Strana 68
kým způsobem podkopána. Zdá se,
že Xerxes přestal v roce 482 př. n. l.
používat titul „babylonský král“,
snad jako další trest pro vzpur-
né město. Jiná místní konkurenční
města, jako například Uruk, byla
nyní zvýhodňována, což mohlo
Babylón ještě více potrestat. Jednalo
se o nenápadné a rafinované tresty
a rozhodně ne o takové chování, jaké
bychom mohli očekávat od Héro-
dotova zloducha, který, když bývalý
lýdský král Pythius požádal, aby byl
jeho nejstarší syn zproštěn vojenské
služby (sloužili i další čtyři synové),
rozťal jeho syna na polovinu, aby
mezi nimi mohlo pochodovat jeho
vojsko. Nebo od muže, který nařídil
zbičovat, spoutat a ocejchovat průliv
Hellespont (Dardanely), když jej chtěl
se svým vojskem překročit a průliv
se odvážil vyvolat bouři.
INVAZE DO ŘECKA
Po vítězství nad povstalci ležel před
králem tvrdší oříšek. Již jeho otec
Dareios podnikl tažení do Řecka
s cílem potrestat zdejší městské
státy za zničení perských chrá-
mů v malé Asii. Jeho generálové
Datis a Artaphernes však utrpěli
u Marathónu zdrcující porážku. Král
tedy naplánoval novou výpravu,
kterou měl tentokrát vést sám. Jeho
chatrné zdraví však způsobilo, že
výpravu navzdory tříletému plá-
nování nedotáhl do konce. Xerxes
tedy zdědil myšlenku, plány i moti-
vaci pro tuto invazi a poté, co měl
zajištěný trůn a povstání v Egyptě
a Babylonu byla potlačena, začal
otcovy plány uskutečňovat (možná
zdědil i některé logistické prvky,
které již zavedl jeho otec). I to bylo
v souladu s Xerxovou politikou
dokončit otcovo dílo – a možná ho
i překonat. Nicméně všechno voj-
sko, které Dareios shromáždil pro
invazi do Řecka, již bylo použito
k potlačení povstání v Egyptě; jeho
případný zbytek pak při obléhání
Babylonu. To znamenalo, že Xerxes
musel začít chystat invazi do Řecka
znovu, což si vyžádalo čtyři roky
trvající přípravy. Jejich rozsah, který
nám podrobně popisuje Hérodotos,
nasvědčuje tomu, že Xerxes hodlal
LEgENDA
LOďsTVO
ARmÁDA
68