!Test1!

Popis testovací publikace, která obsahuje testovací vydání... <img src="x" onerror="alert('XSS PubDesc')">

Strana 33

33
9/2023
Tajemství vesmíru
průzkum měsíce Ganymedu
dobývání Sluneční soustavy
materiálů, aby bylo jisté, že fotovoltaické
panely odolají drsnému radiačnímu pro-
středí. Masivní magnetické pole plynného
obra totiž vytváří gigantické struktury po-
dobné Van Allenovým pásům uZemě, jen
asi tisíckrát silnější. Ovšem zatímco elektro-
nickou jednotku hluboko vtěle průzkum-
níka odstíní speciální konstrukce potažená
tenkou vrstvou olova, díly fotovoltaických
panelů musejí odolat tamní radiaci vplné
síle. Je třeba, aby fungovaly po celou dobu
mise, přičemž budou čelit teplotám od
+110 do −230°C.
Nehledáme velkou rybu
Kamery, senzory, spektrometry aradary
pronikající skrz led budou zkoumat měsíce,
aby určily, zda by mohly vminulosti či
dnes hostit život. Přístroje se přitom nebu-
dou dívat ani tak na zmrzlý povrch, ale spíš
o10–15km hlouběji: Extrémní prostředí
tamních rozlehlých vodních oceánů by to-
tiž mohlo tvořit domov bakterií adalších
jednobuněčných organismů.
Jak ovšem uvedl Aschbacher, mise
nezvládne detekovat „velké ryby nebo
živočichy“. Místo toho bude hledat pod-
mínky vhodné kpodpoře živých forem,
včetně kapalné vody azdrojů energie, jež
by mohly pocházet ze slapového účinku
gravitace Jupitera na jeho průvodce. Podle
Altobelliho by pak měření magnetic-
kých signálů mohlo určit, zda je voda na
Ganymedu vkontaktu sjeho skalnatým
jádrem, takže by se vní mohly rozpustit
chemické prvky nezbytné pro život.
František Martinek pracoval od roku 1978
do konce února 2014 na Hvězdárně Valašské
Meziříčí, kde se věnoval především popularizaci
astronomie akosmonautiky. Na internetu pub-
likoval již víc než 2500článků onovinkách ve
výzkumu vesmíru. ČAS mu udělila cenu Littera
Astronomica za popularizaci astronomie
Jupiter včera, dnes a zítra
Průzkumu „krále planet“ dlouho
dominovala NASA, počínaje prů-
letem dvou Pioneerů v70.letech
apoté iVoyagerů. UJupitera přitom
stále funguje americká sonda Juno,
která se na jeho oběžné dráze usadila
vroce 2016 anedávno dokonči-
la 51.oběh. Vzávěru příštího roku
vyšle NASA kplynnému obrovi
ještě lépe chráněného průzkumníka:
Dlouho očekávaný Europa Clipper
předstihne JUICE vpříletu kcíli více
než orok, neboť odstartuje na silnější
raketě Falcon Heavy firmy SpaceX.
Obě sondy pak spojí síly, aby studo-
valy Europu jako dosud žádný jejich
předchůdce.
Kromě již zmíněné Juno zatím
kolem gigantické planety kroužil jen
americký robotický průzkumník
Galileo, který se na ni zaměřil vletech
1995–2003. Mnoho otázek oJupiteru
ajeho měsících přesto zůstává nezod-
povězených, zejména co se týká po-
tenciálu zmíněných těles hostit život.
JUICE aEuropa Clipper tedy společně
prohloubí naše chápání Jupiterova
systému, amožná ipřipraví cestu pro
budoucí přistání na Europě vpodání
zvažované sondy Europa Lander.
Sondu ohmotnosti 6350 kilogramů
obalují tepelné „přikrývky“, neboť
ji vcíli čeká extrémní mráz kolem
minus 230 stupňů
Start sondy JUICE
zajistila evropská
raketa Ariane 5
Test 1