Strana 85
Když se Isabela vroce 1212 stala
jeruzalémskou královnou, bylo jí pouhých
několik dní. Její matka Marie zMontferratu
zemřela, pravděpodobně na horečku
krátce po porodu, azanechala malou
královnu vrukou svého otce aregenta
Jana zBrienne. Vroce 1223, kdy jí bylo
pouhých 13 let, už byl na stole sňatek.
Jejím nápadníkem měl být FridrichII.,
římský císař a sicilský král, 29letý vdovec,
který souhlasil skřížovou výpravou, ale
pouze jako král jeruzalémský. Vzali se
vitalském Brindisi vroce 1225 aJan
zBrienne byl okamžitě zbaven regentství.
Vládl Fridrich amladá královna se
do Jeruzaléma už nikdy nepodívala.
SFridrichem to nevypadalo dobře. Zatímco
odkládal křížovou výpravu, držel Isabelu
ve svém harému anakonec byl papežem
exkomunikován. Její první dítě, dcera,
zemřelo dříve, než mohlo oslavit narozeniny.
Její druhé dítě, syn, bylo tím, které ji zabilo.
Stejně jako její matka iIsabela zemřela jen
několik dní po porodu vroce 1228. Fridrich
zůstal králem azároveň regentem svého
novorozeného syna.
Plaisance byla královnou na Kypru,
který byl se Svatou zemí úzce
spojen. SJindřichem „Tlustým“
zKypru měla Plaisance syna
HughaII., který se po smrti svého
otce stal nezletilým králem Kypru
iJeruzaléma. Královna se tak
stala regentkou Jeruzalémského
království a těšila se značné oblibě
apodpoře křižácké šlechty. Tuto
funkci úspěšně zastávala až do své
smrti vroce 1261.
Dcera arménského knížete, Morfie, se provdala za
křižáckého rytíře Balduina, druhého hraběte zEdessy
(neplést sBalduinemI.). Tam žili až do roku 1118, kdy byl
Balduin zvolen novým jeruzalémským králem; přestěhovali
se ise svými čtyřmi dcerami, Melisendou, Alicí, Hodiernou
aIovetou. Nový král dokonce odložil svou korunovaci, aby
mohla být Morfie korunována po jeho boku.
Jak se vté době od ženy očekávalo, Morfie se do
každodenního chodu království nezapojovala. Přesto byla
jistě schopná–když byl její manžel vroce 1123 zajat,
najala arménské žoldnéře, aby zjistili, kde je držen. Poté se
ujala vyjednávání, které vedlo kjeho záchraně. Když vroce
1126/27 zemřela, její muž jí velmi postrádal.
Theodora Komnenovna měla ten nejlepší
rodokmen. Byla neteří byzantského císaře
ManuelaI. Komnena, vnučkou císaře JanaII.
Komnena ašvagrovou uherského krále
ŠtěpánaIV. Právě její příbuzenský vztah
sbyzantským císařem zní činil žádoucí partii
pro BalduinaIII. zJeruzaléma. Jejich manželství
ispolečná vláda však trvaly pouze tři roky, poté
král zemřel. Teodora se stala bezdětnou vdovou
ave věku pouhých 17 let ustoupila do pozadí.
Melisendský žaltář, který
si pravděpodobně objednala
jedna z Morfiiných dcer,
ukazuje spojení východní
a západní kultury
85
ISABELAII.
MORFIE
ARMÉNSKÁ
PLAISANCE
ZANTIOCHIE
TEODORA
KOMNENOVNA