EngTest

Popis testovací publikace, která obsahuje testovací vydání... <img src="x" onerror="alert('XSS PubDesc')">

Strana 8-9

MILAN KNÍŽÁK
(*1940)
—
Narodil se 19.dubna1940 vPlzni.
Výtvarník, hudebník aperformer,
vletech 1990 až 1997 působil jako rektor
Akademie výtvarných umění vPraze,
vletech 1999 až 2011 jako ředitel Národní
galerie vPraze. Mimo mnoha dalších
ocenění je držitelem medaile Zazásluhy
I. stupně, kterou dostal vroce 2010.
Soustředíte se tedy
nabezprostřední okolí?
Snažím se.
Jakými prostředky?
Není to tak, že člověk musí každodenně udě-
lat dobrý skutek, je to spíše ocelkovém život-
ním trendu. Nemyslet si, že proměním svět,
nevytvářet velké ideje, ale performovat svůj
život tak, aby to mělo smysl. Performance
vlastního života mi připadá velmi důležitá.
Ale nejtěžší ze všeho, ne?
To je možné, ale otom nepřemýšlím. Oprav-
du ne. Můj zájem oumění se převaloval
odhudby kmalbě, plastice, architektuře,
designu, módě, literatuře… Ale postupem
času mě zajímala hlavně teorie, přemýšlení
pro mě bylo víc než tvoření.
Vnitřní svět je pro vás ještě
důležitější než ten vnější?
Nevím, co je víc amíň. Vy pořád kategori-
zujete, ale já nekonstruuji žebříčky hodnot
ani rekordy. Vnitřní svět je důležitý– pro
mě velmi důležitý. Bez něj to nejde, bez něj
by zčlověka byl jen druh stroje. Spousta
věcí, nakteré se mě ptáte, je velmi špatně
vyjádřitelná slovy. Čím jsem starší, tím víc
si tuto nevyřknutelnost anepojmenovatel-
nost uvědomuji. Všechno, co člověk říká, je
zjednodušené, slova jsou pouhá schémata
pro myšlenky apocity, které jsou daleko
bohatší apřesnější.
odpoutání se odvšeho nemůže existovat, to
by potom neexistovala ani lidská společnost.
Vdemokratické společnosti bychom měli mít
zaručenou svobodu myšlení, snění… To mi
připadá hodně důležité.
Zrovna svoboda myšlení má
docela nakahánku, nemyslíte?
Lidi podléhají vnějšímu tlaku, souhlasím.
Nejsem přítel Ruska, ale považuji určité části
ruského umění zanaprosto fascinující. Zá-
roveň mi Sovětský svaz ublížil, kvůli němu
jsem tady byl velmi pronásledován, nemám
ani kdnešnímu Rusku žádný vztah, ale vím,
že Ukrajina byla součástí celého procesu, že
je to pitomý stát stejně jako Rusko. Nevím,
jestli má vyhrát Ukrajina nebo Rusko, tomu
nerozumím ahlavně vím, že každá válka je
hrůzná anemá vítězů. Vadí mi, že se nám
neříká všechno, že se zUkrajinců dělají
andělé azRusů ďábli. Především bychom
ovšech problémech měli hovořit otevřeně,
ane zavádět úřad, který kontroluje internet,
zato se stydím.
Je to pro vás jakýsi Orwell vpraxi?
Orwella mám rád, ale myslím, že jsme ho
předběhli, že naše společnost je degenero-
vanější aakcelerovanější než ta, kterou si
vymyslel on. Zajímám se oumění, to je můj
svět– najednou jako by se umění rozpustilo.
Je všude, ale zároveň nás přestalo zajímat.
Nezlobte se, ale to zní velmi pesimisticky.
Nevzdávám to. Stále se snažím, bojuji, pub-
likuji nasvých stránkách, píši knihy, stýkám
se slidmi. Jeden korejský lozof řekl, že
člověk odpovídá zasvé bezprostřední oko-
lí– to mi připadá bezvadné. Nemyslím, že
protestovat proti kácení lesů vJižní Americe
má smysl. Užitečnější vidím pozdravit souse-
da, nehádat se sním, zamést si před domem
avychovávat své děti v„bázni boží“…
Je špatně řešit pralesy, když
nezalejeme kytky doma nabalkóně?
Ano. Bezprostřední okolí, to je krásně řeče-
no. Vždy mě zajímala budoucnost, ale teď
se obávám, že žádnou dobrou budoucnost
nevidím. Nedovedu si představit, co přijde.
Trvale udržitelný rozvoj je nesmysl. Jsem
pozitivně smýšlející člověk, vždycky jsem
byl, aproto mě mrzí, že každý další krok této
společnosti, který si dovedu představit, je
destruktivní. Neposuzuji jednotlivé činy, ale
trendy, ty považuji zadestruktivní. Abych se
přiznal, docela mě to deprimuje.
BERNARD.CZ08 VLASTNÍ CESTOU 09
Cítíte se svobodný?
Člověk je svobodný, ikdyž je vkriminále,
má-li svobodnou hlavu. Vždy jsem říkal, že
umění je svět, který existuje mimo nás ajen
občas je nám dovoleno doněj vstoupit, na-
hlédnout. Snaším vnitřním světem je to ještě
daleko intenzivnější. Neumím ho nazvat ani
pojmenovat, nechápu, proč je, přesto cítím
jeho velkou intenzitu. Být svobodný může
být člověk vždycky, stím žádná zřízení nebo
vývoje nemají nic společného. Cítil jsem se
svobodný, ikdyž jsem zažíval spousty ome-
zení. Neměl jsem pocit, že žiji vkriminále,
přestože jsem chvíli vkriminále skutečně žil.
Jak si svobodu dále definujete?
Svoboda je vtom, kolik povinností si při-
pustíme, ale to už jsem říkal. Tak jako jsem
kdysi přemýšlel nad rozdílem mezi kapi-
talismem asocialismem, dnes přemýšlím
orozdílu mezi demokracií atotalitou. De-
mokracie je vlastně dobrovolná totalita. Mu-
síte se křádu přiklonit sám adobrovolně,
potom je to vpořádku. Vzpírání se všem
řádům je anarchie. Žádná svoboda vesmyslu
Aony vulgarity?
Sprostá slova používám jen vlegraci. Nadá-
vat je hnusné, ikdyž se mi to samozřejmě
také stalo. Používat vulgarity shumorem
je obohacující. Sprostá slova jsou vjazyce
bezvadná, činí ho barevným aironickým, ale
má vnich být co nejméně vzteku.
Je pro vás tolerance vůči
jiným čím dál náročnější?
Není náročnější vtom smyslu, že by ten
problém rostl, ale mně ubývá síla.
Zároveň opakujete:
Chci žít tak, abych nemusel před
smrtí zděšením ze svého života
spáchat sebevraždu.
Ano, to jsem říkal už dávno astále to platí.
Nejhorší je, když se podíváte nasvůj život
avidíte kupu hnoje. Samozřejmě jsou tam
lapsy, okterých vím, které si uvědomuji
apronásledovaly mě celý život. Ale stím
se nedá nic dělat, člověk hlouposti občas
dělá. Snažil jsem se žít co nejsprávněji. Jak
to dopadlo, to sám těžko mohu posoudit.
„Slova jsou pouhá schémata pro myšlenky a pocity, které jsou daleko bohatší a přesnější.“
Test 1