!Test1!

Popis testovací publikace, která obsahuje testovací vydání... <img src="x" onerror="alert('XSS PubDesc')">

Strana 39

vesmírné elektrárny
dobývání kosmu
39
9/2023
Tajemství vesmíru
půjde onepřirozené mikrovlnné záření:
Nezpůsobí ohřev atmosféry? Bezpochyby
ano, ale jak velký? Nevytvoří „oblak tepla“,
nezmění mikroklima? Nepoškodí ozonosfé-
ru, což by mělo dalekosáhlý dopad na lidské
zdraví? Nenaruší se ionosféra, potažmo
rádiové vysílání? Aco družice? Podobně jako
ptáci totiž do mikrovln čas od času vletí, byť
třeba jen na zlomky sekundy.
Navíc, 60 slunečních elektráren na
geostacionární dráze by osvětlovalo Zemi
podobně jako Měsíc vúplňku. Prakticky
by zmizela tma asní hvězdná obloha, jak
ji známe–jistě kvelké nelibosti astrono-
mů inemalé části lidstva. Otom, že by se
dopady mikrovln dotkly také radioastro-
nomie, asi netřeba hovořit. Mimochodem,
všechny obavy jen podtrhuje zájem armád
omikrovlnné záření zvesmíru. Jeho svazky
by mohly rušit rádiová spojení avyřazovat či
poškozovat elektroniku na oběžné dráze ina
Zemi. Jinými slovy by se dala kosmická elek-
trárna snadno zneužít jako zbraň. Nejasností
tak evidentně zbývá ještě celá řada.
Třetina energie zvesmíru
Evropská kosmická agentura získala loni
na podzim nance na dvě studie vrámci
iniciativy SOLARIS, která by měla do
roku 2025 připravit podklady pro výstavbu
prakticky použitelné sluneční elektrárny na
oběžné dráze. Účelem je jednak zmapovat
technické, politické iprogramové výzvy
ajednak řešit komerční stránku věci.
Podle slov ESA projekt zajistí, že se „Evropa
stane klíčovým partnerem–apotenciálně
ilídrem–vmezinárodních závodech směřu-
jících kčistéenergii“.
SOLARIS má podpořit plán „nulových
emisí“ do roku 2050 astudie už nabídly
první výstupy: Jen zevropských kosmických
elektráren by se měl zisk do roku 2070
pohybovat mezi 149 a262 mi liardami eur.
Na konci zmíněného období bude praco-
vat 54 zařízení sjednotkovou kapacitou
1GW ase souhrnnýmpřínosem 601mi-
liard eur (vyjádřeno mimo jiné snížením
emisí), zatímco výdaje na jejich vývoj
aprovoz dosáhnou 418 miliard. Podle studií
by měla každá z54 elektráren stát 8,1mi-
liardy adalších 7,5 miliardy by si vyžádalo
její fungování po dobu 30 let. Uvedená čísla
jsou podmíněna „výrazným technologickým
pokrokem“. Pokud kněmu nedojde anastane
nejhorší možný scénář, bude jedna elektrár-
na stát 33,4 miliardy ajejí provoz 31,1mi-
liardy. Nejistota vcenách tedy zůstává velká.
Každopádně by popsaná síť mohla pokrýt
třetinu spotřeby Evropské unie.
Ani další hráči nespí
ESA ovšem není jediná, kdo se snaží, aby
jí vtechnologii kosmických elektráren
neujel vlak. Například China Academy of
Space Technology neboli CAST už loni
včervnu oznámila, že vroce 2028 otestuje
mikrovlnný přenos energie mezi družicemi
navzájem amezi družicemi aZemí. Odva
roky později chce mít na orbitě expe-
rimentální zařízení vyrábějící 1 MW
energie pro pozemské potřeby aza dalších
dvacet let má jít oplnohodnotnou elektrár-
nu produkující 2 GW.
Británie zas vrámci Space Energy
Initiative alias SEI plánuje první
kosmickou elektrárnu vpolovině 40.let
avblíže neupřesněné době hodlá ve
vesmíru vyrábět 30 % své spotřeby.
USNaval Research Laboratory chystá
na příští rok start demonstrační elektrárny
ARACHNE, zatímco univerzita vjapon-
ském Kjúšú pracuje na projektu Energy
Orbit, kdy by 1600 menších družic
posílalo energii mezi různými oběžnými
dráhami. Americký satelit SSPD-1 neboli
Space Solar Power Demonstrator pak
letos dokázal předat zorbity na Zemi „de-
tekovatelné“ množství energie. Doba, kdy
začneme brát kosmické elektrárny vážně,
tak možná vůbec není daleko.
Ing. Tomáš Přibyl se už přes třicet let věnuje
kosmonautice avšemu, co sní souvisí. Osobně
se setkal svíce než 260 kosmonauty anavští-
vil všechna střediska NASA. Napsal celou
řadu knih okosmonautice, například Smrt
měla jméno Challenger, Den, kdy se nevrátila
Columbia nebo Dobytí Měsíce. Působí jako
kurátor letectví akosmonautiky vTechnickém
muzeu vBrně
» fakta
S VODOU SE NEPOČÍTÁ
Sluneční elektrárna nemusí využívat
jen solární (fotovoltaické) články.
Pomocí energie naší hvězdy se může
také ohřívat určité médium, například
voda, anásledně roztáčet obří turbíny
napojené na generátory. Spopsaným
konceptem se však příliš nepočítá,
protože každé mechanické zařízení
je kpoškození aporuše podstatně
náchylnější než jeho víceméně
pasivní protějšek.
Do roku 2070 chce mít ESA
celkem 54 elektráren sjednotkovou
kapacitou 1 GW, které by pokryly
třetinu evropské spotřeby
ESA se kosmickými
elektrárnami zabývá
v rámci projektu
SOLARIS
Test 1