Strana 43
kosmické objevy a události
43
9/2023
Tajemství vesmíru
Certifikační let pilotované lodi CST-100 Starliner kMezinárodní vesmírné stanici,
původně plánovaný na léto tohoto roku, se uskuteční nejdřív vbřeznu 2024. Musejí
se totiž přepracovat aotestovat vázací prvky, které přenášejí zatížení zvrchlíku
padáku na hlavní padákovou šňůru. Vyžádá si to izkušební shoz, jenž se videálním
případě odehraje letos vlistopadu.
Druhý problém spočívá vdodatečné ochraně kabelů ajejich svazků. Zlodi již byly
odstraněny stovky metrů nehořlavé otěruodolné pásky, která má kabely chránit
před prodřením–panují však obavy zmožného vzplanutí použitého akrylového
lepidla. Zvyjádření zástupců NASA aBoeingu plyne, že zmíněný březnový termín
je vtuto chvíli spíš optimistický areálněji se jeví start vedruhé polovině příštího
roku nebo až vroce 2025.
Zprávy zISS
Čínský Starlink
Na oběžnou dráhu zamířil první
prototyp čínského satelitu pro
internetové připojení. Vbudoucnu
má konstelace Guowang (Kuo-
-wang) konkurovat Starlinku
firmy Elona Muska anaplnit před-
stavy režimu ostátem provozované
satelitní internetové síti. Počítá se
spostupným vynesením asi 13ti-
síc družic atechnickou stránku
projektu zajišťuje domácí společ-
nost SatNet. Podle řady zdrojů tvoří
Kuo-wang součást čínských snah
omaximální průnik na trh satelit-
ního internetu.
Přistání indického
roveru na Měsíci
Navzdory neúspěchu zroku 2020
se Indie nevzdává snu opřistání na
Měsíci, aktuálně vpodání sondy
Čandraján-3. Automat se tři týdny
po startu usadil na lunární orbi-
tě a23.či 24.srpna (po uzávěrce
tohoto vydání) se modul Vikram
sšestikolovým roverem Pragjan
pokusil dosednout ujižního pólu.
Cílem dvoutýdenní mise se stal
výzkum fyzikálních vlastností
povrchu našeho souputníka, jeho
atmosféry atamní tektonické
iseismické činnosti.
Oko lidstva roste
Stavba Extrémně velkého tele-
skopu neboli ELT se již přehoupla
do druhé poloviny. Aktuálně se
kompletuje ocelová konstrukce
budovy aúspěšně pokračují práce
na zrcadlech idalších součástech
přístroje. ELT dostane do vínku
inovativní pětizrcadlovou optickou
konstrukci, sústředním prvkem
vpodobě obřího zrcadla oprů-
měru 39m, složeného ze 798šes-
tiúhelníkových segmentů. Přes
70 % odlitků jednotlivých zrcadel
imechanických prvků pro jejich
uchycení se již podařilo vyrobit.
Sprvním vědeckým pozorováním
pomocí teleskopu se přitom počítá
vroce 2028.
Ve zkratce
■
Supermasivní černou díru ze souhvězdí Býka,
větší než Slunce, od nás dělí
Vzhledem ke středu své hostitelské spirální galaxie se pohybuje rychlostí
přestože většina zmíněných objektů setrvává
podle předpokladů vklidu. Příčiny pohybu tohoto giganta vědci neznají.
Vesmírná čísla
3000000krát
230000000ly.
177000km/h,
Starliner poletí
s lidmi nejdřív
v březnu 2024