Strana 3
3AKTUÁLNĚ
m prezidenta Zemana
. duben
FOTO: ARCHIV
FOTO: ARCHIV
Už v době svého půso-
bení v Rusku, kde se i ože-
nil, se Nejedlý seznámil se
Šloufem. Padli si do noty, po
definitivním návratu do Pra-
hy Nejedlému Šlouf u sebe
ve Školské ulici poskytl kan-
celář, zázemí a hlavně svou
síť kontaktů a know-how.
Dohodil mu i zásadní zakáz-
ky pro firmu Lukoil Aviation
Czech, v níž Nejedlý držel
40procentní podíl. Druhým
jednatelem byl v Česku žijí-
cí ruský podnikatel Dmi-
trij Romaněnko, který šel
Nejedlému na svatbě i za
svědka.
Jejich společná firma
vznikla v roce 2007, krát-
ce poté bez soutěže získa-
la zakázku na sedm let na
dodávku leteckého paliva
pro ČSA. Jiná velká zakázka
– na obměnu leteckého pali-
va u Státní správy hmotných
rezerv v hodnotě 270 milio-
nů korun – později ale ved-
la ke krachu firmy. Ta dosta-
la pokutu za nedodané suro-
viny, jež se i s úroky vyšpl-
hala na 32,6 milionu korun
a Nejedlý „zavřel krám“.
Pokutu za něj ale zaplatil
mateřský Lukoil.
Spolu s Nejedlým podni-
kal i další ze Zemanových
oficiálních poradců, uhersko-
hradišťský manažer Pavel
Galuška, v minulosti finanční
ředitel výše zmíněné Lukoil
Aviation Czech a také štědrý
sponzor SPOZ. V roce 2013
byl účetním volební kampa-
ně, k jejímž detailům se ještě
dostaneme níže.
Dokonalá vlivová
operace
Nijak překvapivě se spe-
kuluje i o možném napoje-
ní Nejedlého na ruské taj-
né služby. „Jestli se Nejed-
lý seznámil s Lukoilem
skrze své kontakty na ply-
novodech, tak to bylo přes
Transněfť, ve kterém to ke
spolupracovníkům služeb
neměl daleko,“ řekl v roz-
hovoru pro server Voxpot
v Praze žijící ruský analytik,
publicista a bývalý politický
marketér Ivan Preobražen-
ský. Transněfť vede oligar-
cha Nikolaj Tokarev, bývalý
nadřízený Vladimira Putina
z rezidentury KGB v Dráž-
ďanech, kde Putin praco-
val až do roku 1990. Preob-
raženský také naznačil, že
přinejmenším v první pre-
zidentské volbě se na stra-
ně Zemana angažovali ruští
političtí marketéři.
Faktem je, že napří-
Jana Černochová
(ODS)
Ministryně obrany
Jako občanka Jana
Černochová nemám
problém s americkou základnou na
našem území a hlasovala bych pro,
obzvlášť v současné bezpečnostní
situaci. V tuto chvíli je to však ote-
vřená otázka do budoucnosti. Jako
ministryně obrany respektuji názo-
ry i potřeby spojenců a průběžně
s nimi jednám. Zatím není na stole
žádost ze strany Spojených stá-
tů, a proto se v tuto chvíli nejedná
o žádných lokalitách.
Vlastimil Válek
(TOP 09)
Ministr zdravotnictví
Zřízení vojenské
základny v ČR, ať už
výhradně americké či
společné alianční, rozhodně pod-
poruji, byť v současné chvíli jde
o teoretickou úvahu. Česko se stej-
ně jako ostatní členové NATO musí
aktivně podílet na obraně člen-
ských států a nést náklady na mír,
který Aliance ve svých hranicích
garantuje. Není to jen o výdajích na
obranu ve výši dvou procent HDP
či vysílání jednotek do jiného alian-
čního státu, ale také v poskytnu-
tí svého území k pobytu jednotek
NATO. Útok Ruska na Ukrajinu je
posledním z dlouhé řady důkazů,
které potvrzují, čeho je ruský diktá-
tor Putin, lačnící po obnově rozpad-
lého sovětského impéria, schopen.
