Strana 14
14 PUBLICISTIKA
Na Donbase zemřel
Andrej Babickij.
Zpráva, která prvního
dubna prolétla
českými médii, mladší
generaci nic neřekne.
Ti, kdo pamatují
války v Čečensku,
ale jméno Babického
znali. V devadesátých
letech byl světovou
novinářskou hvězdou.
Na Západě ho
vnímali jako hrdinu
boje proti ruskému
imperialismu, ruští
disidenti ho označovali
za skrytého agenta
FSB, Putin ho chtěl na
přelomu tisíciletí dát
zabít, přesto Babickij
o čtrnáct let později
podpořil jeho anexi
Krymu.
TEREZA ENGELOVÁ
HlidaciPes.org
„Byl velká osobnost, ale
strašně rozporuplná. Jekyll
a Hyde. Extrémně talen-
tovaný, neuvěřitelně vtip-
ný a inspirativní, ale záro-
veň alkoholik a pozér,“ vzpo-
míná na jednoho ze svých
nejlepších přátel bez patosu
novinářka Petra Procházko-
vá. S Andrejem Babickým se
kamarádila především v deva-
Případ Babickij: Pád ruské duše
Hvězda válečné žurnalistiky, nepřítel Putina izastánce invaze na Krym.
Život Andreje Babického by vydal na román
desátých letech, kdy pracova-
la jako zpravodajka v Moskvě
a potom válečná reportérka
v obou čečenských válkách.
„Byl ohromně talento-
vaný novinář. Během války
v Čečensku neměl vůbec pud
sebezáchovy. Nechápu, že to
vlastně přežil. Nehledě na
bombardování, jel kamkoli.
Měl skvělé kontakty, dostával
se k výjimečným kauzám. Byl
u všech mírových rozhovorů
a jeho reportáže byly výbor-
né,“ popisuje Babického nej-
slavnější období Petra Pro-
cházková. Andrej ji prý vel-
mi inspiroval svou odvahou,
která ovšem občas postráda-
la hranice.
„ S českým novinářem
Mirkem Štětinou byli napří-
klad jediní novináři v ostře-
lovaném Grozném. Existu-
jí záběry, kde Mirek natáčel,
jak Rusové město bombardují
a Andrej tam skáče mezi těmi
bombami a strašně se smě-
je. To už bylo doslova praště-
ný,“ vzpomíná česká válečná
novinářka.
Putinův ortel
Babickij si svým reportér-
ským nasazením během
čečenských válek vysloužil
obdiv nejen kolegů, ale pře-
devším posluchačů vysílá-
ní amerického rádia Svobo-
da, pro které z Čečenska pra-
coval. O válce informoval bez
patosu, odkrýval zvěrstva,
která v Čečensku, podobně
jako teď na Ukrajině, pácha-
„Pracoval pro
nepřátele,
pracoval pro
bandity (...)
To, co dělal
Babickij, bylo
mnohem
nebezpečnější
než střelba z
automatů.“ To
řekl Vladimir
Putin v
souvislosti
s angažmá
Andreje
Babického
během
čečenské války.
la ruská armáda a stejně jako
v současném koniktu se je
tehdy Kreml snažil zakrýt
dezinformačními kampaně-
mi. Babickij Putinovi jeho
dezinformace napadal a to se
mu málem stalo osudným.
Rusko zahájilo druhou
čečenskou válku v srpnu 1999
s oficiálním nástupem Vladi-
mira Putina coby premiéra.
V říjnu začala ruská armáda
ostřelovat hlavní město Groz-
nyj. Tvrdila, že tam nejsou
žádní civilisté, Babickému se
podařilo do obleženého měs-
ta dostat a celému světu uká-
zal, že to tak není, že ve měs-
tě žijí civilisté pod těžkým
bombardováním. V polovi-
ně ledna roku 2000 reportér
náhle zmizel.
„Zajali ho Rusové. Čečen-
ci za něj tehdy velmi oro-
dovali a chtěli ho vymě-
nit za zajaté ruské vojáky.
Ta výměna skutečně pro-
běhla, ale byla jakási fiktiv-
ní, protože Čečenci, kteří ho
vyměnili, ho pak také zajali,
nepatřili k té čečenské geri-
le, která ho hledala a chtěla
osvobodit,“ popisuje zvlášt-
ní okolnosti zmizení Andre-
je Babického Petra Procház-
ková. O reportérově propuš-
tění tehdy podle ní jednala
s Putinem i americká mini-
stryně zahraničí Madeleine
Albrightová.
