Strana 53
zdraví astronautů
dobývání kosmu
53
11/2021
Tajemství vesmíru
pravděpodobné. Astronauti vprvé řadě
procházejí přísnou selekcí prostřednic-
tvím psychologických testů, rozdělených
do dvou, respektive tří hlavních fází. Vté
první jde právě ovyloučení psychopatologií:
Psychiatři apsychologové vyšetřují jednak
aktuální psychický stav kandidáta, ale
zajímají se také ojeho osobní anamnézu.
Důležitou roli hraje rovněž anamnéza rodin-
ná: Léčil se někdo zpříbuzných na psychia-
trii? Sčím? Vyskytla se vrodině sebevražda,
alkoholismus či užívání drog?
Vdalší fázi následuje výběr adeptů
sodpovídajícími psychologickými vlast-
nostmi, jež ovšem nejsou dány konkrétně
astriktně–vždy záleží na typu mise. Jiné
vlastnosti byly žádoucí ukrátkodobých
letů raketoplánů, jiné potřebují astronauti
žijící půl roku na palubě ISS. Mise na
Měsíc ana Mars mají také svá specika,
která se musejí při výběru posádek zohled-
nit. Obecně však platí, že vhodný kandi-
dát by měl mít vysokou motivaci adobrý
úsudek, což znamená umět zpředpokladů
vyvozovat správné závěry. Anezbytná
je izralá osobnost arelevantní životní
zkušenosti.
Scitem pro kulturu
Ve třetí fázi se testují kognitivní schopnos-
ti astronautů, zejména zvládání různých
úkolů, adekvátní reakce na nové situace,
přizpůsobivost, dále paměť, koncentrace
apozornost. Psychologové zkoumají, jak
se kandidáti vyrovnávají se stresem ajak
dokážou plánovat aorganizovat, jsou-li
zahlceni množstvím úkolů.
Opomenout nelze ani tzv. mezikulturní
kompetence. Kosmické mise dnes představují
především mezinárodní záležitost. Od každé-
ho člena posádky se proto očekává, že se bez
problémů domluví anglicky arusky. Důležitý
je také jakýsi cit pro kulturní odlišnosti
aspecika různých národů. Avneposled-
ní řadě rozhoduje ischopnost samostatně
pracovat či zapadnout do týmu.
Koho ským?
Jedna ze zásadních otázek zní, které
lidi poslat do vesmíru společně. Složení
posádky ovlivňují zejména faktory jako
věk, zkušenosti aúroveň spolupráce
sostatními během předletové přípravy.
Kromě sledování astronautů při výcviku
mají psychologové amanažeři kosmických
letů kdispozici různé psychometrické po-
můcky. Využívá se například test FIRO-B
alias Fundamental Interpersonal Relations
Orientation–Behavior, který vyhodnocuje
interakce mezi lidmi vuzavřené skupi-
ně. Vychází přitom zteorie vypracované
americkým psychologem Williamem
Schutzem vroce 1958.
Zdaleka však nejde ojediný uplatňo-
vaný psychometrický nástroj. Kupříkladu
test NEO PI-R neboli Revised NEO
Personality Inventory zkoumá ujednotlivce
míru zastoupení pěti obecných aširoce
pojatých dimenzí osobnosti: neuroticismu,
extraverze, otevřenosti vůči zkušenos-
tem, přívětivosti asvědomitosti. Úkolem
psychologů aletových manažerů je pak
poskládat posádku zlidí, kteří mají osob-
nostní charakteristiky sice rozdílné, ale
vzájemně kompatibilní.
Především díky pečlivému výběru členů
posádek se tedy závažná psychiatrická one-
mocnění během kosmických misí prakticky
nevyskytují. Ovšem lehčí psychické potíže
se astronautům při pobytu ve vesmíru
občas nevyhnou…
Neshody aizolace
Průkopníky ve sledování avanalýze psy-
chického stavu svých kosmonautů se stali
Sověti. Někteří účastníci misí na stanicích
Pro dobrou atmosféru v týmu je
třeba do posádky namíchat správný
mix kompatibilních osobností
Slovníček
Neurastenie čili nervová slabost před-
stavuje nejčastější druh neurózy. Kje-
jím příznakům patří střídání podráž-
děnosti aúnavy, bolesti hlavy, poruchy
soustředění ispánku, vyšší emocionál-
ní citlivost avegetativní obtíže.
First-pass efekt neboli „účinek prvního
průchodu“ znamená snížené působení
léku přijatého ústy, neboť se jeho část
před vstupem do systémového oběhu
metabolizuje vjátrech.
Jiné vlastnosti byly žádoucí u krátkodobých
letů raketoplánů, jiné potřebují astronauti žijící
půl roku na ISS