!Test1!

Popis testovací publikace, která obsahuje testovací vydání... <img src="x" onerror="alert('XSS PubDesc')">

Strana 20

20
9/2023
Tajemství vesmíru
Erupce na Slunci bývají vyvo-
lány explozivním přepojením
neboli rekonexí indukčních čar
vsilných lokálních magnetic-
kých polích, která často souvisejí
svýskytem slunečních skvrn.
Při daném procesu se energie
nahromaděná vmagnetickém
poli prudce uvolňuje: Během pár
desítek minut se přitom může
jednat až o10
25
J vpoměrně ma-
lém prostoru.
Následkem bývá ohřev plynu
vmístě rekonexe až zhruba na
deset milionů stupňů, což ovíce
než tři řády překonává teplotu
slunečního povrchu. Takto za-
hřáté plazma se mění vintenzivní
zdroj rentgenového aultrafialo-
vého záření, vregionu vznikají
přehřáté částicové svazky ašíří
se do hlubších vrstev sluneční at-
mosféry–ale také pryč od hvězdy
do meziplanetárního prostoru.
Solární erupci utváří plazma s teplotou
přesahující deset milionů stupňů
Proč jsou sluneční
erupce o tolik teplejší
než povrch Slunce?
otázky a odpovědi
Hvězdokupy agalaxie, tak jak dnes
rozumíme vesmírným strukturám,
představují zcela odlišné objekty
zhlediska různých charakteris-
tik–apředevším velikostí. Proto se
nezdá, že by se první zmíněné mohly
měnit vdruhé. Hvězdokupu tvo-
ří relativně malý počet gravitačně
vázáných stálic, jež se pohybují spo-
lečně. Popsané uskupení se obvykle
zformuje ztéže oblasti mezihvězd-
ného plynu aprachu, tudíž se hvězdy
vzniklé vdané lokalitě pohybují ve
stejném směru.
Naproti tomu galaxie jsou mno-
hem větší azahrnují podstatně více
stálic. Jedná se oobrovské, gravitač-
ně vázané struktury, smiliardami
až biliony hvězd, které krouží kolem
společného středu. Mohou obsaho-
vat idalší komponenty, jako temnou
hmotu, apodle současného poznání
sídlí vnitru všech velkých hvězd-
ných ostrovů supermasivní černá
díra. Nic však nenasvědčuje, že by
snad nepravděpodobným sloučením
více hvězdokup mohl vzniknout ob-
jekt svlastnostmi galaxie.
Spirální galaxie NGC 4414 na
fotografii pořízené Hubbleovým
dalekohledem
Tisíce stálic ve hvězdokupě Liller 1,
vzdálené třicet tisíc světelných let,
jak je zachytil Hubbleův teleskop
Může se hvězdokupa
změnit v galaxii?
Kvantová fyzika nás dnes učí, že
elementární částice mají dvojí povahu:
Občas se chovají jako vlny aobčas
jako částice. Azatímco uelektronů,
protonů adalších hmotných částic
jednoznačně převažují efekty částico-
vé, unehmotného fotonu panuje méně
jasná situace. Ostatně tzv. dualita
světla se stala prvním indikátorem, že
může být mikrosvět složitější, než vy-
plývá zklasické fyziky. Světlo se tedy
chová jako elektromagnetické vlnění,
přičemž jeho charakter určuje délka
aamplituda vlny ajeho šíření velmi
úspěšně popisují Maxwellovy rovnice
elektromagnetické teorie.
Na druhou stranu se světlo cho-
vájako korpuskule neboli částice.
Vyskytuje se vmalých kvantech,
tzv.fotonech, jež mají vlastnosti
částic–tj.energii ahybnost. Obecně
se pro elektromagnetické záření či
vlnění sdelšími vlnovými délkami
uplatňují spíš vlnové vlastnosti,
Má světlo povahu částice, nebo vlnění?
Velikost
Země jako
měřítko
Test 1