Neváhejme proto, a pokud bude
zájem u nás základnu vybudovat,
buďme připraveni pro ni vytvo-
řit podmínky. Ti, kteří si z odmítání
základen NATO u nás dělají politic-
ký program, neslouží ničemu jiné-
mu než ruským zájmům. Lhostej-
no, jestli vědomě, či nevědomě. To
ostatně platilo i v debatě o umístění
radarové základy v Brdech. Tehdy si
na nás Rusko vyzkoušelo hybridní
dezinformační válku.
Michal Šalomoun
(Piráti)
Ministr pro legislativu
Americká základna
na území ČR je ote-
vřená otázka do budouc-
nosti i vzhledem k bezpečnostní
situaci v Evropě. Zatím však není na
stole konkrétní plán nebo žádost ze
strany Spojených států. O základ-
nách jsem ale připravený disku-
tovat, podstatné budou konkrétní
podmínky. Střední a středovýchod-
ní část republiky by si něco takové-
ho zasloužila. Musí to být však na
základě široké diskuse a konsenzu.
Další kroky jsou na ministryni obra-
ny Janě Černochové.
Marian Jurečka
(KDU-ČSL)
Ministr práce a sociál-
ních věcí
Jsme a musíme být
pevnou součástí NATO
a posilovat naše vztahy s partne-
ry. Ohledně základny to je ale spíš
otázka do budoucna v návaznosti na
vývoj bezpečností situace v Evropě.
Zatím není na stole konkrétní plán
nebo žádost ze strany Spojených
států, jak uvedlo i ministerstvo obra-
ny. Stejně tak nebyla věc diskutová-
na ani na vládě či v koalici. Je trochu
nešťastné téma otevírat tímto způso-
bem skrz výroky do médií. Je důleži-
té se na postupu domluvit s experty
a ostatními evropskými státy, kde
by měla být jasná společná obranná
koncepce, která zajistí co nejefektiv-
nější ochranu občanů, jejichž bez-
pečí je naprostou prioritou. Případný
návrh by pak musel projít parlamen-
tem a souběžně s tím běžet celospo-
lečenská diskuse, kde by se o tématu
srozumitelně a jasně komunikovalo,
aby se nedával prostor dezinforma-
cím a prokremelským trollům.
Pavel Blažek (ODS)
Ministr spravedlnosti
Úvodem je nutné
konstatovat, že svět
tak, jak jsme ho zna-
li, se dne 24. 2. 2022 zcela změnil.
Došlo k bezprecedentnímu aktu
agrese na suverénní a svrchovaný
stát. Za takovéto situace je pod-
le mého názoru zcela nezbytné
posílit vojenskou přítomnost na
východě Evropy. NATO je zárukou
bezpečnosti a jako jediné dokáže
čelit agresivní politice Ruské fede-
race. Otázka vojenské základny
na našem území je zcela na mís-
tě a je třeba se jí zabývat. Osob-
ně se k umístění základny stavím
pozitivně, nicméně pro konečné
rozhodnutí budu ještě určitě chtít
znát stanoviska armádních činitelů,
abych rozhodl odpovědně na zákla-
dě přesných dat a mohl vyhodnotit
i případná rizika.
Jozef Síkela (STAN)
Ministr průmyslu
a obchodu
Veškeré aktivity
směřující k posílení
východního křídla NATO
vítám.
Jaký je váš postoj kpřípadnému zřízení americké základny unás?
Zeptali jsme se členů kabinetu Petra Fialy
PŘIPRAVILA KATEŘINA HERODESOVÁ
klad právník Vladimír Zava-
dil, před rokem 1989 důstoj-
ník StB, předvedl v zájmu
Zemana dokonalou vlivo-
vou operaci: Zadal si těs-
ně před druhým kolem pre-
zidentských voleb v dení-
ku Blesk celostránkový inze-
rát s titulkem Nevolte Karla
Schwarzenberga se sérií lži-
vých informací, které mohly
mít vliv na finální rozhodnu-
tí řady lidí, koho volit.
