EngTest

Popis testovací publikace, která obsahuje testovací vydání... <img src="x" onerror="alert('XSS PubDesc')">

Strana 30

30 HISTORIE

Jak se kalil na Ukrajině hlad

Organizovaný sovětský hladomor připravil oživot asi čtyři miliony Ukrajinců

Když politici v pohnutí

nad aktuálním děním

přijímají manifestační

historické deklarace,

rodí se zpravidla

kýč. Ale iniciativa

českých poslanců,

kteří nedávno

označili stalinský

hladomor na Ukrajině

v letech 1932 a 1933

za genocidu, není

bez významu. Pokud

nám připomněla,

že politika Moskvy

vůči Ukrajině se drží

shodných motivů,

nezbývá než vzít „kýč“

na milost.

Ukrajina se k plnému národ-

nímu a politickému sebe-

vyjádření probudila ve víru

celoruské revoluce roku

1917. Bolševický převrat ale

přehodil výhybku k drastic-

ké občanské válce a nakonec

obnově velkého Ruska, kte-

ré se svrženými Romanovci

zmizelo ze scény jen na čty-

ři roky.

Od počátku dvacátých let

minulého století byli bol-

ševici novými strážci rus-

ké velikosti. Jejich snem nic-

méně byla světová revolu-

ce. Její plameny v Evropě byly

nedávno zadušeny a vlád-

ci Kremlu se ocitli v izola-

ci. Sovětský svaz nemohl

být skutečně „proletářský“,

dokud 80 procent jeho popu-

lace tvořili zemědělci a prů-

myslová základna byla slabá

a zaostalá. Navíc šlo o mno-

honárodnostní celek stme-

lený pouze bodáky Rudé

armády a zlopověstné Čeky.

Nadechnutí, které pro-

to svým sovětským podda-

ným po období rudého tero-

ru a války na necelé deseti-

letí dopřáli, bylo ústupkem

z nouze – nikoli zběhnutím

od revolučních praporů.

Klamavě vstřícná byla

nyní sovětská národnost-

ní politika, která se „Neru-

sům“ po staletích carské-

ho útlaku musela jevit jako

naplnění jejich dávných aspi-

rací. Lenin za občanské vál-

ky pochopil sílu nacionalis-

mu malých národů a nahlé-

dl, že bez zohlednění jejich

tužeb se sovětský systém

nemusí dlouho udržet. Ukra-

jinští komunisté planuli pro

Marxo vo učení a zároveň byli

vace rolníků a zmatky plynou-

cí z kolchozního experimentu,

jehož manažeři se rekrutova-

li z městských kádrů a země-

dělstvím byli nepolíbeni. Taž-

ná zvířata jako zdroj nezbyt-

ného hnojiva byla buď vybí-

jena pro okamžitou spotřebu

masa, nebo hynula na nemo-

ci v necitelných velkochovech.

Slíbená zemědělská technika

selhávala, pokud vůbec něja-

ká dorazila. Ale primární roli

sehrála výsadní role Ukraji-

ny a Ukrajinci obývané Kubá-

ně jako hlavního rezervoá-

ru celého SSSR. V roce 1931

Stalin již věděl, že na mno-

ha místech panuje hlad; ukra-

jinské oblasti se ale na roz-

díl od ostatních míst snížení

povinných kvót na odvod obi-

lí nedočkaly. Ačkoli počátkem

třicátých let rok od roku výno-

sy klesaly, požadavky stá-

tu byly stupňovány k ne únos-

nosti. A neúnosnost začína-

la tam, kde byly zabavovány

i rezervy a osev.

Stalinova nenávist

V roce 1932 již nešlo neuspo-

kojivý výtěžek svádět na kula-

ky – kolektivizace zeměděl-

ství byla již dovršena. Avšak

kulak v režimním podání

nebyl bytostí z masa a krve.

