Strana 65
když je Slunce pod obzorem, 4. část
pozorování oblohy
65
9/2023
Tajemství vesmíru
v„balíčcích“. Na nebi se tak odehrává
nevídané divadlo vpodobě „vláčků“
zjasných bodových světel, jež se objevují
krátce po vypuštění automatů apřed je-
jich navedením na vyšší orbity. Nicméně
49 Starlinků vynesených loni 3.února
raketou Falcon 9 zasáhl oblak ze silné
sluneční erupce avyřadil je zprovozu.
Očtyři dny později shořelo 40 nekon-
trolovatelných zařízení vatmosféře.
Zdá se tedy, že se prostor nad Zemí plní
umělými satelity poněkud nezodpověd-
ně, což může vbudoucnu přinést spíš
potíženež užitek.
„Vláčky“ kritizují také astronomo-
vé, kteří si dobře uvědomují, že přemíra
družic na orbitě je nebezpečná azároveň
škodí vědě. Zatímco množství meteoro-
logických či geolokačních satelitů nám
pomáhá–ať už při předpovědi počasí,
používání GPS nebo vrůzných vědeckých
experimentech–nadbytek komerčních
družic sloužících čistě technickému
blahobytu má svá úskalí. Ačkoliv SpaceX
slíbila, že Starlinky potáhne matnou
tmavou konturou, aby tolik neodrážely
sluneční svit, družice září také vinfračer-
vené arádiové oblasti, kde se současně
odehrává nejobsáhlejší výzkum vesmíru.
Kvůli vysokým oběžným dráhám přitom
některé znich po velkou část noci nemizí
zdohledu teleskopů, které je tudíž zazna-
menávají světší četností než dřív. Narůstá
tak observační čas potřebný kzískání
čistých obrazových dat, nenarušených
družicovými přelety.
Problém na obloze
Řešení navrhované mnoha podporova-
teli firmy SpaceX, tedy aby se ivědecké
teleskopy přesunuly na oběžnou dráhu,
není reálné. Dalekohledy se totiž musejí
stále udržovat vodpovídajícím stavu
(vzpomeňte si na časté servisní mise
kHubbleovi), což znamená obrovské
finanční atechnické nároky. Jejich
provoz na orbitě navíc přináší značné
riziko sohledem na tamní množství
družicitrosek.
Kromě toho vposledních letech či
dekádách vznikaly velké pozemní přístro-
je–konkrétně vchilské poušti Atacama
budou od roku 2025 fungovat hned dva,
asice Extremely Large Telescope aVera
C. Rubin Observatory. Ještě před zahá-
jením projektu Starlink na ně směřoval
ohromný objem peněz, azcela jistě nelze
popsané astronomické projekty vzápětí
zastavit kvůli pokroku na poli komerč-
ních satelitů. Ostatně právě zuvedených
důvodů se vůči SpaceX velmi kriticky
ohradila Mezinárodní astronomická unie
ve svém veřejném prohlášení z12.úno-
ra 2020. „Rojení“ družic na zemské
oběžné dráze tak zkrátka nyní představuje
ožehavé téma.
Chcete vědět, kdy nad vámi přeletí
nějaká umělá družice, případně jedna
zkosmických stanic–ať už ISS, nebo
čínská Tiangong (Tchien-kung)? Stačí do
internetového vyhledávače zadat adresu
heavens-above.com, nastavit lokalitu po-
zorování apak zvýčtu vybrat preferovaný
cíl: Nabízejí se přelety stanic, nejjasněj-
ších družic iStarlinků, ale také data jejich
vypuštění, po nichž následuje několika-
denní představení vpodobě „vláčků“. Ve
stejné době, kdy budete vyhlížet družice,
budou možná na obloze ještě svítit kre-
puskulární paprsky, nad severem se zjeví
noční svítící oblaka, nebo dokonce jasná
kometa. Na východě bude obzor světlat
měsíčním rozbřeskem, zatímco nad zápa-
dem uvidíte výraznou večernici. Vzóně
soumraku arozbřesku vás zkrátka pohled
na nebe nikdy nezklame.
Petr Horálek je fotograf, cestovatel aast-
ronom. Pracoval na Astronomickém ústavu
AV ČR vOndřejově, poté na Hvězdárně
vÚpici anyní působí ve Fyzikálním
ústavu vOpavě. Věnuje se astrofotograi
apopularizaci astronomie, je autorem tří
knih. NASA iESO jeho záběry několikrát
vybraly jako prestižní Astronomický snímek
dne (NASA), respektive týdne (ESO). Jeho
jméno nese planetka 6822 Horálek
Starlinky směřují do kosmu po
„balíčcích“, které pak vytvářejí
jedinečné divadlo v podobě „vláčků“
z jasných bodových světel
Umělecká představa budoucího
největšího dalekohledu světa,
Extremely Large Telescope alias ELT,
včetně zapnuté technologie adaptivní
optiky formou sodíkových paprsků.
Výstavba zařízení se zrcadlem
o průměru 39 metrů započala
v roce 2014 a stála 400 milionů
eur. Rostoucí počet umělých družic
však jeho astronomická pozorování
velmi omezí