Strana 49
D
ávná země lovců mamutů ležela mezi Dunajem a severským ledovcem.
Klíčovou roli zde hrál systém přirozených geomorfologických bran, jimiž
sezonně procházela stáda býložravců, mezi nimiž dominoval mamut. Byla to
nejen dnešní Morava, ale i severní Rakousko, Krakovsko a západní Slovensko.
Pro zdejší gravettience (viz box Gravettien), jak se správně podle tehdejší kultury tito
lidé nazývají, měl mamut mimořádný význam. Byl zvířetem nejen loveným, ale patrně
i uctívaným a stal se součástí umění. Suroviny, které vedle masa poskytoval, se využívaly jak
k předmětům denní potřeby, tak k účelům obřadním, spjatým s tehdejší mytologií. Mamutí
kosti, lebky i kly lidé v mimořádných kvantech shromažďovali na určitých místech ve svých
tábořištích. V této době se jinde v Evropě ani jinde ve světě nic podobného nedělo.
lovcu mamutu
V zemi
Před zhruba 33 až 22 tisíci lety obývali krajinu Moravy lidé, které
první archeologové nazvali „lovci mamutů“. Vedly je ktomu
ohromné skrumáže mamutích ostatků upravěkých sídlišť. Přestože
by se podle skladby jídelníčku mělo mluvit spíš olovcích zajíců,
ukazuje se, že nikde jinde nebyli lidé se srstnatými obry tak spjati
Napsal Libor Balák
Trvalé zimní sídliště
lovců mamutů
v Předmostí u Přerova