Strana 8
8 SVĚT
První kolo prezidentských voleb veFrancii potvrdilo vzestup politických e
Macron vs. Le Penová: Vyrovnan
Politické extrémy
jsou na vzestupu.
Takový je hlavní
závěr nedělního
prvního kola
francouzských
prezidentských
voleb, ve kterém sice
o několik procentních
bodů znovu zvítězil
stávající prezident
Emmanuel Macron,
kandidátům
extrémní pravice
a radikální levice
se ale dohromady
podařilo získat více
než 58 procent všech
odevzdaných hlasů.
To je o deset procent vyš-
ší zisk než ve volbách před
pěti lety a zdaleka největ-
ší úspěch v dějinách fran-
couzské páté republiky,
které tradičně dominova-
li pravicoví gaullisté a levi-
coví socialisté. Kandidá-
ti těchto dvou ještě do roku
2017 určujících politic-
kých směrů letos dohroma-
dy dosáhli na pouhých 6,5
procenta hlasů, což defi-
nitivně potvrzuje jejich
odchod do bezvýznam-
nosti.
Tak zásadní posilová-
ní politických extrémů
může mít na zemi galského
kohouta závažné dopady.
Do druhého kola se v těch-
to volbách už podruhé pro-
bojovala Marine Le Penová,
šéfka krajně pravicového
Národního shromáždění,
která chce vrátit evrop-
skou integraci o desítky let
nazpět a vést „autonomní“
zahraniční politiku. V pře-
kladu to znamená odklon
od NATO, z jehož integro-
vaného velení plánuje Le
Penová vystoupit, a naopak
příklon k putinovskému
Rusku.
Právě s Vladimirem
Putinem budovala Le Peno-
vá dlouhá léta úzké vzta-
hy, když v minulosti pod-
pořila třeba okupaci Krymu
nebo si nechávala sponzo-
rovat volební kampaň ban-
kou navázanou na ruský
režim. Blízké vazby má Le
Penová také s Putinovým
hlavním spojencem v Evro-
pě, maďarským autokra-
tem Viktorem Orbánem, se
JIŘÍ PONDĚLÍČEK
spolupracovník Týdeníku FORUM
FRANTIŠEK KALENDA
spolupracovník Týdeníku FORUM
kterým v Evropském par-
lamentu plánuje založit
společnou euroskeptickou
frakci.
Změna image
Scénář, ve kterém se Mari-
ne Le Penová skutečně sta-
ne prezidentkou druhé největ-
ší ekonomiky v Evropské unii,
může na první pohled působit
nepravděpodobně. Macron už
se ostatně s Le Penovou stře-
tl před pěti lety – a drtivě ji
s více než třicetiprocentním
rozdílem porazil. Tentokrát ho
ale čeká mnohem vyrovnaněj-
ší souboj, jak naznačují prů-
zkumy i napjatá atmosféra
ve společnosti.
Průměrný rozdíl mezi
oběma kandidáty se sní-
žil na méně než čtyři procen-
ta a už se objevilo několik prů-
zkumů respektovaných spo-
lečností, které ukazují Macro-
nův náskok ve výši pouhých
dvou procentních bodů, což je
pod hranicí statistické chyby.
Snad ještě důležitější je, že Le
Penová alespoň do této chvíle
vedla podstatně přesvědčivější
kampaň těžící z prudce se zvy-
šujících cen potravin, pohon-
ných hmot a energií, zatím-
co Macron se v ulicích ani
na televizních obrazovkách
takřka neukázal.
Při porovnání dosavad-
ních výkonů obou kandidá-
tů je patrné, že modernizač-
ní a reformní étos současné-
ho prezidenta se do značné
míry vyčerpal a jeho návr-
hy buď nedokážou zau-
jmout, nebo jako v pří-
padě důchodové reformy
vyloženě odpuzují zásad-
ní část veřejnosti. Le Penová
naopak přicházela s nepo-
krytě populistickými návrhy
včetně snížení věku odcho-
du do důchodu, které sice
francouzská zadlužená stát-
ní pokladna nebude mít jak
zaplatit, ale v době ekono-
mické nejistoty stále větší-
ho množství Francouzů se
poslouchají lépe než „uta-
hování opasků“.
Le Penové se navíc poda-
řila pozoruhodná trans-
formace veřejného obra-
zu, když se alespoň naoko
vzdala nepopulárních poža-
davků na opuštění eurozó-
ny a potažmo celé Evrop-
ské unie a začala se styli-
zovat do role ochránkyně
sociálního smíru ve společ-
nosti. Této proměně odpo-
vídala nejen změna témat,
ale i tónu a vůbec způsobu
vystupování, které se stalo
méně konfrontačním, smíř-
livějším a opatrnějším.
ská strategie stále s pomo-
cí Aliance v případě napa-
dení nepočítá, a dosavad-
ní odmítání bylo navíc zále-
žitostí navýsost politickou.
Neochota stát se součás-
tí NATO byla výrazem byť
jen elementární důvěry v ra-
cionální chování Ruska. Ta
teď zjevně definitivně vypr-
chala.
