EngTest

Popis testovací publikace, která obsahuje testovací vydání... <img src="x" onerror="alert('XSS PubDesc')">

Strana 20-21

lahůdka text afoto Petr Hrubeš
BERNARD.CZ20 VLASTNÍ CESTOU 21
Když jsem se vroce 2010 zúčastnil jako kameraman
natáčení tehdy prvního „pilotního“ dílu pořadu
Prostřeno, netušil jsem, že mě čeká asi největší osobní
gastro-sociologický průzkum České republiky. Tato
spolupráce pak trvala asi deset let apravděpodobně
bylo jen málo měst aoblastí, kde jsme se štábem zatu
dobu nenatáčeli. Už první díl byl nezapomenutelný,
dodnes vzpomínám napaní zFrýdku-Místku, která
měla doma vycpané své dva psí mazlíčky. Bohužel,
tehdy jsem foťák ssebou ještě nenosil: aten díl bude
pravděpodobně už jen někde varchívech televize Prima.
Nápad fotit přišel mnohem později, ale trochu jsem
nevěděl, jak ho realizovat: nafocení nebyl během natáčení
vůbec čas. Začínalo se v9 hodin akončilo často kolem
půlnoci, akdyž je člověk zakamerou, nedají se dělat dvě
věci najednou. Nicméně jsem to zkusil aprostě jsem
občas pár fotek během večera udělal. Díky množství
lidí amíst vznikl najednou celkem kompaktní soubor
azároveň ideník dost kontroverzních vzpomínek.
Kdybych si teď připomněl nejčastěji kladené otázky,
nakteré se lidé zmého okolí ptali, bylo by to asi: 1.Adají
vám tam najíst? 2. Bylo to tak, nebo jste to celé zrežírovali?
3. Odkud berete ty lidi, oni se hlásí dobrovolně?
4.Jakse dotěch malých bytů vlezete stou kamerou?
Nevím, jestli se pouštět dovšech odpovědí,
protože by tento text významně nabobtnal, ale
například sjídlem to bylo tak, že nám jej občas
nabízeli, ale nakonec to vedení zatrhlo, protože
by mohlo jít ojakousi formu úplatku štábu, nebo
klasika: kdybychom to jídlo pochválili asoutěžící
ustolu by byli opačného názoru, tak by hostitel mohl
vytasit doboje stím, že štáb si přece pochutnal…
Taky si vzpomínám, jak nám jedna paní ostentativně
zakazovala si něco koupit kvečeři, protože pro
nás měla uvařený speciální „lahůdkový” guláš. Tak
jsme si kromě tatranky nadruhou půlku dne nic
nevzali. Jenže ten večer se paní moc nedařil, měla
stres se zábavou, hosty asama se sebou, takže
nanás sgulášem úplně zapomněla. No azkuste se
vtakové atmosféře připomenout. Náš zvukař Marcel
to tehdy zhodnotil anglickým příslovím: Snídej sám,
obědvej spřítelem avečeři nech svému nepříteli.
Ohledně otázky, jak jsme se tam všichni
vlezli, doufám, že nevyzrazuji vypěstované know
how tohoto natáčení, ale technicky: štáb tvořilo
většinou 7 lidí asoutěžících bylo 5, což uvelmi
častého bytu 1+kk, vlepším případě 1+1, mohl být
celkem problém. Atak veškeré štábní kufry avěci
šly dovany nebo sprchového kouta ačást štábu
během večeře zůstala nachodbě zapolootevřenými
dveřmi. Dva kameramani, režie azvukaři pak byli
přilepeni kjedné stěně (pokud řeknu, že jsme
často stáli najedné noze, aještě ne nasvé, nebudu
daleko odpravdy). Ano, milovali jsme velké byty
arodinné domky, ideálně svjezdem dodvora.
Další kapitolou by byla určitě Kazma show
adalší „veselé historky znatáčení”, ale to možná
někdy příště… Toto berte jako takový průlet českou
domácností odAše, přes Humpolec, až poJablunkov.
🍗
🍳
🍷
🎥
🍰
🍽
Gastro
GRAND PRIX
Test 1