Strana 13
13
Začala v příbytku sesazeného generalissi-
ma, těžce sužovaného nemocí. Vévoda byl
již pouhým stínem ambiciózního muže,
jenž kdysi doslova sršel energií. S maxi-
málním vypětím přemohl bolesti, aby
přednesl krátký proslov. Vyzdvihl v něm
vlastní zásluhy o habsburskou dynas-
tii i o katolickou víru a uvedl, že za svůj
hlavní cíl považuje dosažení míru. Součas-
ně připomněl, jakou péči věnoval armádě.
Vyjádřil naději, že vojáci budou stát na
jeho straně i v situaci, kdy proti němu
rozehráli intriky císařští dvořané.
Po vyslechnutí vévodovy řeči důstoj-
níci z jeho pokoje odešli. Schůze pak
pokračovala pod vedením Kristiána Ilowa.
Ten se spolu s Adamem Trčkou snažil
její účastníky přimět k opětovnému slibu
oddanosti Valdštejnovi. Důstojníci sice
novou přísahu složili, Ilow a Trčka však
nedokázali zabránit tomu, aby k ní většina
z nich nepřipojila dodatek o věrnosti císaři.
S výsledkem jednání tak Albrecht z Vald-
štejna a jeho blízcí rozhodně nemohli být
spokojeni. Za zády plukovníků, kteří se
sjeli do Plzně, proto začali urychleně obe-
sílat regimenty s tím, že se mají shromáž-
dit v blízkosti Prahy.
Plán Valdštejnových věrných spočíval
v tom, že se na Bílé hoře uskuteční velká
přehlídka, na níž vystoupí sám vévoda
s apely na soudržnost vojska. To by pak
vytáhlo směrem na sever. Valdštejn by se
tak mohl snáze spojit se Sasy, nebo by
Kresebná předloha Matthäuse Meriana pro
rytinu znázorňující chebské vraždy. Vrchní
část představuje krvavou hostinu, tedy
povraždění Valdštejnových příznivců, ve
spodní části je vražda samotného vévody
Pachelbelův dům v Chebu, kde byl Albrecht
z Valdštejna zavražděn. V objektu dnes sídlí
Muzeum Cheb
2. Walter Butler
HoRLIvý kAtoLík
HRáL dvojí HRU
Zkušený válečník ze starého irského rodu se dostal do
Čech svojáky, které vypravil anglický král JakubI. na
pomoc svému zeti, českému „zimnímu králi“ Fridrichovi
Falckému. Butler však jako horlivý katolík přešel do
habsburských služeb. Po svém strýci převzal dragounský
pluk, naverbovaný na britských ostrovech. Ve vojenské
kariéře pokračoval ipoté, co roku 1631 strávil osm měsí-
ců ve švédském zajetí. Než se 22.února 1634 uStříbra
přidal kValdštejnově koloně prchající do Chebu, spojil
se sOttaviem Piccolominim. Tomu přislíbil, že se pokusí
sesazeného generalissima zlikvidovat. Až do 24.února
však plukovník Butler hrál spíše dvojí hru avyčkával,
včí prospěch se situace vyvine. Teprve během schůzky
sGordonem aLesliem se definitivně rozhodl uskutečnit
útok na frýdlantského vévodu ajeho blízké. Jako aktivní
účastník „chebské akce“ byl kromě nemovitého majetku
odměněn zlatým řetězem, hodností císařského komorníka
apovýšením do hraběcího stavu. Těchto obdarování si
ale dlouho neužil, neboť ještě roku 1634 zemřel.
Vraždy na chebském
hradě na detailu
z barokního obrazu
Walter Butler dohlíží na to, jak vojáci vlečou
Valdštejnovu mrtvolu. Vyobrazení je součástí jedné
z rytin zachycujících průběh chebských vražd