!Test1!

Popis testovací publikace, která obsahuje testovací vydání... <img src="x" onerror="alert('XSS PubDesc')">

Strana 18

18
9/2023
Tajemství vesmíru
rozhovor
Tomáš Petrásek, 1. část
Tisíc stupňů nad nulou
?
Vodní pára se začne ve velkém množ-
ství dostávat do stratosféry. Co to
bude znamenat?
Způsobí tam několik ošklivých věcí. Pokud
tady ještě bude nějaký náznak ozonové
vrstvy, pak sní udělá krátký proces, protože
existence ozonu se svodní párou neslučuje.
Kromě toho dojde kmasivní fotolýze vody
jak ve stratosféře, tak na povrchu Země.
Jelikož itam bude pronikat ultraalové
záření, nastane rozklad molekul vody na
vodík akyslík. Druhý zmíněný bude po-
měrně rychle reagovat srůznými minerály
na povrchu planety, zatímco velmi lehký
vodík bude unikat do kosmu.
?
Ze Země tak začne mizet voda apla-
neta se bude vysušovat?
Vobdobí vlhkého skleníku začnou velmi
rychle mizet oceány, což by mohlo nastar-
tovat bludný kruh takzvaného překotného
či pádivého skleníku. Dostatečně vysoká
koncentrace vodních par vovzduší by
zesílila skleníkový efekt, který by následně
zvýšil teplotu na Zemi ausnadnil další
odpařování. Nakonec by veškerá voda
přešla do plynného skupenství ateplota
by vystoupala tak vysoko, že by se uvol-
ňoval iminerálně vázaný oxid uhličitý
avatmosféře by se ocitla rovněž velká část
pozemského uhlíku.
?
Čili by se Země ještě víc oteplila?
Ano. Skončilo by to planetou sna-
prosto nepředstavitelnou teplotou přes
tisíc stupňů Celsia. Naštěstí by popsaný
stav nevydržel dlouho, protože by se vodní
pára začala zatmosféry zase ztrácet–stej-
ně jako vobdobí vlhkého skleníku, jenom
ještě rychleji. Nakonec by se zřejmě
planeta normalizovala ve stavu, který
známe ze sousední Venuše svelmi hustou,
ale suchou atmosférou bez vodních par,
jen soxidem uhličitým. Tak by se teplota
Země zastavila přibližně na čtyřech až pěti
stech stupních Celsia. Atam už žádný
život možný není.
Kosudu Země, Sluneční soustavy anaší
Galaxie se vrátíme vpříštím vydání
Tajemství vesmíru, vedruhé části rozhovoru
sTomášem Petráskem.
Mgr. Jana Žďárská pracuje ve Fyzikálním
ústavu AV ČR, vrámci popularizace vědy
publikuje vČeskoslovenském časopise pro
fyziku adalších periodikách. Je držitel-
kou ceny Littera Astronomica ačlenkou
České astronomické společnosti (ČAS),
Kosmologické sekce ČAS (dříve místo-
předsedkyní), Astronautické sekce ČAS,
porotkyní Československé astrofotografie
měsíce (ČAM) ačlenkou Jednoty českých
matematiků afyziků
Vatmosféře postupně převládne vodní
pára, která má ovšem tu nepříjemnou
vlastnost, že sama představuje
skleníkový plyn
Korzetky dorůstají jen několika de-
setin milimetru a obývají moře, kde
dokážou přežít bez přísunu kyslíku
Další osud Země určitým způsobem
předpovídat můžeme, ato na základě
poznatků zastronomie aastro-
fyziky, částečně také zgeologie,
klimatologie, živé přírody alidské
společnosti. Liší se však důvěryhod-
nost takových předpovědí. Některé
astrofyzikální či geologické procesy
lze při zadání dobrých vstupních dat
matematicky skutečně velmi dobře
namodelovat. Uvývoje naší společ-
nosti je to daleko obtížnější.
Jak předpovědět budoucnost?
Test 1