FOTO: ČTK
Těsně předtím, než začalo svou agresivní
válku proti Ukrajině, vydalo Rusko seznam
požadavků, které měly být základem
pro jednání, již by „zohlednilo legitimní
bezpečnostní zájmy Ruska.“ Součástí seznamu
bylo nerozšiřování NATO, a dokonce stažení
vojenské infrastruktury do hranic před prvním
rozšířením po rozpadu Varšavské smlouvy
v roce 1997. Hlavním bezprostředním cílem
ruského zájmu byla a zůstává střední a východní
Evropa, ale už dlouhou dobu slýchají výhr§ůžky
před pokusem vstoupit do Severoatlantické
aliance i Švédsko a Finsko.
Může se tedy zdát, že
se toho moc nezměnilo.
Koneckonců Finsko i Švéd-
sko se cvičení NATO v oblas-
ti účastní už od roku 1997.
Pokud by tedy vyvstala nut-
nost, bylo pro ně poměr-
ně snadné operovat v sou-
činnosti s jednotkami stá-
tů Severoatlantické aliance.
Přesto ale jejich vojen-
Přijetí dvou severských států doSeveroatlantické aliance by bylo naprostým debaklem ruské diplom
Švédsko a Finsko jsou jednou nohou v NATO
Nálada veřejnosti v těchto
zemích byla přitom k člen-
ství v Alianci dlouhodo-
bě mírně řečeno rezervova-
ná. Rusko samo to ale svou
agresí změnilo a obě skan-
dinávské země by mohly
do NATO vstoupit ještě ten-
to rok.
Důvod, proč by vše mohlo
proběhnout tak rychle, spo-
čívá především v tom, že
armády obou zemí splňu-
jí standardy NATO, byť oba
severské státy mají vlast-
ní strategické plány, které
vždy počítaly s obranou bez
pomoci. Švédsko a Finsko se
v roce 1994 připojily k Part-
nerství pro mír. Od roku 2014
dochází v rámci iniciativy
pro interoperabilitu s partne-
ry k významnému slaďová-
ní mezi armádami obou zemí
a armádami států NATO.
Cílem bylo a je usnadnění
společných operací. Jak Fin-
sko, tak Švédsko také vysla-
ly své vojáky do mise NATO
v Afghánistánu. Z vojenského
hlediska tak lze říct, že obě
země vlastně na prahu člen-
ství přešlapovaly už roky.
„Nová“ Le Penová pózu-
je na sociálních sítích s kočka-
mi, rozdává opatrné úsmě-
vy a mluví o „tiché, klidné
a mírumilovné Francii“, čeka-
jící její voliče po zvolení prezi-
dentkou. Macronovi se opro-
ti tomu od posledních voleb
rozpadla široká koalice umír-
něných a skandály, jako napří-
Nálady veřejnosti
Změna přitom není patrná
jen mezi politiky. Dlouhodo-
bým zastáncem členství byli
ve Finsku pouze konzerva-
tivci a postoj všech ostatních
stran byl buď rezervovaný
jako v případě Finského stře-
du, odmítavý jako v případě
sociální demokracie, nebo až
nepřátelský – u Pravých Finů,
FOTO: ARCHIV
Levice a Zelených. Podpo-
ra členství byla po desetiletí
setrvale jen okolo 20 % a tři-
krát tolik lidí naopak vstup
do NATO odmítalo. Během
pár měsíců se situace zrca-
dlově obrátila. Tři pětiny
Finů by teď podle průzkumů
vstup do NATO přivítaly
a jen pětina je proti. Pětina
zůstává nerozhodnutá.
Podobně ve Švédsku je
dlouhodobě překážkou člen-
ství odpor většiny obyvatel
a také největší a momentál-
ně vládnoucí sociální demo-
kracie. I tady se ale situace
rychle mění. Sociální demo-
kraté, kteří se ještě v listo-
padu otevřeně hlásili k tra-
diční politice nepřipojovat
se k vojenským aliancím,
najednou téma intenzivně
řeší a vstup do NATO nevy-
lučují. I nálady voličů se
pohnuly. Průzkumy veřej-
ného mínění poprvé potvr-
dily, že pro je mírná vět-
šina Švédů. Podle jednoho
průzkumu z konce března
by počet zastánců členství
stoupl až na tři pětiny, kdy-
by se k Alianci rozhodlo
přidat Finsko.
Macron
Le Penová
27,8 %
23,2 %
7,1 %Zemmour
22 %
Mélenchon
Mélenchon Zemmour Pécressová
4,8 %
Pécressová
VÝSLEDKY . KOLA
PREZIDENTSKÝCH
VOLEB
ZDROJ: POLITICO
To, že se do druhého kola prezidentských
voleb ve Francii dostane Emmanuel Macron
a Marine Le Penová se čekalo, jistým
překvapením je vysoký zisk třetího v pořadí,
kandidáta radikálně levicového hnutí
Nepoddajná Francie Jean-Luca Mélenchona
a naopak pouhých 7 procent pro krajně
pravicového Érica Zemmoura. Zatímco většina
neúspěšných kandidátů podpořila pro druhé
kolo přímo nebo nepřímo Macrona, Zemmour
doporučil svým voličům dát hlas Le Penové.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg
k případnému členství Finska a Švédska
v Alianci: „Samozřejmě je na nich, aby se
rozhodli. Pokud ale o členství požádají,
očekávám, že je přivítá všech třicet
spojenců.“