udružice
XMM-Newton, která oslavila již dvacet let
fungování na oběžné dráze.
?
Poslední velkou plánovanou misi
vrámci evropského programu
Kosmická vize tvoří LISA. Kdy má od-
startovat aco bude měřit?
LISA uzavírá strategické velké mise ESA
pro příštích patnáct let, splánovaným
vypuštěním vroce 2034. Má sestávat ze
tří satelitů vzdálených navzájem dva apůl
milionu kilometrů, které budou mezi
sebou vysílat laserový paprsek. Vkaždém
modulu se bude přesně měřit fáze lasero-
vého svazku, ajakmile projde významná
gravitační vlna, detektory ji
zaznamenají. Díky velkým
vzdálenostem mezi druži-
cemi bude možné vůbec
poprvé zachytit gravitační
vlny pocházející ze srážky
superhmotných černých děr.
Ty mají totiž daleko větší
vlno plochu než gravitač-
ní vlny od černých děr
hvězdných hmotností, proto
musíme mít laserový svazek
dlouhý miliony kilometrů,
čehož lze dosáhnout jen ve
vesmíru. LISA se tak řadí
mezi nejvýznamnější mise
ESA, protože představuje jedinečnou gravi-
tační laboratoř vkosmu.
?
Jaká bude česká účast vtomto
případě?
Kekritickým technologiím patří spolehlivý
přenos laserového svazku, který se musí na
vzdálenost dvou apůl milionu kilometrů
tret do modulu ovelikosti několika met-
rů. Kjeho nasměrování poslouží mechanis-
my na takzvané optické lavici. Vkaždém
modulu se plánují vždy dva zdroje lasero-
vého svazku, aby se zajistila redundance.
Kpřepínání mezi nimi se využije mecha-
nismus zvaný Fibre Switch Unit Actuator,
kjehož vývoji se Česká republika zavázala.
?
Který zčeských vědeckých ústavů
bude na projektu pracovat?
Spojily se kněmu čtyři ústavy Akademie
věd–Astronomický, Fyzikální, Ústav termo-
mechaniky aÚstav fyziky atmosféry–aby
ve spolupráci sčeským průmyslem vyvinuly
adodaly pro misi LISA kritické mechanis-
my. Jde oukázkový příklad kooperace mezi
více ústavy Akademie věd avtom vidím nej-
větší přínos, který nám program Vesmír pro
lidstvo přináší. Idíky zmíněnému projektu
zaznamenává česká účast vkosmických mi-
sích vposledních letech nevídaný rozmach
ajedná se ovýznamný milník pro českou
astronomii ikosmické vědy ainženýrství.
Dalším krokem se stane systematická pří-
prava studentů vysokých škol na praktickou
činnost, ať už půjde ozpracování vědeckých
dat zvesmírných misí, nebo ovývoj nové
instrumentace akosmických technologií.
Vobou případech se nám díky evropské
spolupráci otevírají nebývalé možnosti.
Mgr. Jana Žďárská působí jako místopřed-
sedkyně Kosmologické sekce České astrono-
mické společnosti, pracuje na Fyzikálním
ústavu AV ČR. Kastronomii ji vdětství při-
vedl otec, vrámci její popularizace se věnuje
ponejvíc rozhovorům svědeckými osobnostmi
areportážím zastronomických akcí
Díky obřím vzdálenostem mezi
družicemi LISA bude možné vůbec
poprvé zachytit gravitační vlny ze
srážky superhmotných černých děr
41
11/2021
Tajemství vesmíru
Čeští vědci se podíleli
také na přípravě jedné
z velkých, tzv. L-class
misí Evropské kosmické
agentury: sonda JUICE
zamíří k Jupiteru a jeho
velkým měsícům
Test 1