Strana 30
„Zubatý meč“ sloužil více než
čtyři století ke korunovacím
polských králů
POLSKÝ EXCALIBUR
P
ozoruhodný středověký meč patří
k největším polským národním
pokladům, ačkoli se v minulosti
několikrát ztratil a jednu dobu se pochy-
bovalo o jeho původu. Szczerbiec, což
v překladu znamená něco jako zubatý
meč, sloužil při korunovačních ceremo-
niích polských králů od Vladislava I. Łoki-
etka v roce 1320 až po Stanisława Augusta
Poniatowského roku 1764.
Podle legendy patřila zbraň prvnímu
polskému králi Boleslavu Chrabrému, který
ji poškodil ranou do kyjevské zlaté brány,
čímž si vysloužila svůj název – zubatý
meč. O jeho skutečném původu se vedou
odborné debaty, ale s největší pravdě-
podobností byl jeho prvním vlastníkem
velkopolský kníže Boleslav Pobožný, který
jej daroval svému zeti, knížeti Władysła-
wu Łokietkovi. Ten jej použil jako součást
svého korunovačního obřadu, když se
v roce 1320 stal králem.
Po pádu Polska v roce 1795 bylo
mnoho historických pokladů Rusy
a Prusy odvezeno a roztaveno. Meč však
tomuto osudu unikl a dlouhá léta zůstá-
val v držení soukromých sběratelů, než
se znovu objevil v petrohradském muzeu
Ermitáž. V roce 1928 SSSR polské poklady
vrátil do vlasti a ty se tak staly součástí
sbírek Wawelského muzea. V roce 1939
byly meč a další artefakty národního
významu opět odvezeny ze země, aby se
zabránilo jejich krádeži Němci. Meč byl
až do roku 1961 v Kanadě, odkud se poz-
ději vrátil do Polska.
Dnes je Szczerbiec opět ve svém původ-
ním domově na hradě Wawel v Krakově,
v gotické komnatě postavené ve 14. století
nazvané Pokoj Jadwigy a Jagiella. Vzhledem
ke spletité historii meče panovaly obavy, že
se jedná o repliku z 19. století, ale nedávné
zkoumání, včetně použití rentgenu, potvr-
dilo jeho pravost a pomohlo jej datovat do
doby kolem roku 1250, což odpovídá datu
narození knížete Boleslava, který zemřel
v roce 1279.
Legenda tvrdí, že meč patřil
králi Boleslavu Chrabrému
Na rukojeti, hlavici a jílci meče
se nacházejí náboženské motivy
a nápisy latinským a hebrejským
písmem. Ikony zahrnují Beránka
Božího a čtyři evangelisty Matouše,
Marka, Lukáše a Jana. To vše je
vyvedeno na zlatých destičkách na
stříbrném podkladu.
Tvar rukojeti připomíná
spíše styl z pyrenejského
poloostrova, než jaký
bychom v této době
očekávali od zbraní
ze střední a východní
Evropy. Také technika
niello, použitá pro výrobu
ozdobných vzorů, ukazuje
na jihoevropskou inspiraci
Polský erb je umístěn
v zářezu ve forte (silnější
části) meče, ve fulleru
(žlábku). Tato bílá orlice
na červeném pozadí byla
původně součástí pochvy
meče, která však podle
záznamů z roku 1739
zrezivěla.
Zkoumání meče ukázalo,
že byl vyroben technikou
kalení a popouštění.
Známky pozdějších
výrobních procesů,
jako je svařování podle
vzoru nebo kompozitní
struktury, se prokázat
nepodařilo – to
nasvědčuje tomu, že
vznikl nejpozději ve
13. století.
30