Strana 62
zločin
Proti měně
Ve středověké Anglii hrozil trest
smrti za poměrně širokou škálu
zločinů. Mezi ně patřilo itakzvané
ořezávání mincí – tato praktika
spočívala vtom, že se ze stříbrných
mincí odřezávaly malé kousky kovu,
které se posléze roztavily abuď
prodaly zlatníkům, nebo se znich
razily falešné mince. Ačkoli to může
znít jako relativně neškodná trestná
činnost, měla takový dopad na
ekonomiku, že se skutečně trestala
smrtí. Podle tehdejších představ šlo
ozločin,
který praktikovali
především londýnští Židé, ačkoliv
dnes již víme, že ve stejné,
ne-li větší míře se objevoval
iukřesťanské společnosti. Vletech
1278–1279 bylo za tento trestný čin
odsouzeno ausmrceno vTower Hill
přibližně 269 Židů, zatímco křesťanů
pouze 29. Jde ojeden zmnoha
příkladů, jak židovské obyvatelstvo
středověké Anglie čelilo diskriminaci
apronásledování.
Poněkud hrůzostrašný obrázek zachycuje skutečnou událost,
která se odehrála 8. dubna 1554. Mrtvá kočka, oblečená jako
katolický kněz sloužící mši, shlavou oholenou jako mnich,
byla nalezena visící na šibenici vlondýnské čtvrti Cheapside.
Úřady vypsaly na pachatele „svatokrádežného zločinu“
odměnu 20marek, nikoho se ale dopadnout nepodařilo.
Stalo se tak necelý rok po nástupu katolické královny
Marie I. na trůn včervenci 1553 ajen několik měsíců po
potlačení protestantského povstání Thomase Wyatta. Snad
nejpozoruhodnější je, že vúnoru téhož roku byla na popraviště
poslána protestantská lady Jane Greyová. Existuje tak důvodné
podezření, že ponuré divadlo plné krutosti na zvířatech bylo
demonstrací rozzlobených protestantů proti katolicismu.
poprava
„
kněžské“ kočky
Na obrázku je londýnský starosta John Thomas Thorpe, který drží
vruce petici za osvobození 17 odsouzenců na šibenici. Tyto petice
často představovaly pro mnoho lidí jedinou naději na záchranu před
oprátkou. Často vznikaly vmimořádném spěchu, protože popravy se
obvykle konaly jen několik dní po soudním procesu. Jejich úspěch
nejčastěji závisel na tom, jak dobré měl daný jedinec konexe, ataké
na náladě acharakteru osoby, které byly adresovány. Právě podpis
osob, jakou byl třeba Thorpe, ssebou nesl větší šanci na záchranu
života. Jeden obzvlášť tragický příběh se týkal matky, která žádala
omilost pro svého osmnáctiletého syna odsouzeného ksmrti. Její
negramotná žádost se skládala zjednoduchého křížku načmáraného
na kusu papíru. Netřeba dodávat, že její syn milost nedostal.
Petice
za život
62