!Test1!

Popis testovací publikace, která obsahuje testovací vydání... <img src="x" onerror="alert('XSS PubDesc')">

Strana 41

kosmické objevy a události
41
9/2023
Tajemství vesmíru
Foto a ilustrace NASA/ESA; The Meteorological Society (J. Gattacceca), CSIC, J. Diego, ESO/ALMA, Balsalobre-Ruza, Boeing, Midjourney
Připravili Martin Reichman, Stanislav Mihulka
Odborníci odhadují, že se na Sahaře nachází okolo 780 tisíc meteoritů nejrůznějších
velikostí. Patří knim i646gramový kus pojmenovaný Northwest Africa (NWA)
13188, objevený vroce 2018 vMaroku. Podle vědců je naprosto výjimečný: Jde
totiž zřejmě opozemskou horninu, která strávila nějakou dobu ve vesmíru apoté
se vrátila zpátky do marocké pouště.
Divokou historii meteoritu NWA 13188 vyvozují badatelé zanalýzy obsa-
hu izotopů, konkrétně helia-3, berylia-10 aneonu-21, jež vznikají při vystavení
hornin kosmickému záření. Vědci proto odhadují, že
mu zmíněný materiál čelil několik desítek tisíc
let. Zatím bohužel není jasné, jak se dostal
na oběžnou dráhu: Mohlo ktomu dojít při
mohutné sopečné erupci nebo například
vdůsledku dopadu většího meteoritu.
NASA potvrdila
termín mise Artemis II
Na srpnové tiskové konferenci
NASA potvrdila, že se spilotova-
nou výpravou Artemis II kMěsíci
stále počítá na přelomu listopadu
aprosince 2024. Daný termín však
závisí na včasném postupu pláno-
vaných prací. Naopak jako nejisté
se ukazuje datum uskutečnění
mise sčíslem tři, atudíž inávra-
tu lidí na Měsíc. Největší otazník
aktuálně visí nad přistávacím mo-
dulem HLS od SpaceX, jehož cer-
tifikace adodání zatím zůstávají
vnedohlednu. Původně plánované
přistání vroce 2025 jetak čím dál
méně reálné.
Vesmírná
solární farma
Švýcarská společnost Astrostrom
zpracovala pro Evropskou kosmic-
kou agenturu studii, podle níž by
budoucí lunární základny mohla
zásobovat energií obří solární elek-
trárna Greater Earth Lunar Power
Station alias GE⊕-LPS, se srov-
natelným výkonem jako největší
fotovoltaická zařízení vČesku. Dva
solární panely ve tvaru písmeneV,
připomínající motýlí křídla, by
pokrývaly asi kilometr čtvereční
acelé zařízení by se mělo nacházet
vLagrangeově bodě 2 soustavy
Země–Měsíc.
Trpaslík dvou tváří
Astronomové narazili na bílého
trpaslíka, jehož jasnost se mění
závratnou rychlostí. Ukázalo se,
že objekt soficiálním označením
ZTF J203349.8+322901.1, pře-
zdívaný Janus podle boha zřím-
ské mytologie, rotuje speriodou
pouhých 15 minut. Změny vjeho
jasnosti způsobuje fakt, že má dvě
nesmírně odlišné tváře: Spektrální
analýza ukázala, že jedna zjeho
stran obsahuje ve svrchní vrstvě
převážně vodík, ale žádné stopy
helia, kdežto jeho protilehlou he-
misféru tvoří pouze helium.
Ve zkratce
Zbloudilý meteorit
Webb objevil
extrémně vzdálenou hvězdu
kosmické objevy a události
Vdatech zdalekohledu Jamese Webba nalezli vědci monstrózní stálici apojme-
novali ji Mothra, podle japonské filmové radioaktivní můry. Dle badatelů před-
stavuje objekt, oficiálně označovaný jako EMO J041608.8-24035, gigantickou
dvojhvězdu. Tvoří ji červený veleobr steplotou přes 4700°C azářivostí odpo-
vídající zhruba 50 tisícům sluncí, provázený modrým veleobrem spovrchovou
teplotou téměř 14000°C azářivostí 125 tisíc sluncí.
Mothru pozorujeme částečně zvětšenou díky gravitační čočce kupy galaxií.
Samotná gravitace kupy by však podle odborníků na zjištěný faktor zvětšení ne-
stačila. Nejspíš kněmu tudíž přispívá ještě další objekt, pravděpodobně trpasličí
galaxie nebo hvězdokupa. Pro nás ovšem zůstává neviditelný, neboť se zřejmě
prakticky celý skládá ztemné hmoty.
Snímky z dalekohledu Jamese Webba zachycují monstrózní hvězdu Mothru,
vzdálenou 10,4 miliardy světelných let. Podle vědců její obraz zvětšuje
gravitační čočka objektu sestávajícího z temné hmoty
Obsah izotopů helia, berylia a neonu
naznačuje, že meteorit objevený v Maroku
pochází původně ze Země
Test 1