Strana 34-35
Vždycky jsem se chtěl podívat doJižní Ameriky asyn, který
tam strávil několik měsíců, mně doporučil Peru, kvůli tamní
působivé atmosféře, historii Inků a nejvýznamnější památce
kontinentu Machu Picchu. A nedoporučil mi, abych tam jel
sám a půjčil si auto. Podle Ministerstva zahraničí tam není
úplně bezpečno abez španělštiny se člověk vPeru neobejde,
angličtinou trochu vládnou jen vlepších hotelích. Takže zbývá
cestovka. Nabídka To nejlepší zPeru zní slibně. Cena ispojiště-
ním apříplatkem zajednolůžkový pokoj– osmdesát tisíc korun
plus dvě stě dolarů navečeře, balené vody adárky problízké.
Služby cestovní kanceláře nejsou špatné. Jmenovat ji nebudu,
neměl jsem odní žádnou výhodu aani bych ji nechtěl, proto-
že bych nemohl být objektivní. Plánovaný program cestovní
kancelář vpodstatě dodržela, jen zprohlídky hlavního města
Limy amuzea se sbírkou inckých zlatých předmětů zbyla sotva
hodinová procházka pocentru. Ještě jednu věc bych cestovce
vytkl: součástí zaplacené nabídky bylo pět obědů podávaných
formou bufetu. Byly většinou studené, nepříliš dobré, maso tvr-
dé ačlověk si vlastně pochutnal jen nagrilovaném pstruhovi
uloveném vjezeru Titicaca. Zvlášť otřesný byl závěrečný balí-
ček. Zato večeře, které jsme si platili sami, byly výtečné. Sice
si žádný znás netrou nazdejší specialitu– pečené morče, ale
steaky zalpaky či pokrmy zkuřat (výtečné jsou paličky vřídké
špenátové omáčce) byly výborné.
Ovšem tvrdé maso není zase tak důležité: otom, jestli se zájezd
povede, rozhoduje doznačné míry průvodce. Ten náš, Štefan
Zajac, byl perfektní. Dokonale ovládal španělštinu apřekládal
nám výklady místních průvodců. Zvládal organizaci asnažil
se nám co nejvíc někdy ináročné přesuny zpříjemnit. Dobrá
byla ičtrnáctičlenná skupina účastníků, žádný šťoural, žádný
přemoudřelý cestovatel.
Ale pojďme k Peru. Náhradou za zkrácenou Limu byl něko-
likadenní pobyt (avýlety) vevíce než třistatisícovém Cuzcu,
někdejším hlavním městě incké říše. Cuzco leží vnadmořské
výšce přesahující tři tisíce tři sta metrů aidíky živé dopravě
se tu dýchá hůř. Doporučení– spěchat pomalu. Město pokrývá
svahy okolních hor.
Zobdobí kultur před Inky nezbylo veměstě nic až naarcheo-
logické nálezy vmuzeu. PoIncích zůstala jen terasa zbalvanů
ujednoho kostela apozůstatky zdí vněkolika uličkách, kdal-
ším se ještě dostaneme. Zato památek natakzvané koloniální
období zbylo víc než dost. Víc než desítka působivých koste-
lů, ty nejvýstavnější jsou nanáměstí Plaza de Armas, kde sto-
jí iněkolik koloniálních domů stypickými dřevěnými balko-
ny. Pocházejí zkonce minulého století, ty starší zničilo jedno
zvíce zemětřesení.
Stavbu výstavní katedrály zahájili vpolovině šestnáctého sto-
letí a práce trvaly téměř sto let. Zdobí ji díla zdejších malí-
řů, která byla ovlivněna jednak evropským uměním, jednak
i uměním zdejších Indiánů. Vidět je to zejména na Poslední
večeři od Marcose Zapaty. Po obou stranách katedrály jsou
skromnější kostely (komplex je průchozí) El Triunfo a Jesús
Maria. Katedrála má dva hlavní oltáře. Ten zepředu viditelný
je stříbrný azaním stojí starší dřevěný. Kostel La Compañía byl
postavený všestnáctém století aostoletí později přestavěný.
Svou barokní fasádou předčí ikatedrálu. Vkostele sv. Dominga
jsou kvidění zbytky inckého paláce Koricancha, který byl kdy-
si jako palác slunce doslova pokrytý zlatem akonaly se tu růz-
né náboženské obřady. Zachované zdi jsou příkladem incké li-
choběžníkové architektury, která dokonale respektovala tvary.
VCuzcu jsou ičetná muzea, ale najejich prohlídku zbývá jen
málo času. Zmínit je potřeba alespoň Museo Inka, které upoutá
hlavně ty, kteří se zajímají oInky, jejichž říši rozvrátili všest-
náctém století španělští dobyvatelé. Jsou tu kvidění zlaté před-
měty, šperky, keramika, tkaniny…
Cuzco pulzuje životem, naněkterých místech prodávají místní
své textilní výrobky arůzné amulety. Kvidění jsou iskupin-
ky pestře oděných žen, které se snaží přitáhnout pozornost tu-
ristů přítomností roztomilých mláďat bílých alpak, snimiž se
zadrobný peníz můžete vyfotografovat. Navštěvujeme ivelkou
tržnici, kde ochutnáváme tropické ovoce. Co veměstě udivuje,
je naprostá čistota, nikde nejsou nachodnících ani cigaretové
nedopalky, ani další odpadky.
Nejvýznamnější památka naInky stojí naplochém kopci nad
městem. Sacsayhuamán (v kečuánštině Spokojený sokol) je
významné archeologické naleziště. Obrovský komplex kdysi
rozebrali Španělé azkamenů vystavěli koloniální Cuzco. Ale
ty největší dokonale opracované adosebe zapadající kameny
navrchu zůstaly. Součástí stavby byly itři věže. Ta největší ku-
latá měla průměr dvaadvacet metrů. Tady se odehrála poslední
bitva se Španěly, jejichž porážka byla už blízko, ale nakonec
conquistadoři vyhráli.
V programu zájezdu je ještě jedno město hodně vzdálené
odCuzca. Arequipu navštěvujeme při cestě odjezera Titicaca.
Pyšní se půvabným náměstím sparkovou úpravou, katedrálou
avelkým palácem. Katedrálu dvakrát zničilo zemětřesení ajejí
současná podoba pochází zdruhé poloviny devatenáctého sto-
letí. Jezuitský kostel hned vedle náměstí ukazuje zajímavou
snahu jezuitů získat si místní obyvatele. Nazdobné fasádě jsou
imotivy připomínající zdejší historii.
Ženský klášter Santa Catalina se vymyká běžné představě oži-
votě řeholnic. Jde ocelý komplex sněkolika uličkami, které le-
mují malé domky. Obývaly je jeptišky, měly vnich vždy ložnici,
kuchyň amohly snimi žít iženy, které se oně staraly. Dneska
už řeholnice obývají jen společný dům jako vjinýchklášterech.
Ale Peru nejsou jen města apamátky. Leží tu nejvýše položené
(3820 metrů nad mořem) splavné jezero nasvětě: jezero Titica-
ca. Má 170 kilometrů nadélku a60 našířku. Nacestu pojezeře
text afoto Boris Dočekal
reportáž
VLASTNÍ CESTOU 35
Cuzco
hlavní město Inků