Strana 55
opožděné odtajňování, 3. část
dějiny kosmonautiky
55
9/2023
Tajemství vesmíru
stavět vlednu 1955 apozději dostal
název Bajkonur.
První exempláře rakety R-7 přivezli
po železnici zPodlipek vlednu 1957.
Přípravy ke startu se protahovaly anosič
na rampě vztyčili až 14.května. Vypustili
ho druhý den, jenže po půldruhé mi-
nutě vybuchl atrosky dopadly čtyři sta
kilometrů daleko. Včervnu ačervenci
se odehrály další nepovedené pokusy
avelitel raketových vojsk maršál Mitrofan
Nedělin zuřil. Koroljov odletěl do
Moskvy, aby uklidnil Chruščova: „Takové
havárie se stávají. Ale létat bude!“ Teprve
21.srpna odstartovala R-7 úspěšně, přes-
tože maketa hlavice vodíkové bomby se
rozpadla už nad Kamčatkou. Konstruktéři
podcenili problémy návratu do atmosfé-
ry, ale opakování přišlo 7.září do cílové
oblasti vPaciku. Nyní tedy bylo možné
vypustit družici.
Speciálně upravená balistická raketa
dorazila na střelnici maskovaným vlakem
22.září astátní komise určila start na 6.říj-
na. Večer všichni inženýři poslouchali Hlas
Ameriky vruštině. Ukázalo se, že USA mají
zpoždění aVanguard poletí až vbřeznu
1958. Jenže na kongresu vBarceloně 6.říj-
na oněm měli Američané mluvit. Co když
práce tajně uspíšili achtějí tam oznámit
úspěch? Koroljov proto volal do moskevské
centrály tajné služby KGB, kde ovšem nic
nevěděli. Přesto nařídil: „Musíme startovat
odva dny dřív!“
Vpátek časně ráno vyvezli raketu
zmontážní haly na rampu vzdálenou dva
kilometry, začali testovat její aparatury
aplnit nádrže pohonnými látkami. Bylo
skoro půl jedné vnoci místního času, když
se nosič odpoutal od země. Druhému
stupni pak trvalo necelých pět minut, než
dosáhl oběžné dráhy. Následovalo ještě
dvacet sekund napjatého ticha, než se
družice od rakety oddělila. Teprve potom
uslyšeli operátoři upřijímače toužebně
očekávané „píp–píp–píp…“. Všech tři-
náct sledovacích stanic na sovětském území
postupně potvrzovalo příjem. Čekalo se
však na signál po prvním obletu, který měl
denitivně potvrdit, že se Sputnik dostal
do vesmíru. Po půldruhé hodině konečně
opět zaslechli vysílání družice aoddechli
si–opravdu létá. Chruščova přesto raději
informovali až po druhém obletu.
Postavil ji všechen
sovětský lid
Když přišel Koroljov ohlásit do Kremlu
podrobnosti, ptal se ho Chruščov, co chystá
dál. Hlavní konstruktér mluvil ovelké
družici, kterou pošlou do vesmíru příště.
Nikita Sergejevič měl smysl pro propagan-
distické atrakce asoučasně si uvědomoval,
že se blíží třicáté výročí Velké říjnové
revoluce: „Co kdybyste vystřelili něco na její
počest?“ Rozhovoru byl přítomen také člen
politbyra komunistické strany Anastas
Mikojan: „Aco takhle nějaké zvíře?“
Koroljov pochopil, že splnění takového
přání mu přinese nejen slávu, ale hlavně
další nance, aokamžitě souhlasil. Zletů
na výškových raketách měl připraveny jak
potřebné hermetické kabiny pro psy, tak
početnou skupinu zvířat. Stačilo kabinu in-
stalovat na raketu. Atak začátkem listopa-
du 1957 odstartoval Sputnik 2 sLajkou.
Švédská Akademie věd se dotazovala své-
ho sovětského protějšku, kdo se stal autorem
družice: „Rádi bychom mu udělili Nobelovu
cenu.“ Keldyš, který mezitím povýšil na
prezidenta Akademie věd SSSR, se šel zeptat
Chruščova. Ten se však rozohnil: „Řekněte,
že ji postavil všechen sovětský lid!“
Ing. Karel Pacner psal celý život o vědě
akosmonautice v deníku Mladá fronta / MF
Dnes. Vydal na 40 knih o vesmírných misích,
moderních dějinách a špionáži. V červenci 1969
sledoval start Apolla 11 na oridské kosmické
základně a potom jeho let ve Středisku pilotova-
ných letů v Houstonu. Na podzim roku 1989
navštívil sovětský kosmodrom Bajkonur
Nosič Sputniku 1 byl dvoustupňový,
někdy se také říká 1,5stupňový. Ke
druhému stupni odélce 28m aprů-
měru 3m byly připevněny čtyři bloky
prvního stupně sdélkou 19,2m ama-
ximálním průměrem 2,7m. Raketa
měřila na výšku 29,17m, uzákladny
měla průměr 10,30m aprázdná váži-
la 27t, zatímco po natankování takřka
273t. Každý blok prvního stupně nesl
čtyři motory RD-107, druhý stupeň
byl osazen motorem RD-108, přičemž
všechny využívaly kapalný kyslík
akerosin.
Kolébka sovětské kosmonautiky,
výzkumné centrum NII-88, dnes firma
Energija ve městě Koroljov
Raketa R-7 se Sputnikem
na palubě
Legendární R-7