Strana 76
Francouzští
a němečtí vojáci
se během druhé
bitvy u Artois
utkali v kruté bitvě
na kopci Notre
Dame de Lorette
severozápadně od
Arrasu.
Němečtí vojáci zajatí
během bitvy u Artois
Francouzi se připravují na na
útok proti hřebenu Vimy. Za
pouhých 90 minut postoupí
o více než čtyři kilometry.
76
a sekundární „čističe zákopů“. Útočné vlny
postupovaly co nejrychleji a co nejdále,
obcházely nepřátelské opěrné body a pone-
chávaly je sekundárním jednotkách (základ
„infiltrační taktiky“, teoretického základu
bleskové války). Ty byly vyzbrojeny granáty,
revolvery a zákopovými noži a měly spe-
ciální výcvik pro boj zblízka. Jejich úkolem
bylo vyčistit pevnosti, které útočná vlna
obešla. Nová doktrína také kodifikovala
používání přehradné palby, pomalu postu-
pující stěny dělostřeleckých granátů. Ta
kryla postup pěchoty a držela obránce při
zemi až do poslední chvíle, kdy by je útoč-
né síly mohly přemoci dříve, než se zmoh-
ly na organizovaný odpor. Obě taktiky se
v různých podobách staly rozhodující sou-
částí každého většího úspěšného útoku – ať
už francouzského, britského, nebo němec-
kého – po většinu války.
Bitva vypukla 9. května 1915 za hřmění
stovek těžkých i polních děl, která zaháji-
la palbu na nic netušící německé obránce.
Přestože útoku předcházelo téměř tříměsíč-
ní přípravné dělostřelecké bombardování,
shromažďování jednotek a přípravné práce,
podařilo se nepřítele zaskočit. Toto pře-
kvapení v kombinaci se slabostí německé
obrany a s houževnatostí útočníků vedlo
k netušenému úspěchu prvního dne bitvy.
Střed německých pozic sestával z pou-
hých dvou mělkých obranných linií, které
kryly přístup k Vimy. Jejich primárním
účelem nebyla ani tak obrana hřebene, ale
pouze spojení důležitějších obranných pozic
u Neuville na jihu a Souchez na severu.
Podle plánu měl XXXIII. sbor tyto slabé
pozice 9. května rychle překonat.
Ve 4:30 ráno 9. května se útočné jednotky
10. armády přesunuly do výchozích pozic.
V 6 hodin ráno začala závěrečná dělostře-
lecká příprava. Po hodině pečlivé, metodické
přípravy zahájilo dělostřelectvo v 7 hodin
ráno palbu plnou silou a střílelo až do
10 hodin, kdy pěchota vyrazila přes vrchol
směrem k německé linii. Postup byl tak
rychlý, že po pouhých deseti minutách útoku
dostaly dělostřelecké baterie pověřené pod-
porou hlavního útoku 77. a marocké divize
pokyn, aby se co nejdříve přemístily vpřed,
aby pěchota nepřekročila dostřel jejich děl.
První dvě vlny, později ve zprávách
označované jako „úderné jednotky“, bez-
chybně plnily novou doktrínu, pronikly
kolem opěrných bodů a do 11:30 se vrhly na
svahy hřebene Vimy: za 90 minut postou-
pily o více než čtyři kilometry. V poledne
začaly k mužům na frontě, kteří se zoufa-
le snažili vytlačit Němce z hřebene Vimy,
dorážet sekundární vlny, včetně těžkých
kulometů. Pozorovatelé poznamenali, že
to bylo jako sledovat manévrování vojska
v otevřeném terénu. Někteří muži marocké
divize postoupili tak daleko a tak rychle, že
hřeben Vimy zcela obešli a skončili v Given-
chy-en-Gohelle za severním ramenem Vimy
a dostali se pod palbu vlastních jednotek.
Velitel marocké divize Ernest Blond-
lat vydal v 10:30 rozkaz k nasazení záloh.
Ve 13:30 se generál Victor d′Urbal, velitel
10. armády, dozvěděl o úspěchu maroc-
ké divize a nařídil, aby ji posílily části
18. divize. Ty ale dorazily na frontovou linii
až v 17:15, navíc značně vyčerpané, pro-
tože musely pěšky urazit osm kilometrů
pod nepřátelskou dělostřeleckou palbou.
V důsledku té také utrpěly citelné ztráty.
Toto oslabení při postupu se jim mělo stát
osudným. Útoku chyběla dostatečná razan-
ce a rychlost, takže se Němce z hřebene
vytlačit nepodařilo. Francouzské jednotky
se začaly zakopávat na úpatí hřebene Vimy
a zoufale se snažily udržet své opěrné body.
Podobně si vedla i 77. divize. V 11:30 se
její přední jednotky vmísily mezi marockou
divizi v Givenchy a na Vimy. Část divize se
přesunula na sever, aby obsadila Souchez,
ale dostala se do prudkých bojů o zdejší
silně bráněný hřbitov. Potíže s průzkumem
a ztrátou spojení s Barbotem a většinou
štábu znamenaly, že 77. divize nedokázala
včas nasadit vlastní zálohy. Útok se zasta-
vil a divize se nakonec musela stáhnout ze
Souchez na linii vedoucí rovnoběžně se sil-
nicí Neuville-Souchez.
Bohužel v žádném jiném sektoru se nepo-
dařilo dosáhnout obdobného úspěchu jako
marocké nebo 77. divizi. Na jihu se XX. sbor
po krátkém postupu do Neville zastavil
v důsledku silných obranných pozic na pří-
stupu do města. Následující měsíc měli jeho
muži strávit vyčerpávajícím bojem na blíz-
ko, doslova dům od domu, než se městečko
konečně podařilo dobýt.
Na severu byl postup stejně pomalý.
Fayollova 70. divize ve svém sektoru, který
byl posetý silně opevněnými vesnicemi,
sice postupovala, ale neuvěřitelně pomalu.
V Notre Dame de Lorette postoupil XXI. sbor
za první den o pouhých 200 metrů. Nedo-
statek rychlosti a důrazu způsobil kata-
strofu. V jeho důsledku se Němci dokázali
zkonsolidovat a 77. a marocká divize musely
čelit nepřátelské palbě ze všech stran. Byly
také odříznuty od jakékoliv větší pomoci;
případné posily, které by se k nim chtěly
dostat, musely projít nepřátelskou palbou.
V těchto pozicích zůstaly obě divize tři dny
a 11. května se podruhé pokusily zatlačit
Němce z hřebene Vimy, ale bez úspěchu. Po
pouhých 72 hodinách byla 77. divize vyčer-
pána a Maročané prakticky zničeni.