Strana 23
Georgia O´Keefe
je pokládána za
nejlepší malířku
dvacátého století, ona
sama byla v tomto
ohledu mnohem
střízlivější, tvrdila,
že je jen „jednou
z nejlepších“. Byla
první ženou, za jejíž
obraz byla zaplacena
v přepočtu více než
miliarda korun. Ať je
to jakkoli, ve světě,
kde dominovali
muži, se dokázala
prosadit, uplatnit
a vybudovat postavení
nezaměnitelné
umělkyně velmi
širokého tvůrčího
rozponu. Potvrzuje to
výstava ve švýcarské
galerii Fondation
Beyeler na basilejském
předměstí Riehen
(k vidění do 22.
5.), jež představuje
průřez jejím dílem
prostřednictvím
bezmála stovky
obrazů, z nichž mnohé
jsou v Evropě k vidění
vůbec poprvé.
PETR VOLF
spolupracovník Týdeníku FORUM
Georgia O´Keefe (1887 až
1986) nebyla chvilkovou sen-
zací, která se svezla na mód-
ní vlně: Její vliv byl ved-
le nesporného talentu pod-
pořen také velmi dlouhým
životem (dožila se osmade-
vadesáti let) prostoupeným
soustavnou prací. Dá se říci,
že je potvrzením platnosti
existence takzvaného ame-
rického snu. I když pochá-
zela z prostředí wisconsin-
ských farmářů, tak odma-
lička chtěla být malířkou
a rodiče její „nutkání“ pod-
porovali. Na začátku dvacá-
tého století se učila malo-
vat na několika školách,
z nichž nejdůležitějšími
byly chicagský Art Insti-
tute a newyorská Arts Stu-
dents League. Musela překo-
návat nesnáze. Onemocněla
tyfem. Potýkala se s chudo-
bou. Chtěla nejen malovat,
ale také se chtěla důstojně
samostatně živit, což se ten-
krát u žen považovalo za cosi
nepatřičného, ba za výstřed-
nost. Malířství tedy zača-
la vyučovat, což byla sice
poněkud ubíjející činnost,
nicméně pořád představova-
la možnost, jak si něco vydě-
lat a zároveň zůstat přítom-
na v oboru.
Spřízněni volbou
Klíčovým okamžikem v živo-
tě Georgie O´Keefe bylo
setkání s Alfredem Stieg-
litzem, slavným fotogra-
fem a galeristou, jenž vedl
v New Yorku vlivnou Galle-
ry 291 specializovanou na
evropskou modernu a ame-
rickou avantgardu. Byl to
právě Stieglitz, jenž ve Spo-
jených státech poprvé před-
stavil sochy Augusta Rodina
a obrazy Henriho Matisse,
Pabla Picassa nebo Pau-
la Cézanna. V roce 1917, kdy
oslavila třicátiny, vystavil
její akvarely a uhlové kres-
by a začal Georgii O´Kee-
fe zastupovat. A nejen to,
své city vůči nadané malíř-
ce vyjádřil v celé řadě pře-
krásných portrétů a aktů:
Stala se jeho múzou. Těž-
ko najdeme umělkyni, která
by byla tolikrát fotografová-
na vskutku z bezprostřední
blízkosti. Prvotní přátelství
přerostlo v lásku. Jednalo se
o vztah dynamický, z pohle-
dů psychologů „otevřený“,
ale přesto zvláštním způso-
pila ranč. Malovala zdejší
pouštní krajinu se skalami,
vyschlými řečišti, hliněnými
obydlími, ale také fragmen-
ty zvířecích koster rozese-
tých v písku.
Nejvíce se však proslavila
malbami květin, kterými
byla natolik zaujatá, až to
hraničilo s posedlostí. Milo-
vala kaly, vlčí máky, růže,
lilie, durmany. Nemalovala je
v zátiších, kdy jsou rostliny
seskupeny coby formální
kytice ve váze, jak bylo dosud
obvyklé, ale takřka výhradně
prostřednictvím velkých
detailů umožňujících pohled
do nitra rostlin. Lze rozeznat
pestíky a další podrobnosti,
ve výsledku připomínající
ženské intimní partie. Způ-
sob, jímž Georgia O´Keefe
dosáhla neobyčejné míry
smyslnosti, aniž by to však
bylo vulgární, bez náznaku
pokleslosti, je pokládán za
jeden z vrcholů symbolického
erotického umění.
Fascinující smyslnost O´Keefe
Výstava ve Fondation Beyeler se dotýká vrcholů malířství 20. století
INZERCE
bem pevný, protože přes nej-
různější avantýry (Georgia
O´Keefe byla bisexuální
a nijak se tím netajila) z něj
nevystoupili.
Vnitřní květy
Když se na výstavě ocitne-
te, po chvíli zjistíte, že jste
součástí světa, který malířka
dokázala podat s neobvyklou
samozřejmostí, a záro-
veň s přídechem tajemství.
Ve tvorbě Georgie O´Keefe
nalezneme řadu obrazů New
Yorku, jemuž složila své-
ho druhu poctu, když impo-
zantně předvedla jeho mra-
kodrapy a ulice mezi nimi
v rozmanitých perspekti-
vách, často geometricky sty-
lizovaných, jako by zachyco-
vala energii neustále prou-
dící vitální metropolí. Další
inspiraci čerpala paradox-
ně z přírody. Motivy obra-
zů nacházela ať už v oko-
lí rodinného sídla Stieglitzo-
vých u jezera George, nebo
při častých „poznávacích“
cestách po Spojených stá-
tech, zvláště pak v Novém
Mexiku na jihu země, kde
si u vesnice Abiquiú kou-
KULTURA 23
. duben
KULTURA
Georgia O´Keefe: Series I, No. 8, 1919 (olej na plátně)
Georgia O´Keefe strávila druhou polovina života v Novém Mexiku, jehož vyprahlá krajina plná ostrého světa a stínů obohatila její obraznost.
WWW
BRANMECESKO.CZ
NAŠE HISTORIE
NÁS ZAVAZUJE!
design: >
o
< mowshe / foto: Rekonstrukce okupace