Během voleb v roce 2013
i 2018 byl hlavním hybate-
lem financování Zemano-
vy kampaně výše zmíněný
Spolek přátel Miloše Zema-
na a také Zemanova Strana
práv občanů. Na účty kampa-
ně připluly mnohamilionové
sumy od firem buď na Rus-
ko přímo napojených, nebo
odpověděl ministr školství,
mládeže a tělovýchovy Petr
Gazdík (STAN): „Jsme čle-
nem NATO, na přítomnos-
ti spojeneckých jednotek
s naším souhlasem nevidím
vůbec nic divného. Naši stí-
hací letci také byli a jsou pří-
tomni v pobaltských zemích.
Současná válka na Ukraji-
ně ukazuje, jak důležitá je
a v budoucnu nadále bude
společná obrana. A chceme-
-li společnou obranu, musí-
me k ní také přispět.“ Ve stej-
ném duchu hovoří i minis-
tr zemědělství Zdeněk Neku-
la (KDU-ČSL): „Odmalička
jsem raději poslouchal stani-
ci Hlas Ameriky, než Govoriť
Maskvá.“
Jeho stranická kolegyně,
ministryně životního pro-
středí Anna Hubáčková, však
zdůrazňuje, že jde o zcela
předčasný dotaz. „Americká
základna na našem území je
věcí budoucnosti. Zatím
jsme o ní ani nehovořili na
vládě,“ konstatovala minist-
ryně. Vicepremiér Ivan Bar-
toš (Piráti) navíc zdůraznil,
že o návrhu nediskutovala
ani koalice. „Stejně tak není
v programovém prohlášení
vlády. Považuji za velmi
nešťastné téma otevírat tím-
to způsobem skrz výroky do
médií,“ prohlásil Bartoš.
s nimi čile obchodujících,
případně od firem z daňo-
vých rájů s nedohledatel-
nými vlastníky a původem
peněz.
Například – jak tehdy
popsala MF Dnes – od firem
spojených s ruským podnika-
telem Sergejem Rolduginem
(údajně je to kmotr dcery
Vladimira Putina). Sponzo-
rem byla i firma Adast Sys-
tems, která po Nejedlém pře-
vzala zastupování ruského
Lukoilu v České republice.
Prezidentovi a straně daro-
vala za šest let přes 12 mi-
lionů korun; majetková
struktura končí u neznámých
vlastníků ve Švýcarsku. Dva
miliony věnovala například
i společnost Dako-CZ spo-
jená i s se slovenským pod-
nikatelem ruského původu
Alexejem Beljajevem, kte-
rý též disponuje prověře-
nými vztahy na Kreml. Vel-
kým sponzorem byl i miliar-
dář a obchodník se zbraněmi
Jaroslav Strnad, respektive
firmy s ním spojené. Zeman
na oplátku propagoval už
v roli prezidenta Strnado-
vy obchodní zájmy a hned
v roce 2013 jej ocenil Medailí
Za zásluhy.
K okolnostem, za jakých
byl Zeman na Hrad zvolen, ani
k původu peněz na kampaň se
nikdo z okolí prezidenta, ani
prezident sám nevyjadřuje.
Jen drobným detailem je pak
fakt, že Úřad pro dohled nad
hospodařením politických
stran a politických hnutí našel
zpětně v prezidentské kampa-
ni Miloše Zemana před volba-
mi v roce 2018 hned několik
porušení zákona. Pokutu ale
nakonec úřad neudělil. Bylo
by to zbytečné: prezident má
širokou imunitu a ze svých
činů se nikomu zodpovídat
nemusí. A také to nedělá.
FOTO: ARCHIV
Martin Nejedlý a Vratislav Mynář – nejviditelnější členové současné
hradní partičky.
Bez Miroslava
Šloufa by
se Zeman
prezidentem
zřejmě nestal.
Další muž v pozadí – bývalý důstojník
československé socialistické armády,
podnikatel a spoluzakladatel Strany práv
občanů ZEMANOVCI Zdeněk Zbytek.