Strana 38
dobývání kosmu
vesmírné elektrárny
38
9/2023
Tajemství vesmíru
Jeden z projektů výstavby sluneční
elektrárny, do níž se měly zapojit
raketoplány
Žádné hranice
Otři roky později myšlenku rozpracova-
ly americké rmy Boeing aGrumman.
Podle jejich projektu měla mít vesmírná
elektrárna rozměry 23×5km, hmotnost
80–100000t avyrábět 10 GW. Přes
500astronautů by ji na geostacionár-
ní dráze sestavovalo půl roku adalších
200 jejich kolegů by na nízké dráze
zajišťovalo překládku zraketoplánů na
kosmickétahače.
NASA aamerické ministerstvo obrany
zpracovaly vletech 1978–1981 podrobnou
studii. Zahájily ji sice svědomím, že nan-
cování podobné elektrárny je zatím praktic-
ky nemožné, ataké ztechnického hlediska
problematické; na druhé straně však stavěly
na tom, že se jedná oslibný plán, jehož
čas jednou přijde. Závěr zněl optimisticky:
Koncept nenaráží na žádné technické
či jiné hranice, aje tedy realizovatelný.
Vroce 1997 doplnila NASA původní
práci oaktuální vývoj aosedm let později
provedla její ekonomickou revizi. Pentagon
pak projekt znovu studoval vroce 2007,
ato isohledem na „národní bezpečnost“.
Zůstává spousta otazníků
Kolem slunečních kosmických elektráren
ovšem zůstává mnoho otazníků. Pomiňme
nyní otázky týkající se dopravy do vesmíru,
sestavování či provozu. Pro stabilitu
aorientaci bude třeba využívat iontové
motory, jenže obří konstrukce si vyžádají
obří zásoby paliva. Ajak se potom projeví
značný přírůstek těžkých částic vpodobě
iontů zmotorů na oběžné dráze? Největší
neznámou však představuje přenos energie
pomocí mikrovln. Jak jejich svazek ovlivní
živé organismy či elektroniku? Rektény
samozřejmě vzniknou vneobydlených
oblastech, nejspíš na moři či při pobřeží,
ale třeba ptákům vprůletu nad nimi nikdo
nezabrání. Aco když se anténa sluneční
elektrárny lehce odkloní od správné polo-
hy? Odchylka opůl stupně totiž znamená,
že svazek mikrovln mine cílovou oblast
ostovkykilometrů…
Plánuje se, že rekténa bude desetkrát
větší než anténa vysílací. Modelové příkla-
dy hovoří oelipse srozměry 13×9km,
vjejímž středu dosáhne energetický proud
23 mW/cm² apři okrajích 1mW/cm².
Sluneční záření má na rovníku výkon
asi 700 mW/cm², azdaného hlediska se
tedy jedná ozanedbatelné hodnoty. Přesto
Předstartovní příprava družice SSPD-1
Na geostacionární dráze
by doba oběhu elektrárny kolem
Země odpovídala jedné otočce
planety okolo vlastní osy
Kosmické
elektrárny mohou
v plánech nabývat
nejrůznějších
podob a tvarů