Měnil podoby a nyní působil

„vskrytu“ uprostřed kolcho-

zů, aby „sabotoval“ vzneše-

ný plán. Hladovění přerostlo

na jaře toho roku v hladomor

a ve městech se začaly obje-

vovat venkovské děti odlože-

né svými rodiči, aby se zvýšila

jejich šance přežít.

Zatímco komanda kom-

somolců a stranických aktivis-

tů přepadala hladovějící vesni-

ce ve snaze nalézt zadržovanou

sklizeň, po stranické linii běže-

ly neúprosné čistky. Kdo ne dřel

kůži z těch pod sebou, risko-

val krk. Stalin měl však ocelo-

vé srdce. V srpnu 1932 se v sou-

kromém dopise vyznal ze svých

obav, že váznoucí dodávky jsou

dílem rozvětveného naciona-

listického spiknutí. „Hrozí, že

XX.

OSUDY

STOLETÍ

hrdými nacionalisty; stranic-

ké řady se nyní plnily etnic-

kými Ukrajinci, v ukrajinšti-

ně vycházely stovky novi-

nových a literárních titulů

a v Charkově poprvé zazněla

Einsteinova teorie relativity

přednesená v jazyce Ševčen-

kově.

„Domorodé“ elity byly

účinně zapojeny do upevně-

ní dosud vratkého komuni-

stického režimu a totéž pla-

tilo i pro tržní princip, kte-

rý charakterizoval takzvanou

Novou ekonomickou politi-

ku. Ukrajinská vesnice pro-

to zažívala po letech nezměr-

ného utrpení šťastné obdo-

bí. Na konci dvacátých let

byla bohatší než kdy dříve,

lépe živená a úměrně tomu

sebevědomá. Šok, který měla

vzápětí zakusit, bez toho-

to předešlého vzestupu nelze

pochopit.

Boj proti kulakům

Hladové hrůzy, které tou

dobou již čekaly za dveřmi,

nebyly na ukrajinské půdě

ničím neznámým. Navštívily

ji už v důsledku občanské vál-

ky a sucha, ale nejvíce tehdy

zasáhly centrální oblasti Rus-

ka a Povolží, které byla úrod-

ná Ukrajina Moskvou donu-

cena sanovat na úkor vlast-

ních hladovějících. Tento prv-

ní hladomor raných dvacátých

let, o němž ve své době podal

cennou svědeckou zprávu jis-

tý Vidkun Quisling, nepo-

stradatelný pracovník Nanse-

novy humanitární akce, sta-

čil odhalit bezohledně kořist-

ný poměr apoštolů revoluce

k obilnici Evropy.

Nyní Stalin, který právě

vyšel vítězně z klání o ovlád-

nutí strany, ukončil éru tak-

tických kompromisů a vrátil

do hry autentický obsah bolše-

vické revoluce: drastické zná-

silnění venkova a prudký náběh

k mohutné industrializaci

sovětského státu. Doposud svo-

bodně hospodařícím rolníkům

měla být nasazena ohlávka,

aby mohl být živen preferova-

ný těžký průmysl a město zmo-

hutnělo na úkor vesnice.

První zastávkou na ces-

tě k tragédii byla kolektivizace.

Stát donutil sovětské rolnic-

tvo odevzdat své síly, majetek

i životy velkým hospodářským

celkům – kolchozům. Útok

na odvěký způsob života rolní-

ků byl obzvlášť citlivě vnímán

právě na Ukrajině s její tradicí

emancipovaného a prosperují-

cího venkova. Neboť těch, kdo

mohli živořením v kolchozech

pouze ztratit, zde byla napros-

tá většina. Kolektivizaci pro-

vázela regulérní občanská vál-

ka. Mnozí horliví soudruzi pla-

tili životem v kampani proti

„kulakům“ – úspěšnějším rol-

níkům požívajícím autority –

proti nimž byla štvána vesnic-

ká chudina.

