Strana 32
Marie Skłodowska-Curie, známá svým
výzkumem radioaktivity, byla polská
vědkyně, která jako první a jediná
žena získala dvě Nobelovy ceny. Spolu
se svým manželem Pierrem, s nímž
se seznámila v Paříži během studií
na Sorbonně, objevili prvky radium
a polonium (pojmenované podle její
rodné země). Díky jejímu výzkumu bylo
možné pořizovat
přesnější snímky
pomocí rentge-
nových paprsků
a stála také za
vznikem mobil-
ních rentgenových
jednotek, které se
používaly na boji-
štích během první
světové války.
Emilia Platerová pocházela z polsko-
-litevské vlastenecké šlechtické rodiny,
což se projevilo i na její výchově.
Když v roce 1830 vypuklo listopadové
povstání, Platerová si ostříhala vlasy,
oblékla uniformu a shromáždila kolem
sebe armádu, která se v jejím kraji
postavila vládě ruského cara. Byla
jmenována
kapitánkou
polsko-
-litevských
vojsk, ale ještě
před koncem
povstání
podlehla
zákeřné
chorobě. Dnes
je Platerová
národní
hrdinkou jak
v Polsku,
tak v Litvě.
Irena Sendlerová byla sociální pracovnice,
která vyrůstala a pracovala ve Varšavě.
Když Německo v roce 1939 obsadilo
Polsko, byli varšavští Židé segregováni
v ghettu. Sendlerová využila svého
postavení k tomu, aby pašovala židovské
děti z ghetta do bezpečí. Později se
stala vedoucí dětské sekce Żegoty,
podzemní Rady pro pomoc Židům.
V roce 1943 byla Sendlerová zatčena
gestapem, krutě mučena a odsouzena
k trestu smrti, ale před popravou se jí
podařilo uprchnout. Poté nadále působila
v odboji a zachraňovala děti před jistou
smrtí. V roce 1965 ji izraelský památník
obětí holokaustu Jad Vašem udělil titul
„Spravedlivá mezi národy“.
Dnes se
odhaduje,
že Sendlerová
během holokaustu
snasazením vlastního
života zachránila až
2500 židovských
dětí
Lech Wałesa, dělník v gdaňských loděnicích
a protikomunistický aktivista, sehrál důležitou
roli při organizování stávek proti totalitě v celém
Polsku. V roce 1976 byl za své aktivity poprvé
zatčen, ale po propuštění v organizování protestů
pokračoval a stal se vůdcem odborového svazu
Solidarita. Stávka v loděnicích v roce 1980 vyvolala
nepokoje po celé zemi a Wałesa byl opět zatčen
a na čas uvězněn. Hnutí Solidarita, podporované
papežem Janem Pavlem II., pokračovalo ve svých
aktivitách a v roce 1989 donutilo komunistický
režim uspořádat demokratické volby. Ty
s přehledem vyhrálo a Wałesa se následně stal
polským prezidentem.
Wałesa získal
vroce 1983
Nobelovu cenu za
mír „za nenásilný boj
za svobodné odbory
alidská práva
vPolsku“.
32