!Test1!

Popis testovací publikace, která obsahuje testovací vydání... <img src="x" onerror="alert('XSS PubDesc')">

Strana 15

15
9/2023
Tajemství vesmíru
Tomáš Petrásek, 1. část
rozhovor
rozhovor
Tomáš Petrásek, 1. část
dokážeme představit–například přejde
do virtuální reality nebo ho nahradí
nějaký pokročilejší vývojový stupeň, jako
třeba stroje či jiné umělé bytosti. Anebo
se sním stane něco, pro co dnes ani
nemámepojmenování.
?
Amohlo by se ivyhubit samo?
Máte asi na mysli nukleární apokalyp-
su. Její stín nad námi visí od konce druhé
světové války apochopitelně není onic
méně tíživý, ikdyž už žádný Sovětský svaz
či studená válka není. Dnešní geopolitická
situace bohužel nenaznačuje, že by lidé
nějak zásadně zmoudřeli. Ajaderné zbraně
jsou kdispozici pořád…
?
Často se hovoří také oekologické
čiklimatologické katastrofě…
Ekologická katastrofa představuje jeden zdal-
ších možných konců světa, ať už kní dojde
naším přičiněním, nebo se na ní budeme
podílet jenom vmenší míře. Adaly by se vy-
myslet ještě spousty katastrockých scénářů,
které by mohly lidstvo postihnout.
?
Měli bychom se tedy smířit stím, že
lidé nesetrvají na Zemi navždy. Dá se
odhadnout, kolik času nám zbývá?
Ať už se lidstvo transformuje, nebo zanikne,
za deset milionů let tady po něm nejspíš
nebude ani stopa. Biologické druhy zkrátka
nejsou věčné. Dalo by se namítnout, že
existují určité výjimky–takzvané živé fosilie,
které nevymřely aobývají na Zemi stamilio-
ny roků beze změny. Zůstává však trošku
diskutabilní, jestli je naší největší aspirací stát
se živou fosilií avývojově ustrnout. Navíc ani
zmíněné druhy úplně nestagnují: Například
latimérie sice připomíná rybu zdruhohor,
ale rozhodně nejde ostejný biologický druh
se stejným způsobem života aje jisté, že také
prošla docela komplikovanou evolucí.
Stopy po civilizaci
?
Co by tedy po nás na Zemi zbylo?
Ajak dlouho by se dalo poznat, že tu
kdysi existovala inteligentní civilizace?
Většina běžných památek by zmizela velice
rychle. Stavby podlehnou erozi, kovy zko-
rodují azbytek pohřbí sedimenty. Povrch
Země by zas pokryla vegetace apůvodní
přírodní společenstva, takže po několika
tisíciletích už bychom asi měli velké štěstí,
kdybychom našli nějakou rozpoznatelnou
stavbu či její fosilizované pozůstatky.
?
Co by pak mohlo olidech na planetě
vydat nějaké svědectví?
Největší dopad na Zemi bude mít to, co
provádíme sbiosférou. Lidstvo už totiž
zlikvidovalo téměř všechny velké živočišné
druhy aveškeré kontinenty jsme osídlili
druhy synantropními, jako jsou prase nebo
kočka, které se šířily sevropskou kolo-
nizací. Takže by se dalo říct, že tu po nás
zbude taková lehce ochuzená fauna aóra.
Apopsaný efekt bude zcela jistě viditelný
ještě po mnoha stamilionech let.
Biologické druhy na Zemi obvykle
existují maximálně desítky milionů let.
Poté se přemění vdruhy jiné–aještě
častěji zanikají
RNDr. Tomáš Petrásek,
Ph.D. (*1984)
Vystudoval Přírodovědeckou
fakultu Univerzity Karlovy. Od
roku 2006 pracuje ve Fyziologic-
kém ústavu Akademie věd aod
roku 2014 také vNárodním ústavu
duševního zdraví vKlecanech.
Doktorský titul získal vtomtéž
roce. Profesionálně se věnuje
studiu mozku ichování amode-
lům duševních poruch. Vedle toho
popularizuje astronomii aastrobio-
logii vrámci přednášek či knižní
série Vzdálené světy aod roku 2015
přednáší základy astrobiologie na
své alma mater. Letos také publiko-
val sci-fi román Azhareida.
Kdo je…
Chrám Angkor v Kambodži. Stačí
pár století, a příroda si začne brát
to, co stvořil člověk
Test 1