Spirálu hladu začalo roztá-

čet několik zlomocných fak-

torů. Byla tu celková demoti-

Ukrajinu ztratíme,“ uzavíral.

A ta měla být vzhledem ke své-

mu významu a bezmála středo-

evropské poloze výkladní skří-

ní a zároveň nárazníkem proti

„imperialistům“.

Stalinova zuřivost přerost-

la v nelítostnou válku s ukra-

jinským venkovem. Pokud

za sabotážemi dodávek stá-

lo spiknutí, pak samotní hla-

dovějící podle této militant-

ní dialektiky byli jeho pěšáky.

A bylo snad náhodou, že šlo

právě o Ukrajince? Nespouta-

ná provincie, na jejímž úze-

mí se odehrálo nejvíce vzpour

proti kolektivizaci, muse-

la dostat lekci tím spíše, že

zosobňovala dvojí výzvu: tu

národnostní i tu rolnickou.

Oba světy Stalin nenáviděl.

Pakliže hlad napřed bezohled-

nou politikou zavinil, nyní

jej na Ukrajině páchal. Ješ-

tě nikdy v dějinách nepřeros-

tl zločin z nedbalosti ve zločin

z nejtěžších – genocidu.

Pomalé umírání

Od listopadu 1932 nabyla tato

kárná výprava kvalit děsi-

vého plánu. Kolchozy, kte-

ré se pro neplnění kvót ocit-

ly na tzv. černých deskách, byly

neprodyšně odděleny od světa.

Byly odříznuty od zásobování

i elektrického proudu a zaslí-

beny tichu a tmě. V lednu 1933

obdržely stranické orgány

direktivu O zabránění maso-

vému vyjíždění hladovějících

vesničanů Ukrajiny a severní-

ho Kavkazu, v níž byl uprch-

lický proud ze zasažených

oblastí sváděn na „nepřáte-

le sovětské moci, esery a agen-

ty Polska“. Miliony lidí byly

odsouzeny k pomalému umí-

rání ve svých domovech, aby

svým „skuhráním“, jak to Sta-

lin nazval, neobtěžovali v lépe

zásobených městech. Za tyto

bludy zaplatily více než čty-

ři miliony Ukrajinců tu nejvyš-

ší cenu, nepočítaje v to statisí-

ce obětí deportací na mrazivou

Sibiř a justičních i mimosoud-

ních vražd.

Hladomor řádil i jinde.

Například v Kazachstánu

redukoval tamní populaci

o 40 procent. Avšak Kazaši

na rozdíl od Ukrajinců neumí-

rali podle plánu. Takového,

jaký v listopadu 1933 s uspo-

kojením zhodnotil druhý

tajemník ukrajinské komunis-

tické strany Pavel Postyšev:

„Není pochyb o tom, že bez

likvidace chyb v uskutečňo-

vání národní politiky strany,

bez rozdrcení nacionalistic-

kých elementů, které se

uhnízdily v různých odvět-

vích sociálního budování

na Ukrajině, by nebylo mož-

né likvidovat zaostávání

jejího zemědělství.“

DAVID SVOBODA

historik aukrajinista

FOTO: ARCHIV

Hladomoru na Ukrajině padly za oběť více než čtyři miliony lidí.

Ukrajinský

venkov se ze

všech oblastí

Sovětského

svazu nejvíce

bránil

kolektivizaci.

Stalin mu

proto vyhlásil

nelítostnou

válku, takže

ozbrojené

jednotky

zabavovaly

i obilí

připravené

na setbu.

Vesničané se

pokoušeli ode-

jít do měst,

kde byla větší

šance na pře-

žití. Byly zazna-

menány pří-

pady, kdy vha-

zovali své děti

do projíždě-

jících vlaků.

I v tom jim však

sovětské úřady

zabránily.

FOTO: ARCHIV

Test 1

EngTest

Strana 30

Kombo digi a print

Digi balíček <img src="x" onerror="alert('XSS eshopPackageTitle')">