„Myslím, že Rusové chtě-
li Babického zabít, ale nevě-
děli, jak to udělat, aby vina
nepadla na ně. Tehdy se Putin
ještě nějakým způsobem bál
reakce Ameriky, nechtěl být
za zlořáda. Tak ho podstr-
čili Čečencům, aby se říka-
lo, že ho zabili Čečenci. Jen-
že ti ho nedokázali zabít, tak
ho pustili, nebo jim utekl, to
se přesně neví. Je to zamo-
taná historie,“ popisuje dob-
rodružný únik Babického ze
zajetí Procházková.
Krym pod Rusy vítal
Novináře posléze v Moskvě
vyslýchala tajná poli-
cie, dostával výhrůžky. I na
přímluvu prezidenta Havla se
ho podařilo dostat do Prahy,
kde začal pracovat pro Rádio
Svobodná Evropa jako šéf-
redaktor malé redakce pro
Severní Kavkaz. Jak ale vzpo-
míná kolega a bývalý šéf rus-
ké redakce Rádia Svobodná
Evropa Jefim Fištejn, názory
Andreje Babického se postu-
pem času začaly rozcházet
s prozápadním viděním světa.
„Ve vysílání se to nijak
neprojevovalo, ale v osob-
ním kontaktu míval Andrej
názory bližší k imperiální-
mu ruskému státu. Někte-
ří ho vnímali jako hrdinu
čečenské války, ale pak byli
zase jiní, kteří tvrdili, že ješ-
tě před čečenskými válkami
byl naverbován tajnou služ-
bou FSB. Tento názor napří-
klad razila známá ruská disi-
dentka Valerie Novodvorská.
Ta tvrdila, že Babickij je infil-
trovaným agentem FSB,“ říká
Jefim Fištejn.
Jestli se tato obvině-
ní mohla zakládat na prav-
dě, nikdo nikdy nedokázal.
Babického názorový rozkol
s americkou redakcí se ale
zásadně projevil během ruské
anexe Krymu v roce 2014.
„On říkával: Zatím ješ-
tě mohu mlčet.“ Takže nave-
nek mlčel do doby, než Ruso-
vé anektovali Krym. Teh-
dy na sociálních sítích Západ
odsoudil za podporu Ukrajiny
a uvítal vstup Rusů na Krym.
Dopadlo to tak, že se Svo-
bodnou Evropou se rozešel,“
popisuje Fištejn.
Ještě rok žil s rodinou
v Praze a pak se odstěhoval
na ruský Donbas, kde prorus-
kým separatistům v Doněc-
ku pomáhal zprofesiona-
lizovat místní média. Sám
k tomu tehdy Petře Procház-
kové v rozhovoru pro Lidové
noviny řekl:
„Pokud si nějaká menšina,
nějaká skupina obyvatelstva
myslí, že její základní prá-
va průkazně protiřečí celis-
tvosti země, jejíž je součástí,
musí nastat rozchod. Respek-
tive, ta utlačovaná skupi-
na má v případě poškozová-
ní svých zájmů plné právo na
samostatnou existenci. Jako
novinář jsem hájil toto právo,
když šlo o Čečence, a hájím
ho i v případě Krymu, nako-
nec i Donbasu.“
Obdiv na Donbase
Co přesně vedlo k názoro-
vému obratu hvězdy prozá-
padní žurnalistiky devade-
sátých let, k zastánci politi-
ky člověka, který ho nechal
unést a chtěl ho usmrtit?
Podle Petry Procházkové do
hlavy nikdo nikomu nevi-
dí, ale důvody to nemuse-
ly být čistě politické. Názoro-
vý vývoj svého přítele vnímá
skrze jeho osobnost a možná
i trochu zraněné ego: „Andrej
vždy miloval rebelství, geri-
lu. Ty, co vzali do rukou zbra-
ně a bojovali za odtržení, to
se mu líbilo. Takové to zboj-
nické,“ popisuje Procházková
zásadní povahový rys Andre-
je Babického.
Podle ní na něj také v Pra-
ze dopadala rutinní novinář-
ská práce: „Když Andrej při-
jel do České republiky, tak si
ještě krátce užíval slávu hrdi-
ny z Kavkazu, jenže pak po
něm začali chtít běžnou prá-
ci. On neuměl ani žádný jiný
jazyk, nikdo tu už před ním
na zadek nepadal. Na Donba-
se, myslím, zase našel, co měl
kdysi na Kavkaze. Zase ho
obdivovali. Zase byl jediný
profesionál ze Západu, který
tam zavedl různé talk-show
a pomáhal jim s propagandi-
stickou televizí. Byli mu za to
vděční a on byl šťastný,“ říká
Petra Procházková. Andrej
Babickij zemřel v Doněcku na
apríla na zástavu srdce. Slo-
venský deník Sme Babického
odchod ze světa shrnul titul-
kem: Byl symbolem pádu
ruské duše.
Andrej Babickij
26. 9. 1964 Moskva – 1. 4. 2022 Doněck