Strana 17
17
9/2023
Tajemství vesmíru
Tomáš Petrásek, 1. část
rozhovor
problému čelit. Označuje se jako C4 apatří
sem třeba trávy nebo kukuřice. Zmíněné
rostliny jsou ocelý řád skromnější než
ostatní avystačí si se skutečně minimál-
ním množstvím oxidu uhličitého–který
samozřejmě pro svoji existenci potřebují.
Pokud by Slunce zjasňovalo rovnoměrně
aplanetární termostat se choval obdobně
jako vminulosti, C3 rostliny by nejspíš vy-
mřely apo nich by převzala štafetu skupina
C4: Měla by šanci se na planetě udržet asi
osm set milionů let, možná miliar du, možná
ještě oněco déle.
?
Akdyby později vymřely ityto
rostliny?
Pak by nastal skutečný „soumrak biosféry“.
Začaly by odumírat vyšší rostliny ažezlo
by přebraly jejich nižší protějšky: nejprve
mechy ališejníky, anakonec jednobuněčné
řasy. Ty mají mnohem větší povrch vůči
objemu, takže jsou lépe vybaveny pro
získávání plynu difuzí zatmosféry, atudíž
dokážou žít ipři podstatně nižší koncentra-
ci oxidu uhličitého.
?
Zřejmě by ale významně poklesla
také intenzita fotosyntézy, že?
Určitě, množství vegetace by se prudce
snížilo, astím by poklesla itvorba kyslíku.
Zmíněný prvek vatmosféře je nestabilní.
Kdyby se neustále nedoplňoval, jeho množ-
ství by se chemickými reakcemi snížilo
na polovinu řekněme už během deseti až
patnácti milionů let, možná ještě dřív.
?
Jak by Země bez kyslíku fungovala?
Byl by tu ještě možný život?
Pokud hladina kyslíku klesne pod únosnou
mez, přestane být animální život možný,
protože naprostá většina mnohobuněčných
organismů na vzdušném kyslíku bytostně
závisí. Ve nále by pak zmizela takéozono-
vá vrstva. Její zánik zasadí rozhodující ránu
biosféře jako takové. Intenzivní ultraalové
záření téměř znemožní život na pevninách
ivmělkém moři. Fotosyntéza tím znovu
rapidně poklesne, ale zřejmě neustane zcela
aněkteré její formy budou pokračovat.
?
Co živého bude vté době ještě moct
na Zemi existovat?
Poslední živočichové by mohli vypadat
asi jako korzetka, která si dokáže poradit
ivprostředí zcela bez kyslíku, adokonce se
rozmnožovat. Nebo bude na Zemi žít něco
podobného červům, kteří obývají okolí
hlubokomořských vývěrů chudé na kyslík
asnášejí velmi vysoké teploty.
Ve vlhkém skleníku
?
Kčemu dojde, až přestane biosféra
zásadně promlouvat do vývoje naší
planety?
Země přejde do úplně jiného klimatického
režimu, než jaký známe. Nastane období
takzvaného vlhkého skleníku. Planetární ter-
mostat, atím ioxid uhličitý vystoupí ze hry
ana důležitosti začne nabývat jiná zpětná
vazba srostoucí teplotou, která bude od té
chvíle kopírovat zjasňování Slunce. Vatmo-
sféře postupně převáží vodní pára, která má
ovšem tu nepříjemnou vlastnost, že sama
osobě představuje skleníkový plyn. Teploty
tedy zřejmě porostou výrazně rychleji, než
by odpovídalo jenom zjasňování Slunce, ave
nále zde budeme mít planetu svelmi hus-
tou parní atmosférou anesmírně vysokými
teplotami na povrchu.
?
Zachovají se vpopsaném období
ještě oceány?
Ano, ale jejich teploty dosáhnou mini-
málně padesáti stupňů Celsia, avelmi
pravděpodobně se postupně vyšplhají až
na sedmdesát stupňů či ke stovce, amožná
ivýš. Přesnější předpověď ovšem není mož-
ná: Teplota na povrchu Země bude totiž
záviset na spoustě dalších faktorů, včetně
oblačnosti–tedy na tom, jak bude planeta
světlá ajakým způsobem bude odrážet
sluneční paprsky do kosmu.
?
Jak by potom mohl vypadat
pozemský život?
Nepochybně vymřou eukaryota neboli
životní formy založené na buňkách spravým
jádrem. Jejich teplotní limit se pohybu-
je okolo sedmdesáti stupňů, což planeta
vuvedené fázi snejvětší pravděpodobností
překročí. Zůstává otázkou, zda teplota na
povrchu přesáhne ilimit pro život bakterií
aarcheí, což se nedá příliš dobře odhadnout.
Navíc musíme brát vúvahu, že se na Zemi
budou nacházet nejrůznější prostředí.
?
Myslíte tím, že by se život někde udr-
žet mohl, jak otom uvažujeme třeba
na ledových pólech Marsu?
Kupříkladu vysokohorské oblasti poblíž
pólů, kde bude teplota nižší než jinde,
mohou zůstat relativně obyvatelné alespoň
pro jednoduché formy života, ato třeba iza
dvě miliardy let. Období vlhkého skleníku
se bude od dnešní Země lišit ivdalších
aspektech, přestože tu zřejmě stále bude
kapalná voda. Ale planeta bude fungovat
úplně jinak než dnes.
Kdyby se kyslík do atmosféry
neustále nedoplňoval, jeho množství
by chemickými reakcemi kleslo na
polovinu už za 10–15 milionů let
Jakmile se vypaří oceány, promění se
někdejší modrá planeta v pustinu