Strana 82
Isabelina dcera Alice se provdala za antiochijského
knížete Bohemunda, snímž se však vroce 1227
rozvedla kvůli blízkému příbuzenskému vztahu. Právě
tato lapálie znemožnila její první pokus onástup
na jeruzalémský trůn. Na další šanci musela čekat
čtrnáct let.
Mezi tím se znovu provdala–šlo už ojejí třetí
manželství–za Ralfa, hraběte ze Soissons. Viděla
také, jak byl její pravnuk Konrád vroce 1228 prohlášen
jeruzalémským králem, ale nikdy se nevydal na
východ, aby své království navštívil; měl plné ruce
práce vNěmecku (kde se nakonec vroce 1237 stal
králem). Trvalo to roky bojů astrastí, ale nakonec
byli Alice ajejí manžel vroce 1243 uznáni za regenty
Jeruzaléma. Alice ve svých
50letech konečně vládla
atěšila se některým
královským výsadám.
Její regentství
však trvalo jen
tři roky, protože
vroce 1246
zemřela akoruna
přešla na jejího
syna JindřichaI.
Kyperského.
Marie, dcera IsabelyI. aKonráda zMontferratu,
nikdy nepoznala svého otce–ten zemřel ještě
před jejím narozením vroce 1192. Vroce 1205,
když jí bylo pouhých 13 let, jí zemřela imatka
aMarie se stala královnou. Vdobě její nezletilosti
byl regentem její strýc Jan zIbelinu, ale roku 1209
převzala Marie vládu do svých rukou. Vdala se za
Jana zBrienne, kterého jí dohodil francouzský král
FilipII., aspolečně byli 3.října 1210 vkatedrále
vTure korunováni králem akrálovnou. Bohužel Marie
zemřela opouhé dva roky později ve věku asi 20 let
azanechala po sobě manžela amalou dceru, nyní
označovanou jako IsabeluII.
Vyobrazení dobytí Jeruzaléma
během první křížové výpravy
OArdě se toho ví jen málo–neznáme ani její
skutečné jméno–ale dodnes se připomíná
jako první královna Jeruzaléma vůbec. Šlo
oarménskou princeznu, jejímž manželem se stal
Balduin zBoulogne, jeden zvůdců první křížové
výpravy. Díky Ardinu otci se Balduin stal prvním
hrabětem Edessy, křižáckého státu, který vznikl
na arménském území vMezopotámii. Poté získal
jeruzalémskou korunu aArda mu vtéto době
stála po boku. Zůstala bezdětná apo pouhých pěti
letech kralování ji manžel zapudil spochybným
zdůvodněním: tvrdil, že Arda byla před několika
lety na cestě zEdessy do Jeruzaléma znásilněna,
anavzdory jejím protestům ji přinutil vstoupit
do kláštera. Nyní, když byla oddána Bohu, mohl
prohlásit jejich manželství za oficiálně ukončené
avydal se hledat druhou manželku.
Když roku 1185 zemřel malomocný král
BalduinIV. (vládl 1174–1185), přicházeli vpotaz
dva možní následníci trůnu, jeho sestry Sibyla
aIsabela. Isabelin manžel Humphrey však po
jeruzalémském trůnu netoužil, aten tak připadl
Sibyle. Po její smrti očtyři roky později však
přišla opět řada na Isabelu. Ta se zbavila svého
manžela–který se beztak mezi vazaly netěšil valné
pověsti – aznovu se vdala za Konráda zMontferratu. Ten tak
díky ní usedl na jeruzalémský trůn, ale skutečnou moc držela jeho
manželka. Vládli spolu však jen necelý rok, protože Konrád byl záhy zavražděn. Isabela,
těhotná sjeho dítětem, se znovu provdala za JindřichaII. ze Champagne, slavného
synovce francouzských aanglických králů. Ten zemřel roku 1197 akrálovna Isabela se
musela poohlédnout po novém choti. Tím se nakonec stal kyperský panovník Amaury
zLusignanu, který se však po osmi letech otrávil jídlem. Isabela tak přežila čtyři
manžele–ztoho tři jeruzalémské krále. Sama skonala vpouhých 34 letech.
82
ISABELAI.
ALICE ZE
CHAMPAGNE
MARIE
ZMONTFERRATU
ARDA
ARMÉNSKÁ